Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 C 149/2021-46

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 21 480 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. V části požadující zaplatit částku 16 480 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 540,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 233,81 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 16 486,76 Kč od datum do datum a od datum z částky 11 486,76 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 18,84 % ročně z částky 16 486,76 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyni soud neukládá povinnost nahradit žalované náklady řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. V části požadující zaplatit částku 16 480 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 540,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 233,81 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 16 486,76 Kč od [datum] do [datum] a od [datum] z částky 11 486,76 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 18,84 % ročně z částky 16 486,76 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalobkyni soud neukládá povinnost nahradit žalované náklady řízení.</b>

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 21 480 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a to za úplatu a úrok (dále jen„ Smlouva“). Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 480 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná uhradila 15 000 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 3 513,24 Kč, poplatek za sjednání řádného trvání smlouvy 4 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 289,39 Kč, poplatek za životní pojištění 197,37 Kč, kapitalizovaný úrok 1 233,81 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 540,28 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením Smlouvy, řádně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě předložených dokladů o jejích příjmech a výdajích (nájemné, SIPO), dále lustrací v dostupných rejstřících dlužníků, insolvenčním rejstříku, čímž splnila svoji povinnost.

Na žalobkyni vymáhaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci souhlasili dle s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalované byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu).

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne datum, soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že ze mzdy má příjem částka. Další příjem nebyl uveden. Výdaje žalované za bydlení byly uvedeny v částce částka, ostatní výdaje částka, splátky úvěru částka celkové výdaje částka. příjmení prostředky byly uvedeny ve výši částka. Jako doklady o příjmech a výdajích předložila doklad o příjmu ze zaměstnání, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu. Žalobkyní uvedené předložení SIPO není zaškrtnuto.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum, soud zjistil, že se společnost právnická osoba, zavázala poskytnout žalované hotovostní půjčku ve výši 20 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 4 000 Kč. Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 8 000 Kč, pojištění 480 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku celkem 36 480 Kč v 60ti splátkách po 608 Kč měsíčně. Roční RPSN byla dohodnuta ve výši 215,01 Kč. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 15 000Kč. Ze smlouvy je zřejmé, že žalované ve skutečnosti byla poskytnuta částka 12 460 Kč, když 7 540 Kč bylo použito na úhradu dříve poskytnutého úvěru.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamu postoupených pohledávek a z oznámení postoupení ze dne datum, spolu s podacím lístkem je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalované zaslala oznámení o postoupení a vyzvala ji k zaplacení částky 25 230 Kč. Oznámení bylo žalované zasláno dne datum.

8. Z předžalobní upomínky ze dne datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 24 718,04 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě).

9. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni předložila nájemní smlouvu, výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu. Nebyly ze strany žalované předloženy a ze strany žalobkyně požadovány y, ověřující údaje o výdajích žalované (např. SIPO, výpisy z účtu atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalované.

10. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalované bylo k okamžiku uzavření smlouvy vedeno exekuční řízení pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka spisová značka, spisová značka.

11. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalované s úhradou peněžitého plnění.

12. Na právní posouzení věci soud aplikoval , , neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).

13. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

14. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovanou o jejích osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalované, je zřejmé, že žalovaná doložila, že byla zaměstnána, avšak její příjem byl velmi nízký a to ve výši částka, tedy nižší, než činila minimální mzda. Výdaje a náklady žalované však, vyjma nájemného, nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr.

15. Podle zákona o spotřebitelském úvěru ( , o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.

19. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. ).

20. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (číslo Sb. NSS)).

21. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

22. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).

23. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalované zkoumala jen zcela formálně a nedostatečně, přičemž se spokojila pouze s údaji o žalované ve veřejných registrech a s údaji poskytnutými žalovanou v žádosti o úvěr, které však nebyly prověřovány ani ověřovány. Věřitelka zejména nikterak neprověřila skutečnost, že na žalovanou jsou vedeny vícečetné exekuce v době, kdy uzavírala úvěrovou smlouvu. Rovněž nebylo ze strany věřitele náležitě zohledněno to, že žalovaná je nucena hradit dříve poskytnutý úvěr formou jeho refinancování. Žalovaná sice doložila příjmy ze zaměstnání, avšak již na tyto příjmy musely být prováděny srážky ze mzdy, což svědčí o tom, že žalovaná nebyla schopna plnit své splatné závazky. Věřitelka pak nikterak nezkoumala ani případné další závazky žalované. Soudu je známo z úřední činnosti a toto mohla zjistit i věřitelka při poskytování úvěru z databáze vedených exekucí, že proti žalované byla již v době uzavření smlouvy o úvěru vedena exekuce. Posouzení úvěruschopnosti žalované tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí.

24. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §1810 a násl. o. z.

25. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

26. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

27. Podle §420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

28. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně jednala se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce, resp. úvěru, měla býti spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

29. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

33. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla celkem 20 000 Kč, avšak žalovaná, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, splatila pouze 15 000 Kč (dle žalobních tvrzení). Žalovaná je tak povinna žalobkyni zaplatit částku 5 000 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne datum.

34. Podle § 573 o.z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

35. Dle uvedené domněnky došla zásilka žalované datum a od následujícího dne náleží žalobkyni úrok z prodlení.

36. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 5 000 Kč s příslušenstvím, tvořeným zákonným úrokem z prodlení od počátku prodlení tj. od datum, nikoliv za dobu předcházející, ohledně dalších nároků majících základ v neplatné smlouvě o úvěru, žalobu rovněž zamítnul, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK).

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal žalované, která byla v řízení převážně úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení, když neprokázala, že by jí v souvislosti s řízením, nějaké náklady vznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.