Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
21 C 353/2021-30
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
; zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,
se sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalovanému: ;
celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa žalované,
o zaplacení 15 799 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 950 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 950 Kč od 14.11.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 9 849 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 032,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 496,52 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 829,37 Kč od 21.1.2020 do 13.11.2021, s úrokem z prodlení ve výši 0,50 % ročně z částky 5 950 Kč od 14.11.2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 829,37 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 950 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 950 Kč od 14.11.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 9 849 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 032,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 496,52 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 829,37 Kč od 21.1.2020 do 13.11.2021, s úrokem z prodlení ve výši 0,50 % ročně z částky 5 950 Kč od 14.11.2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 829,37 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 30.3.2021, doplněnou podáním ze dne 21.11.2021 a ze dne, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 15 799 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností právnická osoba, obec a číslo, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu se zápůjčkou souhrnný poplatek ve výši 9 849 Kč, to vše formou 60 týdenních splátek po 398 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit výpůjční úroky ve výši 29 % ročně. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas, čímž došlo k porušení závazku ze smlouvy a předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dlužné částky, tedy částky na jistině ve výši 9 829,37 Kč a na souhrnném poplatku 5 969,63 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil, proto mu vznikla povinnost zaplatit rovněž úrok ve výši 29 % ročně a zákonný úrok z prodlení. Celkem žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 8 050 Kč.
2. V podání ze dne 12.1.2022 žalobkyně doplnila žalobu s tím, že nemá k dipozici kopie dokladů žalovaného. Uchazeči o zápůjčku pouze doklady a dokumenty zástupci věřitele předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy.
3. V podání ze dne 21.11.2021 pak žalobkyně ještě dodala, že její předchůdkyně řádně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – 89 zákona č. 257/2016. Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací poskytnutých žalovaným v zákaznické kartě. Poskytnuté informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, jak je zaznamenáno v části„ ověřené dokumenty“. Zákaznickou kartu již žalobkyně nemá k dispozici.
4. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 24.1.2022 náhradně). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
6. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:
7. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 21.5.2018 plyne, že společnost právnická osoba uzavřela dne tohoto dne se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v částce 14 000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky a souhrnný poplatek ve výši 9 849 Kč, a to formou 60 týdenních splátek s tím, že 59 splátek uhradí po 398 Kč a poslední splátku ve výši 367 Kč Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem zákazníka (žalovaného). Zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně.
8. Z výzvy ze dne 28.1.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 29.1.2021, jak plyne z podacího lístku.
9. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 15.12.2015, jak plyne z tvrzení žalobkyně v žalobě.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 včetně Přílohy č. 1 (strany 50) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 20.1.2020 byla tato skutečnost oznámena žalovanému, jak plyne z písemného Oznámení ze dne 20.1.2020. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 14.2.2020, jak plyne z podacího lístku.
11. Z tabulky umoření ze dne 27.1.2020 plyne, že žalovanému byla dne 21.5.2018 poskytnuta částka 14 000 Kč a žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 8 050 Kč.
12. Skutkový závěr: V roce 2018 předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemnou smlouvu o zápůjčce, jež je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně dne 21.5.2018 poskytla žalovanému v hotovosti částku 14 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy nezkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 8 050 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 postoupila předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Výzvou ze dne 28.1.2021 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu.
1. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
2. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
3. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
8. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 21.5.2018 podepsána smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč za sjednaný souhrnný poplatek a zápůjční úrok 29 % ročně a žalovaný se zavázal peněžní prostředky předchůdkyni vrátit. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.
9. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona.
10. Dle tvrzení žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet její předchůdkyně vycházela z informací získaných přímo od žalovaného v Kartě zákazníka, kterou však již nemá k dispozici, stejně jako nemá k dispozici doklady a dokumenty, jež byly žalovaným předloženy za účelem ověření jeho poměrů. Žalobkyně neuvedla, k jakým konkrétním zjištěním v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného její předchůdkyně došla. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i přes opakovanou výzvu soudu netvrdila zcela konkrétní skutečnosti o poměrech žalovaného a neoznačila žádný relevantní důkaz na podporu svého tvrzení, že její předchůdkyně řádně ověřovala poměry žalovaného, dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila příjmy a výdaje žalovaného a poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
11. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného zápůjčku splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
12. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 14 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila smlouvu o zápůjčce ze dne 21.5.2018, opatřenou vlastnoručním podpisem žalovaného, z níž má soud za prokázané, že žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti poskytnuta částka 14 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijal plnění ve výši 14 000 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Zároveň má soud za prokázané, že v době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně, popř. žalobkyni celkem částku 8 050 Kč.
13. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 (§ číslo ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 5 950 Kč (výpočet. 14 000 Kč = 8 050 Kč = 5 950 Kč). Co do požadované jistiny ve výši 9 849 Kč a úroku ve výši 29 % ročně pak soud žalobu pro její nedůvodnost, zamítl (výrok II. rozsudku).
14. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 28.1.2021 (předanou k poštovní přepravě dne 29.1.2021), avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 12.11.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 13.11.2021. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 14.11.2021, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 8,50 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší (9 % ročně) a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 950 Kč od 14.11.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbývajícího úroku z prodlení soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II. rozsudku).
15. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
16. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 5 950 Kč (37,66 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 9 849 Kč (62,34 %), proto by měl žalovaný právo na pouze 24,68 % z jeho celkových nákladů řízení. Protože však z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
17. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 21.11.2021 a ze dne 12.1.2022, neboť nejde o účelně vynaložené náklady řízení, když z nich neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v samotné žalobě.
18. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.