Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 242/2021-23

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 8 012,23 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje o zaplacení částky 7 837,92 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 5 011,60 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 826,32 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci

částku 850,01 Kč,

zákonný úrok z prodlení z částky 850,01 Kč od 22.12.2020 do zaplacení ve výši 9,75 %,

to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit částku 4 335,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 22.12.2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 754,98 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje o zaplacení částky 7 837,92 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 5 011,60 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 826,32 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 850,01 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 850,01 Kč od 22.12.2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit částku 4 335,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 22.12.2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 754,98 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 8 012,23 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 3.04.2018 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru číslo jejíž přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen jako„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 10 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8 186 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 18 186 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 299 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 3.6.2019.

2. Ke sjednané odměně za inkaso splátek žalobce doplňuje, že civilní kolegium Nejvyššího soudu České republiky ve svém stanovisku sp. zn. ze dne 23.4.2014 zaujalo názor, že ujednání o poplatku za správu úvěru není neurčité jen proto, že neobsahuje výčet činností, za něž je poplatek sjednán a že na ujednání o poplatku se nevztahuje zákaz těch ujednání ve spotřebitelských smlouvách, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Rovněž uvedl, že je nerozhodné, zda předmětný poplatek kryje též náklady na vnitřní činnost úvěrového věřitele, zda úvěrový věřitel poskytl úvěrovému dlužníku konkrétní protiplnění, nebo zda správu úvěru vykonává převážně ve svém zájmu a že na správě úvěru má zájem nejen sám věřitel, ale rovněž spotřebitel. Také Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp. zn. ze dne 10.4.2014 neshledal poplatek za sjednání úvěru protiústavním, když obecný soud dospěl k závěru, že jde o běžný paušální poplatek hrazený vedle sjednaných úroků v rámci komplexního právního vztahu a že není možné požadovat, aby ke každé jednotlivé povinnosti byla synallagmaticky navázána povinnost druhé smluvní strany, a konstatoval, že smyslem ochrany spotřebitele je zejména chránit spotřebitele před skrytým ujednáním, přičemž je potřeba respektovat smluvní volnost stran. Na základě tohoto tedy soud přiznal žalobci právo na zaplacení poplatku za správu úvěru. Výše uvedené je dle právního názoru žalobce možno aplikovat i ohledně sjednané odměny za inkaso splátek, která je svojí podstatou obdobou poplatku za správu úvěru či poplatku za sjednání úvěru a představuje náklady, tj. příslušenství, původního věřitele související s výběrem každé jednotlivé splátky, řádnou péčí dobrého hospodáře o závazkový vztah, jakož i se zajištěním podnikatelské činnosti původního věřitele. Žalobce doplňuje, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny y či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaný potvrdil připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument.

3. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 9 149,99 Kč, která odpovídá 7 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu č. 1 smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 4 814,09 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 4 335,90 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 9 036,01 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 5 185,91 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 3 850,10 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 3.6.2019. Ode dne 4.6.2019 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení.

4. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2020 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 18.1.2021. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci.

5. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 18 355,48 Kč a skládala se z:

-) nesplacené jistiny ve výši 5 185,91 Kč

-) nesplaceného smluvního úroku 261,09 Kč

-) nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 2 235,90 Kč

-) nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 458,75 Kč

-) nesplaceného inkasního poplatku 894,36 Kč

-) postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč

-) postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč

-) postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 384,09 Kč po celkové splatnosti závazku

-) postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 935,38 Kč

-) postoupené smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč.

6. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobce učinil rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující:

-) nesplacená jistina 5 185,91 Kč

-) nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 261,09 Kč

-) nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 2 235,90 Kč

-) nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 458,75 Kč

-) nesplacený inkasní poplatek 894,36 Kč

-) postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1 161,50 Kč za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 4.6.2019 do 29.11.2020, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 5 185,91 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 754,98 Kč po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 4.6.2019 do 30.11.2020, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 5 185,91 Kč

-) účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 826,32 Kč.

7. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 5 011,60 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 261,09 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 2 235,90 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 458,75 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 894,36 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 1 161,50 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobci postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 22.12.2020, z jistiny ve výši 5 185,91 Kč.

8. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 8.02.2021 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován:

-) odchozí dopis 39 Kč

-) odchozí dopis doporučeně 50 Kč

-) odchozí telefonický hovor 72 Kč

-) osobní návštěva 217 Kč

9. Přílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobce ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 768 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 3, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 3. Žalobce doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobce může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány.

10. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho.

11. Před jednáním ve věci samé vzal žalobce žalobu částečně zpět o zaplacení částky 7 837,92 Kč, současně na výzvu soudu sdělil, že důkazy o posuzování schopnosti splácet úvěr nedisponuje. Podáním ze dne 28.12.2021 žalobce souhlasil s projednáním věci v nepřítomnosti právního zástupce žalobce.

12. Soud řízení částečně zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí v souladu s ust.

13. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že je pravdou, že uzavřel smlouvu o úvěru se jmenovanou společností právnická osoba, na základě které vyčerpal částku 10 000 Kč. Vrátil 9 149,99 Kč a připouští, že tedy dluží rozdíl 850,01 Kč. Pamatuje si, že smlouvu uzavíral s nějakým obchodním zástupcem, myslí, že předkládal výplatní lístky, v té době měl ještě nějaké jiné úvěry, je pravdou, že měl úvěr u banka příjmení 280 000 Kč, který již zaplatil. Prožíval tehdy složité období v souvislosti s rozpadem manželství, proto byl nucen uzavřít tak nevýhodný úvěr, v té době se mu to jevilo jako jediné možné řešení. Částku 850,01 Kč je ochoten žalobci zaplatit.

14. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru číslo ze dne 3.4.2018, z níž zjistil spolu s výpovědí žalovaného shodná skutková zjištění spolu s žalobou a pro stručnost na tato odkazuje. Z listin předložených žalobcem má soud za prokázáno, že 18.1.2021 bylo žalovanému zasláno oznámení o postoupení pohledávky, výzvou k zaplacení dlužné částky byl žalovaný upomenut o zaplacení částky, předžalobní výzva ze dne 4.5.2021 byla žalovanému zaslána v souladu s ust. ) Aktivní legitimace žalobce k vedení sporu byla doložena oznámením o postoupení pohledávky adresované žalovanému dne 18.1.2021.

15. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Dne 3.4.2018 na základě smlouvy číslo poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému formou úvěru finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku 18 186 Kč v 14 splátkách po 1 299 Kč. Žalovaný vrátil žalobci 9 144,99 Kč.

16. V žalobě nebylo tvrzeno, že by právní předchůdce žalobce splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu první věty (z.s.ú.) Smlouva ze dne 3.4.2018 je podle druhá věta, první věta z.s.ú., neplatná. Soud k neplatnosti smlouvy přihlédl z úřední povinnosti ( ve spojení s  první větou o.z. a a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17 ze dne 4. února 2014). Pravidlo o posouzení úvěruschopnosti chrání dlužníka – spotřebitele i společnost jako celek před negativními sociálními důsledky zadlužení, ale i věřitelův majetek před rizikovým úvěrováním. Stejně na věc pohlížel Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25.7.2018, sp. zn. , v usnesení ze dne 20.9.2018, sp. zn. , a v rozsudku ze dne 20.3.2019, sp. zn. . A také Soudní dvůr Evropské unie v bodu 46 rozsudku ze dne 20.3.2020, OPR- Finance s.r.o., C -679/18, v němž v reakci na ustanovení českého zákona o spotřebitelském úvěru zakotvující povinnost analýzy úvěruschopnosti a neplatnost smlouvy jako následek jejího porušení dospěl k závěru, že unijní právo vyžaduje, aby soud z úřední povinnosti zkoumal, zda úvěrující podnikatel předem posoudil úvěruschopnost úvěrovaného spotřebitele a naopak brání tomu, aby v případě nesplnění dané povinnosti uplatnění sankce v podobě neplatnosti smlouvy záviselo na námitce spotřebitele. Smlouva tak byla absolutně neplatná, což znamená, že žalobci nevznikl nárok na zaplacení žádných částek s výjimkou jistiny a úroků z prodlení. V okamžiku vyplacení částky 10 000 Kč tudíž žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu ( a 2 o.z.). Žalovaný před podáním žaloby žalobci zaplatil 9 144,99 Kč, dluží tedy 850,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. Ve zbytku byla žaloba pro neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.