Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 388/2021-26
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa,
; zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa žalované,
o zaplacení 5 012 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 000 Kč od 18. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 1 012 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 012 Kč od 6. 10. 2019 do 17. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 4 000 Kč od 18. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 012 Kč od 18. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 888 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 000 Kč od 18. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 1 012 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 012 Kč od 6. 10. 2019 do 17. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 4 000 Kč od 18. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 012 Kč od 18. 7. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 888 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 16.6.2021, doplněnou podáním ze dne 10.2.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 5 012 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 012 Kč od 6.10.2019 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 20.9.2019 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, IČO (dále jen (předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zápůjčce číslo za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně webových stránek předchůdkyně žalobkyně webová adresa Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 1 012 Kč nejpozději do 5.10.2019. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované zápůjčku splácet. Žalovaná zatím uhradila na svůj dluh částku 0 Kč, a to i přes výzvu. ¨
2. Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili, žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 24.1.2022). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaná ve věci nevyjádřila.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 20.9.2019 plyne, že tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale číselným kódem: číslo. Z obsahu textu této listiny plyne, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 012 Kč, a to dne 5.10.2019. Zápůjční úroková sazba činila 0 %.
6. Ze Standardních informací o zápůjčce plyne úprava práv a povinnosti spojených s poskytovanou zápůjčkou. Formulář není opatřen vlastnoručním podpisem žalované, je opatřen číselným kódem číslo.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.2.2021 ve spojení s Rámcovou smlouvou ze dne 15.4.2020 a Přílohou plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
8. Z Oznámení ze dne 31.5.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni.
9. Z výzvy ze dne 31.5.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 31.5.2021, jak plyne podacího lístku.
10. Ze sdělení právnická osoba ze dne 17.12.2021 plyne, že majitelem účtu č. bankovní účet byla v době rozhodné žalovaná. Dne 20.9.2019 byla na tento účet připsána částka 4 000 Kč.
11. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba plyne, že dne 20.9.2019 byla na účet připsána částka 4 000 Kč.
12. Skutkový závěr: Žalobkyně dne 20.9.2019 vyplatila na účet žalované částku 5 000 Kč. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 0 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. I přes výzvu právního zástupce žalobkyně odeslanou dne číslo žalovaná ničeho nevrátila.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
17. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
18. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
19. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
20. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
22. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.
24. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovanou byla dne 20.9.2019 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit předchůdkyni žalobkyně do 5.10.2019 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 012 Kč. Předložená smlouva o zápůjčce ze dne 20.9.2019 není opatřena vlastnoručním podpisem žalované; je opatřena číselným kódem: číslo.
25. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím webových stránek předchůdkyně žalobkyně. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených webových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měla být sjednána tvrzená zápůjčka, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o zápůjčce neplatná.
26. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalované úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně její předchůdkyně vycházela z dat získaných z Insolvenčního rejstříku či Centrální evidence exekucí. Dále s ohledem na výši úvěru, která byla nižší než minimální měsíční mzda v dané době, nebylo zapotřebí dle žalobkyně dále prověřovat žalovanou. Pokud by měla žalovaná vůli uhradit, pak by to zvládla.
z informací získaných od žalovaného při vyplnění elektronické žádosti. Takto žalovaný udal svůj příjem 20 000 Kč, výdaje 10 000 Kč (z toho náklady na bydlení 8 500 Kč), uvedl, že byl svobodný, neměl děti, bydlel v nájmu. Dále žalobkyně měla dle svých tvrzení provést lustraci v registrech NRKI/BRKI, v insolvenčním rejstříku a registru SOLUS. Bylo tak zjištěno, že žalovaný splácí úvěr ve splátkách po 1 661 Kč měsíčně.
27. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný je v době před uzavřením smlouvy zaměstnán a s jakým výdělkem, popř. ověřit jiné zdroje jeho příjmů. Zároveň je třeba ověřit i všechny zjištěné výdaje dlužníka.
28. V daném případě však žalobkyně ani netvrdila, jaká konkrétní zjištění o příjmech a výdajích žalované v době před poskytnutím peněžních prostředků její předchůdkyně učinila. Skutečnost, že měla vycházet pouze z dat vyplývajících z Insolvenčního rejstříku či Centrální evidence exekucí a dále z minimální mzdy, je bez dalšího způsob ověřování poměrů žalované nedostačující, tím spíše, že žalobkyně ani neoznačila důkaz o tom, že do uvedených databází v době rozhodné vůbec nahlížela.
29. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splatit.
30. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
31. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z běžného účtu č. bankovní účet, z nějž má soud ve spojení se právnická osoba ze dne 17.12.2021 za prokázané, že majitelem tohoto účtu je žalovaná, přičemž dne 20.9.2019 byla na tento účet připsána částka 4 000 Kč. Soud tak má jednoznačně a nepochybně za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč žalované vyplatila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaná předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni dosud ničeho nevrátila, čímž porušila povinnost vyplývající jí z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil jí soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávky, dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 4 000 Kč. Co do zbytku požadované částky ve výši 1 012 Kč (poplatek za poskytnutí zápůjčky) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky (výrok II. rozsudku).
32. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 31.5.2021, jež byla téhož dne předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 16.7.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 17.7.2021. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 18.7.2021 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 8,50 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení již od 6.10.2019 a v sazbě vyšší, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 000 Kč od 18.7.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení pak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou ve II. výroku rozsudku zamítnout.
33. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
34. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 4 000 Kč (79,81 %), žalovaná co do částky 1 012 Kč (20,19 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 59,62 % z jejích celkových nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně činí celkem částku 1 489 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni částku 888 Kč rovnající se 59,62 % Tyto přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
35. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 10.2.2022, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.