Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 248/2021-105
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa,
; zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátkou
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: ;
celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 79 859 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 942 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 40 942 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 17 914 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 58 856 Kč od 23. 11. 2019 do 16. 9. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 40 942 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 914 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, dále co do částky 21 003 Kč a úroku ve výši 95,92 % ročně z částky 44 907,98 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 212 486 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 942 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 40 942 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 17 914 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 58 856 Kč od 23. 11. 2019 do 16. 9. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 40 942 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 914 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, dále co do částky 21 003 Kč a úroku ve výši 95,92 % ročně z částky 44 907,98 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 212 486 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 10.8.2021, doplněnou podáním ze dne 28.7.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 79 859 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 19.7.2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému dne 23.7.2019 poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet včetně úroku ve výši 151,63 % v 48 měsíčních splátkách po 4 058 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem srpnem 2019. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný za dobu trvání závazkového vztahu uhradil pouze částku 4 058 Kč, zbytek neuhradil. Žalobkyně se tak domáhala úhrady jistiny ve výši 55 652,41 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 21 003 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % ročně a úhrady za pojištění schopnosti splácet ve výši 1 107 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 27.1.2022). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
5. Z Předsmluvního formuláře ze dne 19.7.2019 plyne, úprava základních vlastností spotřebitelského úvěru.
6. Z Prohlášení klientů ze dne 19.7.2019 plyne, že se žalovaný seznámil s informacemi pro klienty poskytovanými žalobkyní.
7. Ze skóre klienta ze dne 19.7.2019 plyne, že žalovaný vykazoval kód příznaku„ anonymizováno“ označující klienta v registru příliš nového nebo s rozpracovanými žádostmi.
8. Z pracovní smlouvy ze dne plyne, že žalovaný byl od 1.4.2019 na dobu určitou do 30.9.2019 zaměstnán u společnosti právnická osoba, provozovna obec, jako dělník svozu/popelář.
9. Z výplatní pásky za 4/ 2019 plyne, že mzda žalovaného činila přes 19 000 Kč čistého. Z výplatní pásky žalovaného za 5/ 2019 plyne, že mzda činila 19 202 Kč.
10. Z výpisu účtu žalovaného č. bankovní účet ze dne 10.5.2019 plyne, že počáteční zůstatek na účtu činil částku 44,74 Kč. Dne 9.5.2019 byla na účet připsána od společnosti právnická osoba mzda ve výši 20 217 Kč.
11. Z výpisu účtu žalovaného č. bankovní účet ze dne 12.6.2019 plyne, že počáteční zůstatek na účtu činil částku 20 365,74 Kč. Dne 10.6.2019 byla na účet připsána od společnosti právnická osoba mzda ve výši 21 132 Kč.
12. Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne 19.7.2019 plyne, že u žalovaného nebyly vedeny žádné dluhy.
13. Z kopie občanského průkazu žalovaného plynou osobní údaje o žalovaném, a to rodinný stav – svobodný, bydliště – adresa žalovaného, rodné číslo.
14. Z hodnocení klienta ze dne 19.7.2019 plyne, že„ zprostředkovatel úvěru“ zjistil, že žalovaný měl ze zaměstnání příjem 18 700 Kč čistého měsíčně, výdaje žalovaného činily životní minimum 3 410 Kč, měl 1 dítě v domácnosti – výdaje s ním spojené činily 2 000 Kč, náklady na bydlení (nájemné, inkaso) 1 000 Kč měsíčně, celkem výdaje činily 6 410 Kč. Rezerva činila 1 000 Kč. Volné zdroje činily 11 290 Kč. Žalovaný byl svobodný, pracoval u zaměstnavatele právnická osoba, obec, od 1.4.2019 na dobu určitou; výpovědní lhůta neběžela. Vzdělání měl ukončené maturitou, bydlel u rodičů. Z poznámky na 3. straně listin y plyne, že inkaso nebylo doloženo.
15. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru číslo ze dne 19.7.2019 plyne, že tato listin listina je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 151,63 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku 177 072 Kč, a to v 48 měsíčních splátkách po 4 058 Kč, vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem srpnem 2019. Peněžní prostředky měly být vyplaceny na bankovní účet č. bankovní účet.
16. Z Přílohy č. 1 k Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 19.7.2019 ve spojení s Přihláškou do pojištění ze dne 19.7.2019 plyne, že žalovaný při podpisu Nabídky podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěr. Prohlášení je sjednáno na základě Pojistné smlouvy č. bankovní účet uzavřené mězi poskytovatelem úvěru v roli pojistníka a společností právnická osoba, obec.
17. Ze splátkového kalendáře plyne, že první splátka ve výši 4 058 Kč byla splatná dne 17.8.2019, poslední splátka 48. splátka dne 17.7.2023.
18. Z Pojištění schopnosti splácet úvěry – Informačního dokumentu plyne stručný a zjednodušený přehled základních vlastností pojištění schopnosti splácet.
19. Z Dokladu o vyplacení úvěru plyne, že dne 23.7.2019 byla žalovanému poskytnuta na účet č. bankovní účet částka 45 000 Kč.
20. Z Oznámení ze dne 24.7.2019 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě a dle sdělení pošty je žalovaný na adrese adresa žalovaného, neznámý, jak plyne z dodejky.
21. Z výzvy ze dne 17.9.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho zesplatnění. Z výzvy ze dne 18.10.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho zesplatnění. Z výzvy ze dne 18.11.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho zesplatnění. Z výzvy ze dne 18.12.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho zesplatnění.
22. Z výpisu z účtu číslo vedeného u právnická osoba, číslo plyne, že dne 9.10.2019 žalovaný uhradil splátku 4 058 Kč.
23. Z Oznámení ze dne 7.1.2020 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění všech závazků z úvěrové smlouvy a vyzvala jej k úhradě částky 66 695 Kč.
24. Z předžalobní výzvy ze dne 21.7.2021 plyne, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 21.7.2021, jak plyne z podacího archu.
25. Z Karty klienta ze dne 9.8.2021 plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka 45 000 Kč, žalovaný vrátil žalobkyni částku 4 058 Kč.
26. Skutkový závěr: Dne 19.7.2019 žalobkyně se žalovaným podepsali smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 177 072 Kč včetně úroku z úvěru formou splátek. Žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy nezkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný dne 23.7.2019 obdržel peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč a vrátil žalobkyni dne 9.10.2019 částku 4 058 Kč. Výzvou ze dne 21.7.2021, předanou k poštovní přepravě téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu.
27. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
28. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
29. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
30. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
31. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
32. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
33. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
34. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 19.7.2019 podepsána smlouva číslo v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit formou měsíčních splátek spolu s úrokem z úvěru.
35. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona.
36. Dle tvrzení žalobkyně tato při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací získaných přímo od žalovaného ve formuláři Hodnocení klienta ze dne 19.7.2019. Z tohoto formuláře má soud za prokázané, že žalovaný byl svobodný, vzdělání měl ukončené maturitou, byl zaměstnán od 1.4.2019 u společnosti právnická osoba, pobočka obec, s měsíčním příjmem 18 700 Kč. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 30.9.2019, jak plyne z pracovní smlouvy ze dne 20.3.2019. Celkové výdaje žalovaného činily 6 410 Kč a zahrnovaly životní minimum 3 410 Kč, výdaje na jedno dítě v domácnosti 2 000 Kč a náklady na bydlení u rodičů ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně vycházela z kontroly v registrech, tj. nahlédnutím do registru SOLUS, kdy žalovaný v této databázi nebyl evidován se žádným záznamem. Žalobkyně ověřila zaměstnání a příjem žalovaného pracovní smlouvou z března 2019, výplatními páskami žalovaného za měsíc duben a květen 2019 a výpisem z účtu žalovaného, z něhož má soud za prokázané, že dne 9.5.2019 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 20 217 Kč a dne 10.6.2019 mzda ve výši 21 132 Kč.
37. Žalobkyně však v řízení, i přes poučení ze strany soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nedoložila z jaké konkrétní listin y předložené žalovaným, popř. jinak žalobkyní zajištěnou, ověřila žalovaným deklarované výdaje. To znamená, zda a jakým způsobem ověřovala uspokojování jeho bytové potřeby (1 000 Kč, bydlení u rodičů). Pokud žalobkyně odkazuje na formulář Hodnocení klienta ze dne 19.7.2019, tak z této listin y neplyne, že by žalovaným deklarované výdaje byly ověřovány konkrétními listinami. Takový záznam formulář neobsahuje; naopak je v něm poznamenáno, že inkaso doloženo nebylo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i přes poučení soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř. neoznačila žádný relevantní důkaz na podporu svého tvrzení, že ověřovala poměry žalovaného (zejména jeho výdaje), dospěl soud k závěru, že žalobkyně řádně neprověřila poměry žalovaného. Navíc je z formuláře ze dne 19.7.2019 zřejmé, že tuto listin u vyplňoval„ zprostředkovatel úvěru“, tedy nikoliv sám žalovaný, a bylo tak na tomto zprostředkovateli, aby jednak řádně zjistil a zároveň řádně ověřil i výdaje žalovaného. A to tím spíše, že výpis z účtu žalovaného ze dne 10.5.2019 vykazoval počáteční zůstatek ve výši toliko 44,74 Kč a zároveň měl žalovaný pracovní smlouvu uzavřenou pouze na dobu určitou do 30.9.2019 (tzn. konec pracovního poměru za dva měsíce po uzavření smlouvy o úvěru).
38. Pro úplnost soud uvádí, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami (což v daném případě žalobkyně splnila), dále např. nájemní smlouvou (k doložení uspokojování bytové potřeby), potvrzením rodičů o výši příspěvku žalovaného na bydlení, smlouvami o jiných závazcích žalovaného, atd. Žalobkyně dle svého tvrzení nahlédla do různých databází, jak specifikováno výše. Taková nahlížení jsou však sama o osobě nedostačující. Žalobkyně tak neprokázala, že volné zdroje žalovaného činily částku 11 290 Kč, jak je uvedeno ve formuláři Hodnocení klienta. Zároveň schopnost žalovaného splácet úvěr je narušena i skutečností, že žalovaný uhradil žalobkyni pouze jednu splátku ve výši 54 058 Kč, a to ještě téměř dva měsíce po její splatnosti (splatnost 1. splátky dne 17.8.2019, úhrada až dne 9.10.2019).
39. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila schopnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splácet.
40. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12 ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
41. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 45 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Doklad o vyplacení úvěru, z něhož má soud za prokázané, že dne 23.7.2019 žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet č. bankovní účet částku 45 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor žalobkyně, neboť přijal plnění ve výši 45 000 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Zároveň má soud za prokázané, že v době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil žalobkyně pouze částku 4 058 Kč, jak plyne ze samotného tvrzení žalobkyně, Karty klienta a z výpisu z účtu číslo s vyznačenou platbou splátky dne 9.10.2019. Zbytek ve výši 40 942 Kč dosud žalobkyni nevrátil (výpočet: 45 000 Kč – 4 058 Kč = 40 942 Kč).
42. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 40 942 Kč (výrok I. rozsudku).
43. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009 ). Žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 21.7.2021, předanou k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 15.9.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 16.9.2021. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 17.9.2021, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 8,50 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb. ). Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 40 942 Kč od 17.9.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, včetně zbývající jistiny ve výši 17 914 Kč spolu s úrokem z úvěru (95,92 % ročně) a smluvní pokuty 21 003 Kč (výrok II. rozsudku).
44. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
45. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (výrok III. rozsudku).
46. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.