Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 312/2021-23
Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupená JUDr. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované,
o zaplacení 19 200 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 400 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 200 Kč od 29. 8. 2020 do 27.7.2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 800 Kč od 28.7.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 18 400 Kč od 28.7.2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 897,75 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 365 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 400 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 200 Kč od 29. 8. 2020 do 27.7.2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 800 Kč od 28.7.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 18 400 Kč od 28.7.2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 897,75 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 365 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 27.5.2021, doplněnou podáním ze dne 2.11.2021, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 28 793 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne 19.6.2018 uzavřena Smlouva o úvěru číslo to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku webová adresa). Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 19 200 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně celkem částku 22375 Kč nejpozději do 22.1.2019. Žalovaná své závazky porušila, když předchůdkyni žalobkyně vrátila pouze částku 800 Kč. Zároveň předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně. Pohledávka za žalovanou byla dne 19.8.2020 postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila.
2. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání soudu omluvili. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 3.1.2022). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. Soud učinil tato skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 19.6.2018 ve spojení se změnou smlouvy číslo ze dne 21.1.2019 soud zjistil, že tyto listiny nejsou opatřeny vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalované. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 19 200 Kč na bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaná se měla zavázat vrátit předchůdkyni žalobkyně celkem částku 22 375 Kč nejpozději do 22.1.2019. Zápůjční úroková sazba činila 32,13 % ročně. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny.
6. Z Obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne úprava práv a povinností plynoucích z poskytovaných úvěrů.
7. Z výpisu z účtu číslo plyne, že dne 18.12.2017 došla na tento účet platba ve výši 0,01 Kč, a to z účtu č. bankovní účet s názvem celé jméno žalované.
8. Z Potvrzení ze dne 19.6.2018 plyne, že tohoto dne předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované č. bankovní účet částku 1 000 Kč. Z Potvrzení ze dne 2.7.2018 plyne, že tohoto dne předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované č. bankovní účet částku 2 600 Kč. Z Potvrzení ze dne 5.9.2018 plyne, že tohoto dne předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované č. bankovní účet částku 1 100 Kč. Z Potvrzení ze dne 4.10.2018 plyne, že tohoto dne předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované č. bankovní účet částku 1 000 Kč. Z Potvrzení ze dne 30.10.2018 plyne, že tohoto dne předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované č. bankovní účet částku 1 600 Kč. Z Potvrzení ze dne 23.11.2018 plyne, že tohoto dne předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované č. bankovní účet částku 900 Kč. Z Potvrzení ze dne 29.11.2018 plyne, že tohoto dne předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované č. bankovní účet částku 3 700 Kč. Z Potvrzení ze dne 3.12.2018 plyne, že tohoto dne předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované č. bankovní účet částku 2 000 Kč. Z Potvrzení ze dne 31.12.2018 plyne, že tohoto dne předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované č. bankovní účet částku 1 500 Kč. Z Potvrzení ze dne 21.1.2019 plyne, že tohoto dne předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované č. bankovní účet částku 3 800 Kč.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.8.2020, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, a přílohy k ní, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
10. Z Oznámení ze dne 8.9.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 9.9.2020, jak plyne z podacího archu.
11. Z výzvy ze dne 3.5.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 5.5.2021, jak plyne z podacího archu.
12. Z náhledu do registru (UVA člena ESS) plyne, že žalovaný měl další finanční závazky.
13. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně dne v době od 19.6.2018 do 21.1.2019 vyplatila na účet žalované celkem částku 19 200 Kč. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně částku 800 Kč, zbytek ve výši 18 400 Kč dosud nevrátila. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dne 5.5.2021 právní zástupce žalobkyně zaslal žalované výzvu ke splnění dluhu.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
18. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
19. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
20. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
21. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
23. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.
25. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovanou byla dne 19.6.2018 uzavřena smlouva, ve znění její změny ze dne 21.1.2019, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 19 200 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni, včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru ze dne 19.6.2018 ve znění změny ze dne 21.1.2019 není opatřena vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalované.
26. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.
27. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet, neboť dle svého tvrzení nedisponuje žádným důkazem o posouzení úvěruschopnosti žalované. Peněžní prostředky tak byly žalované poskytnuty v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
28. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
29. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 19 200 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Potvrzení o provedených platbách z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet žalované, z nichž má soud jednoznačně a nepochybně za prokázané, že žalované byla vyplacena celkem částka 19 200 Kč. Žalovaná se tak na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaná vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze peněžní prostředky ve výši 800 Kč a zbytek dosud nevrátila, čímž porušila povinnost vyplývající jí z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil jí soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 18 400 Kč. Co do zbytku požadované částky ve výši 800 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
30. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 3.5.2020, jež byla dne 5.5.2020 předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 26.7.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byl povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 27.7.2021. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 28.7.2021 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 8,50 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data dřívějšího a ve vyšší sazbě, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,50 % ročně z částky 18 400 Kč od 28.7.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
31. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
32. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 19 146,60 Kč (tj. 18 400 Kč jistina + 746,60 Kč úroky z prodlení kapitalizované do rozhodnutí soudu; 57 %), žalovaná co do částky 14 421,10 Kč (tj. jistina 800 Kč + kapitalizované úroky z prodlení 110,40 Kč, 1 426,80 Kč, 115,90 Kč + úroky 2 375 Kč + smluvní pokuta 9 593 Kč; 43 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 14 % z jejích celkových nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně činí celkem částku 2 604 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 152 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21% DPH z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni částku 365 Kč rovnající se 14 %.
33. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 2.11.2021, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního osudu v obec.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.