Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 395/2021-37
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
; zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátkou
se sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalované: ;
celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa žalované,
o zaplacení 6 268,82 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 108,13 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 108,13 Kč od 16.6.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 160,69 Kč spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 6 268,82 Kč od 13.11.2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 268,82 Kč od 13.11.2019 do 15.6.2021 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 160,69 Kč od 13.11.2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 108,13 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 108,13 Kč od 16.6.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 160,69 Kč spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 6 268,82 Kč od 13.11.2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 268,82 Kč od 13.11.2019 do 15.6.2021 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 160,69 Kč od 13.11.2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 18.8.2021, doplněnou podáním ze dne 4.1.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 6 268,82 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 23.1.2019 uzavřela společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou rámcovou smlouvu o finančních službách, na jejímž základě následně téhož dne uzavřely smlouvu o účtu, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení účtu č. bankovní účet. Dále dne 25.1.2019 předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala platit úrok ve výši 18,90 % ročně, ceny za služby spojené se správou a vedením kontokorentu a nepřekročit sjednanou výši kontokorentu. Žalovaná porušila své povinnosti, když na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek 6 268,82 Kč a žalobkyně byla oprávněna celý úvěr zesplatnit. Žalovaná i přes výzvu ničeho neuhradila a dluží žalobkyni, jež je aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.9.2020, celkem částku 6 268,82 Kč sestávající se z jistiny ve výši 6 108,13 Kč a úroků a úroků z prodlení ve výši 160,69 Kč.
2. V doplnění žaloby ze dne 4.1.2022 žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to na základě informací získaných od žalované v žádosti o úvěr ze dne 24.1.2019 a nahlédnutím do veřejných registrů (databáze dlužníků, insolvenční rejstřík, databáze neplatných dokladů, dotazem do CCB). V Žádosti žalovaná uvedla, že svobodná, uvedla údaj o svém vzdělání, nebydlí v nájmu. Je zaměstnána u společnosti právnická osoba, IČO: číslo od 24.6.2018 na dobu neurčitou do 31.12.2019 s měsíčním příjmem 11 114 Kč čistého. Není s ní vedeno jednání o skončení pracovního poměru, nejsou prováděny žádné srážky ze mzdy z účtu z důvodu exekuce a nemá žádné náklady na nájem, výživné, léky a či jiné výdaje. Nemá žádné úvěry. Předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje žalované na základě svého interního ekonomického modelu na 5 667 Kč.
3. Žalovaná byla usnesením ze dne 16.12.2021, č. j. 21 C 395/2021-12, vyzvána, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřila k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci a aby označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byla žalovaný v usnesení vyzvána, aby se ve stejné lhůtě vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně rovněž s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila.
4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, soud postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:
6. Z rámcové smlouvy ze dne 23.1.2019 včetně její přílohy plyne, že ke dni 23.1.2019 se předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit pro žalovanou účet č. bankovní účet Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.
7. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 24.1.2019 plyne, že žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je svobodná, má jiný způsob bydlení, počet členů v domácnosti je 1, má základní vzdělání, pracuje u společnosti právnická osoba, IČO, a to od 24.6.2018 na dobu určitou do 31.12.2019 (nebylo s ní vedeno jednání o skončení pracovního poměru). Její mzda činila 11 114 Kč měsíčně čistého. Neuvedla žádné měsíční platby domácnosti. Občanský průkaz žalované je čísla číslo.
8. Z potvrzení zaměstnavatele ze dne 15.1.2019 plyne, že žalovaná byla zaměstnána u společnosti právnická osoba, IČO, obec, za čistý měsíční příjem 11 114 Kč, a to na dobu určitou do 31.12.2019 s tím, že se žalovanou není vedeno jednání o skončení pracovního poměru.
9. Z insolvenčního rejstříku ze dne„ 4.1.2022“ plyne, že žalovaná k tomuto dni neprocházela insolvenčním rejstříkem.
10. Z výpisu z registru neplatných dokladů ze dne 4.1.2022 plyne, že číslo obč. průkazu není neplatným dokladem.
11. Z výpisu z CCB ze dne 23.1.2019 plyne, že žalovaná neměla k tomuto dni žádné úvěrové produkty.
12. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 25.1.2019 plyne, že se předchůdkyně žalobkyně tohoto dne zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč za úrokovou sazbu 18,90 % ročně. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.
13. Ze Všeobecných obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne úprava poskytování bankovních služeb.
14. Z Ceníku předchůdkyně žalobkyně plynou sazby jednotlivých poplatků za bankovní služby.
15. Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období měsíce 9/ 2019 plyne, že počáteční zůstatek na tomto účtu žalované byl záporný, a to - 5 929,38 Kč a konečný zůstatek – 6 108,13 Kč.
16. Z poslední výzvy před žalobou ze dne 13.11.2019 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.
17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.9.2020 včetně Přílohy č. 1 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou. Z Oznámení ze dne 14.10.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky.
18. Z výzvy ze dne 8.6.2021 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu; výzva byla předána k poštovní přepravě dne 10.6.2021 a byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 14.6.2021, jak plyne ze sledování zásilek.
19. Skutkový závěr: Dne 25.1.2019 předchůdkyně žalobkyně se žalovanou podepsaly smlouvu, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč a žalovaná se zavázala tento limit nepřekročit a vyčerpané prostředky vrátit formou splátek za sjednaný úrok. Předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 108,13 Kč. Žalovaná nevrátila předchůdkyni žalobkyně ničeho, a to i přes výzvu právního zástupce žalobkyně předanou k poštovní přepravě dne 10.6.2021 a připravenou k vyzvednutí dne 14.6.2021. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku postoupila dne 18.9.2020 na žalobkyni.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
24. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
26. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
27. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 25.1.2019 podepsána písemná smlouva o kontokorentním úvěru, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč a žalovaná se zavázala vyčerpané peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem.
28. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona.
29. Dle tvrzení žalobkyně tato při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z informací získaných přímo od žalované v Žádosti o úvěr ze dne 24.1.2019. Z této Žádosti má soud za prokázané, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má„ jiný způsob bydlení“, základní vzdělání, domácnost tvoří jedna osoba, od výše tohoto odůvodnění specifikovaného zaměstnavatele pobírá mzdu ve výši 11 114 Kč měsíčně čistého. Pracovní poměr má na dobu určitou do konce roku 2019 s tím, že s ní není vedeno jednání o skončení pracovního poměru. Výše mzdy a délka pracovního poměru byla potvrzena Potvrzením od zaměstnavatele ze dne 15.1.2019. Žalovaná v Žádosti o úvěr neuvedla žádné měsíční platby domácnosti. Dále měla žalobkyně vycházet z výše uvedených externích databází, přičemž soud má za prokázané, že ke dni uzavření úvěrové smlouvy neměla žalovaná evidovaný žádný jiný úvěrový produkt.
30. Žalobkyně však v řízení netvrdila konkrétní zjištěné výdaje žalované, pouze tvrdila, že vycházela ze svého interního ekonomického modelu, jemuž by měla odpovídat výdajová částka 5 667 Kč. Již ze samotné žádosti o úvěr ze dne 24.1.2019 vyplývá, že žalovaná svou bytovou potřebu uspokojuje„ jiným způsobem“, aniž by však bylo jasně osvětleno, jakým jiným způsobem a jaké náklady na tento jiný způsob bydlení žalovaná měsíčně vynakládala. Je třeba zmínit, že Žádost o úvěr ze dne 24.1.2019 vyhotovila zaměstnankyně předchůdkyně žalobkyně, a bylo tak na ní, aby řádně a zcela srozumitelně a důsledně zjistila i výdajovou stránku poměrů žalované. Co se týče žalobkyní předloženého výpisu z insolvenčního rejstříku a výpisu z neplatných dokladů, pak k těmto je třeba uvést, že byly pořízeny až po uzavření předmětné úvěrové smlouvy, a to dne 4.1.2022, tedy zcela zjevně až ke dni vyhotovení doplnění žaloby ze dne 4.1.2022, a tudíž z nich neplyne, že by informace z nich vyplývající byly ověřovány i před uzavřením úvěrové smlouvy.
31. Pro úplnost soud uvádí, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích žalované, atd. Žalobkyně dle svého tvrzení nahlédla do různých externích databází, jak specifikováno výše. Taková nahlížení jsou však sama o osobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně ani nepředložila důkaz o tom, že do většiny registrů ke dni uzavření smlouvy skutečně nahlížela. Skutečnost, že žalobkyně výdajové poměry žalované zobecnila svým interním ekonomickým modelem, je rovněž nepostačující, neboť nezbavuje věřitele jeho povinnost řádně zkoumat i konkrétní výdaje klienta.
32. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila schopnost žalované poskytnuté peněžní prostředky splácet.
33. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
34. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 6 108,13 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z účtu žalované, z níž má soud za prokázané, že k září 2019 činil záporný zůstatek na tomto účtu částku 6 108,13 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijala plnění ve výši 6 108,13 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Žalovaná ničeho nevrátila.
35. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 6 108,13 Kč (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadované částky, tj. částky 160,69 Kč, pak soudu nezbylo než žalobu pro nedůvodnost zamítnout (výrok II. rozsudku).
36. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 8.6.2021, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, pouze doložila uložení a připravení zásilky na poště dne 14.6.2021. Žalovaná tak měla možnost se s výzvou seznámit dne 14.6.2021. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 15.6.2021. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 16.6.2021, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 108,13 Kč od 16.6.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
37. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
38. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla ve věci úspěšná jen částečně, plnou náhradu nákladů řízení, neboť měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatek ve výši 400 Kč, odměny advokáta žalobkyně ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), třech režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 198 Kč Tyto přiznané náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně.
39. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 4.1.2022, neboť je nepovažuje za účelně vynaložené náklady řízení, když z nich neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v žalobě.
40. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu ke splnění uložených povinností, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.