Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 364/2021-18

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 13 720 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 080 Kč,

kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 007 Kč,

zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % z částky 7 080 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021,

zákonný úrok z prodlení z částky 7 080 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,

to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 6 640 Kč,

kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 738,34 Kč,

zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % z částky 6 640 Kč od 19. 12. 2020 do

30. 6. 2021 a

zákonného úroku z prodlení z částky 6 640 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž

v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 080 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 007 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % z částky 7 080 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, zákonný úrok z prodlení z částky 7 080 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 6 640 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 738,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % z částky 6 640 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a zákonného úroku z prodlení z částky 6 640 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 9. 2021 domáhá zaplacení částky 13 720 Kč s příslušenstvím.

2. V žalobě žalobkyně tvrdí následující: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřeli dne 30. 9. 2006 smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit věřitelce souhrnný poplatek ve výši

6 640 Kč, celkem se tedy zavázal zaplatit částku ve výši 16 640 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, uhradil celkem

2 920 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi původní věřitelkou právnická osoba a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena (náhradním doručením - , , dále jen „“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - a odst. 1 a ).

4. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst.

4 ). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

6. právnická osoba a žalovaný jako zákazník podepsali dne 30. 9. 2006 smlouvu o půjčce, na základě které společnost právnická osoba žalovanému poskytla částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný hotovost v uvedené výši převzal, což potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit věřitelce jistinu

10 000 Kč a dále souhrnný poplatek v částce 6 640 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 16 640 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Ve smlouvě o půjčce je dále uvedeno, že její součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. (Prokázáno smlouvou

o půjčce.) V čl. 8 smluvních podmínek je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má společnost právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbylé části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka (prokázáno smluvními podmínkami). Žalovaný na dluh uhradil celkem pouze částku 2 920 Kč (žalovaný v řízení neprokázal a netvrdil, že by uhradil víc, než uvedla žalobkyně). Dne 18. 12. 2020 uzavřely společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek. V příloze smlouvy je mezi postupovanými pohledávkami uvedena pohledávka za žalovaným. (Prokázáno smlouvami o postoupení pohledávky a přílohou.) Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem (prokázáno dopisem a poštovním podacím archem). Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou a poštovním podacím archem), nic však neuhradil (žalovaný v řízení neprokázal a netvrdil, že by uhradil víc, než uvedla žalobkyně).

7. Po právní stránce soud posoudil zkoumaný vztah podle ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák. (při aplikaci ustanovení , „nového“ , dále jen „o. z.“).

8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi stranami byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve výši 10 000 Kč (srov. § 657 a 658 obč. zák.).

9. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník věřiteli vrátí předmět půjčky ve výši 10 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč. Tento pojem (souhrnný poplatek) není ve smlouvě ani smluvních podmínkách nijak blíže definován. Není jasné, za co je tento poplatek sjednáván, co konkrétně představuje, co je v něm obsaženo a za co je tedy hrazen. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje obdobné půjčky opakovaně za účelem vytváření zisku a pokud ve smlouvě není sjednána žádná jiná odměna nežli uvedený souhrnný poplatek, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o pevném úroku ve smyslu odměny za poskytnutou půjčku. Takové jednání vůči spotřebiteli však nemůže obstát vážení kritériem dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.), a to nejen co do způsobu ujednání, ale

i co do výše požadované ceny peněz. Jde tak o neplatný úkon podle § 39 obč. zák. - viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. a , nejnověji např. 30Co 216/2017, , .

10. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. ). V daném případě výše ujednaného souhrnného poplatku odpovídá úroku ve výši 66,4 % z celé poskytnuté jistiny (která byla navíc postupně splácena), tedy ve výši, která i trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů výrazně převyšuje. Ujednání o úroku je tak v daném případě absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Obč. zák. moderaci nepřiměřené výše sjednaného úroku z půjčky neupravoval, nelze proto dospět k závěru o neplatnosti jen té části ujednání o úroku z půjčky, která přiměřený úrok přesahuje (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. , či závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. ,

o tom, že absenci zákonné úpravy moderace nelze aplikací ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nahrazovat).

11. Souhrnný poplatek tedy nebyl platně sjednán. Platby v celkové výši 2 920 Kč, které žalovaný uhradil, je proto třeba považovat za určené na splacení jistiny (shodně rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. ). Žalovaný tak na jistině dluží částku 7 080 Kč (10 000 – 2 920).

12. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (§ 526 a § 524 odst. 1 obč. zák.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni.

13. Co do částky 7 080 Kč (dosud nesplacená jistina) proto soud žalobě vyhověl, ve zbytku žalobu zamítl.

14. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě úroků z prodlení ( obč. zák., ), avšak pouze z dlužné částky.

15. O třídenní lhůtě k plnění soud rozhodl podle věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení ve spojení

s  , když oba účastníci měli ve věci úspěch přibližně ve stejné části.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně po právní moci rozhodnutí domáhat splnění povinností exekučním návrhem.