Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 610/2021-22

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa, část obce, obec a číslo

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa, obec

o zaplacení 9 955,46 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 955,46 Kč s úrokem ve výši 28,26 % ročně od 2.11.2017 do 2.3.2018 a návrh na přiznání vyššího úroku se zamítá a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 955,46 Kč od 3.3.2018 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Návrh na zaplacení účelných náklady spojených s vymáháním pohledávky ve výši 600 Kč se zamítá.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 955,46 Kč s úrokem ve výši 28,26 % ročně od 2.11.2017 do 2.3.2018 a návrh na přiznání vyššího úroku se zamítá a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 955,46 Kč od 3.3.2018 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Návrh na zaplacení účelných náklady spojených s vymáháním pohledávky ve výši 600 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy ve výši 9 955,46 Kč s příslušenstvím. Zahraniční právnická osoba příjmení p.l.c., se sídlem na Maltě (banka), jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne 20.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností právnická osoba, se sídlem adresa, obec, která téhož dne pohledávku postoupila na žalobce, což bylo žalovanému písemně oznámeno.

Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, kteří k němu byli řádně předvoláni, nicméně se nedostavili. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaný se nedostavil bez omluvy a ve věci se nevyjádřil.

Z návrhu na zahájení řízení, úvěrové smlouvy o revolvingovém úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek, loan application o vyčerpaných částkách, výpisů z účtu a předžalobní výzvy soud zjistil, že dne 2.8.2018 banka se žalovaným uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěrový limit 35 000 Kč Smluvní úroková sazba činila 8,5 % p.m., což představuje lichvářských 102% p.a. Žalovaný byl povinen úvěr hradit pravidelnou měsíční splátkou ve výši 12,5% čerpané jistiny, anebo 1 000 Kč. Žalovaný vyčerpal celkem 9 955,46 Kč a na jistině zůstal tuto částku dlužen. Žalobce dále nárokuje kapitalizovaný úrok ve výši 3 338,80 Kč za dobu od 2.11.2017 do splatnosti 2.3.2018 a tzv. účelné náklady na vymáhání ve výši 600 Kč v souvislosti s prodlením dlužníka s placením kterékoli splátky ve výši 250 Kč. Splatnost dluhu nastala 2.3.2018.

Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána co do základu po právu, soud ji v tomto rozsahu vyhověl. Nemohl však žalobě vyhovět především v rozsahu uplatněného smluvního úroku ve výši 102 % p.a.

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 6.4.2020 č.j. -85 zdůrazňuje, že dobré mravy jsou dlouhodobě chápány judikaturou Nejvyššího soudu jako korektiv v platnosti právních jednání, který se uplatňuje vedle zákona a dopadá na taková právní jednání, která sice zákonu přímo neodporují, přesto však pro rozpor s dobrými mravy nemohou obstát. obec mravy mají původ v jiných systémech než je právo, zejména v morálce či v sociálních normách, a mají povahu hodnot, jejichž porušení nelze přiznat právní ochranu. Institut dobrých mravů slouží jako nástroj ke korekci nepřiměřené tvrdosti, formálnosti či nespravedlnosti vyplývající z konkrétních okolností daného případu. Za rozhodující okamžik pro zkoumání rozporu s dobrými mravy je pak třeba považovat okamžik, kdy k právnímu jednání došlo; tj. v daném případě jde o okamžik uzavření úvěrové smlouvy.

ani zákon o spotřebitelském úvěru č. přímo nestanoví, do jaké výše lze sjednat úroky ze spotřebitelského úvěru. Proto je možné za určité vodítko pro posouzení, zda byl sjednán nepřiměřeně vysoký úrok z úvěru či nikoliv, považovat právě (judikaturou Nejvyššího soudu uznávané) srovnání účastníky sjednané úrokové sazby s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. V rozsudku ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. Nejvyšší soud vyslovil názor, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Současně ale připustil, že u půjček (úvěrů) poskytovaných nepeněžními y, kde je vyšší míra rizikovosti, nemusí být za nepřiměřený považován ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Stejný názor je vyjádřen i v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 21. 8. 2014. Soud proto v souladu s judikátem odvolacího soudu - rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 6.4.2020 č.j. -85 jako vodítko pro zjištění úrokové míry v únoru 2018 pro daný druh spotřebitelského úvěru při zohlednění sjednaných podmínek použil s úřední činnosti mu známé údaje o úrokových sazbách v databázi ARAD ČNB. V době uzavírání předmětné úvěrové smlouvy činila dle této databáze úroková sazba pro spotřebitelské úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR 9,42 %, přičemž trojnásobek činí 28,26% ročně. Obchodní úrok v této výši byl žalobci přiznán ode dne uzavření smlouvy 2.8.2017 do 2.3.2018 (splatnost úvěru) podle o.z. a věty druhé s použitím o.z., kdy soud nepovažoval toto ujednání úvěrové smlouvy za neplatné. Co do požadavku na zaplacení vyššího úroku byla žaloba zamítnuta. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle o.z. ve výši dle nař. vlády č. dle požadavku žalobce ode dne splatnosti dluhu.

Dále soud nepřiznal žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů 600 Kč, které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu resp. v čl. VI./1a úvěrové smlouvy. Rovněž v této části byla žaloba zamítnuta.

Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch z 94 % a neúspěch z 6%, což představuje téměř plný úspěch ve věci a má dle , právo na plnou náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez řádného právního a skutkového rozboru, tři režijní paušály podle vyhl. č. a DPH ve výši 21% podle Celkové náklady řízení činí 1 368 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle