Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 290/2021-42

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa žalobkyně,

; zastoupené JUDr. jméno příjmení

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: ;

celé jméno žalovaného, datum narození,

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 8 590,24 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 590,24 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 590,24 Kč od 6.5.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 234,31 Kč, úroku ve výši 21,99 % ročně z částky 8 590,24 Kč od 29.1.2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 590,24 Kč od 29.1.2021 do 5.5.2021, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 602 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 590,24 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 590,24 Kč od 6.5.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 234,31 Kč, úroku ve výši 21,99 % ročně z částky 8 590,24 Kč od 29.1.2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 590,24 Kč od 29.1.2021 do 5.5.2021, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 602 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 7.4.2021, doplněnou podáním ze dne 3.12.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 8 590,24 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.1.2021 a její přílohy č. 1 – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o bankovních produktech a službách, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky banky, Produktové podmínky kontokorentního úvěru a Produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a souhlasil. Ve smlouvě se předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal svěřit předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky, udržovat na účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení účtu a platební styk poplatky dle platného ceníku. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno, který umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, neboť překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu předchůdkyně žalobkyně využila svého práva ze smlouvy a převedla dne 28.1.2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 8 590,24 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet, a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách. Žalovaný však ničeho nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Proto předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 4.6.2019. Dluh žalovaného je tvořen jistinou ve výši 8 590,24 Kč, smluvním úrokem ve výši 21,99 % ročně a úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

4. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 27.7.2009 plyne, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby, vést žalovanému běžné účty. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

5. Ze Žádosti o povolení debetního zůstatku ze dne 4.9.2018 plyne, že žalovaný k tomu dni bydlel v pronajatém domě/bytě (od 8.12.2010), měl základní vzdělání, byl svobodný. Pracoval u společnosti anonymizována dvě slova, s průměrným příjmem 16 800 Kč měsíčně čistého, a to na dobu určitou od 1.6.2018 do 31.5.2019. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti činil 37 000 Kč, počet příjmů byl 1, neměl žádné vyživované dítě.

6. Z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech ze dne 4.9.2018 plyne, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému k běžnému účtu č. bankovní účet úvěr do výše povoleného limitu 5 000 Kč, a to ode dne 4.9.2018 za sjednanou úrokovou sazbu 21,99 % ročně. Žalovaný se zavázal udržet na účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % povoleného limitu.

7. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru plyne úprava smluvních ujednání o kontokorentním úvěru.

8. Z Všeobecných obchodních podmínek plyne úprava práv a povinností pro veškeré smluvní vztahy mezi bankou a klienty tykající se bankovních služeb a obchodů.

9. Ze Sazebníku platného ke dni 1.12.2016 plynou výše poplatků za služby poskytované předchůdkyní žalobkyně.

10. Z Ukončení anonymizováno ze dne 7.1.2019 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zrušení anonymizováno a vyzvala ho k úhradě debetního zůstatku ve výši 8 090,24 Kč.

11. Z Oznámení ze dne 29.1.2019 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že dluh ve výši 8 590,24 Kč byl z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet převeden na nově otevřený úvěrový účet číslo.

12. Z Oznámení ze dne 5.6.2019 plyne, že předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že dluh ke dni 4.6.2019 činí 8 590,24 Kč a vyzvala ho k jeho úhradě.

13. Z výpisu z úvěrového účtu za měsíc leden 2019 až březen 2021 plyne, že na úvěrový účet č. bankovní účet byla v lednu 2019 převedena debetní částka 8 590,24 Kč a žalovaný ničeho žalobkyni za uvedené měsíce nevrátil.

14. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.1.2021 včetně Přílohy č. 1 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

15. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2.2.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 4.2.2021, jak plyne z poštovního podacího archu.

16. Z Výzev ze dne 23.2.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 25.2.2021, jak plyne z poštovního podacího archu.

17. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.2.2020 včetně Přílohy č. 1 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

18. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28.2.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 3.3.2020, jak plyne z poštovního podacího archu.

19. Skutkový závěr: V roce 2009 předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o bankovních produktech a službách. Následně dne 4.9.2018 předchůdkyně žalobkyně se žalovaným podepsali smlouvu, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na běžném účtu č. bankovní účet úvěr do povoleného limitu ve výši 5 000 Kč za sjednanou úrokovou sazbu 21,99 % ročně. Předchůdkyně žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy nezkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. K lednu 2019 činil konečný zůstatek na běžném účtu žalovaného zápornou částku 8 590,24 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.2.2021 postoupila předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Výzvami ze dne 23.2.2021, předanými k poštovní přepravě dne 25.2.2021, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu.

20. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle , (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

27. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 4.9.2018 podepsána smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému k běžnému účtu č. bankovní účet úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč za sjednaný úrok 21,99 % ročně a žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem 50 % povoleného kreditu a nepřekročit povolený limit.

28. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona.

29. Dle tvrzení žalobkyně tato při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného její předchůdkyně vycházela z informací získaných přímo od žalovaného v Žádosti klienta. Z této Žádosti ze dne 4.9.2018 má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí pronajatém domě/bytě od 8.12.2010, má základní vzdělání pracuje na dobu určitou od 1.6.2018 do 31.5.2019 u společnosti anonymizována dvě slova za plat 16 800 Kč čistého, nemá žádnou vyživovanou osobu. Celkový čistý příjem domácnosti činí 37 000 Kč a má jeden zdroj příjmu. Dále měla předchůdkyně žalobkyně vycházet z lustrace v interních a externích databází, zejména registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. V té souvislosti však žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že by do těchto registrů před uzavřením úvěrové smlouvy její předchůdkyně nahlédla. Zároveň měla předchůdkyně žalobkyně výdaje žalovaného odhadnout na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem pak měla získat částku disponibilních zdrojů žalovaného.

30. Žalobkyně však v řízení netvrdila a nedoložila z jaké konkrétní y předložené žalovaným, popř. jinak žalobkyní zajištěnou, ověřila žalovaným deklarovaný příjem u jeho zaměstnavatele ve výši 16 800 Kč měsíčně čistého a dále výdaje žalovaného. To znamená, zda a jak ověřovala pracovní poměr žalovaného, výši příjmu ze závislé činnosti, uspokojování jeho bytové potřeby, výši nákladů na bydlení, apod. Pokud žalobkyně odkazuje na Žádost o povolení debetu ze dne 4.9.2018, tak z této y neplyne, že by žalovaným deklarované poměry byly ověřovány konkrétními listinami. Takový záznam úvěrová smlouva neobsahuje. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i přes výzvu soudu ze dne 10.12.2021 neoznačila žádný relevantní důkaz na podporu svého tvrzení, že řádně ověřovala poměry žalovaného, dospěl soud k závěru, že žalobkyně řádně neprověřila příjmy a výdaje žalovaného.

31. Pro úplnost soud uvádí, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou (k doložení uspokojování bytové potřeby), smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích žalovaného, atd. Žalobkyně dle svého tvrzení nahlédla do různých databází, jak specifikováno výše. Taková nahlížení jsou však sama o osobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně ani nepředložila důkaz o tom, že do registrů před uzavřením smlouvy skutečně nahlížela. Rovněž odhadované výdaje žalovaného na základě historických dat z ČSÚ je dle soudu nedostačující, tím spíše, když žádost o debet ze dne 4.9.2018 se žalovaným sepisoval zaměstnanec předchůdkyně žalobkyně, jenž měl zajistit řádné zjištění výdajových poměrů žalovaného a ověření příjmů a výdajů.

32. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy prověřila schopnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splácet.

33. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. a sp. zn. ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).

34. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 8 590,24 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z úvěrového účtu, z něhož má soud za prokázané, že žalovanému byla celkem poskytnuta částka 8 590,24 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor žalobkyně, neboť přijal plnění ve výši 8.590,24 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Zároveň má soud za prokázané, že v době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil žalobkyni celkem částku 0 Kč, jak plyne z výpisu z úvěrového účtu.

35. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 8 590,24 Kč (výrok I. rozsudku). Co do úroku ve výši 21,99 % ročně pak soud žalobu pro její nedůvodnost, zamítl (výrok II. rozsudku).

36. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 23.2.2021 (předanou k poštovní přepravě dne 25.2.2021), avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 4.5.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 5.5.2021. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 6.5.2021, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, a to jen 9,75 % ročně, avšak již od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 590,24 Kč od 6.5.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbývajícího úroku z prodlení soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II. rozsudku).

37. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

38. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 9 186,84 Kč (tj. jistina 8 590,24 Kč + úroky z prodlení z jistiny za dobu od 6.5.2021 do rozhodnutí soudu v kapitalizované výši 596,60 Kč; 70,20 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 3 900,91 Kč (tj. kapitalizované úroky a úroky z prodlení do rozhodnutí soudu; 29,80 %). Proto soud přiznal žalobkyni 40,40 % z jejích celkových nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 600 Kč dle . (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby), 3 režijními paušály po 100 Kč dle vyhlášky a 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Soud tak přiznal žalobkyni náklady řízení v částce 602 Kč rovnající se 40,40 % z jejích celkových nákladů řízení. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně ( ).

39. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 3.12.2021, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v samotné žalobě.

40. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.