Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 232/2021-26
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
; zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátem
se sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalované: ;
celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa žalované,
o zaplacení 33 956 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 9. 4. 2021 do zaplacení, to vše od tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 13 956 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 377,78 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 027,37 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 7. 2020 do 8. 4. 2021 a s úrokem ve výši 18,87 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 224 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 9. 4. 2021 do zaplacení, to vše od tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 13 956 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 377,78 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 027,37 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 7. 2020 do 8. 4. 2021 a s úrokem ve výši 18,87 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 224 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 24.2.2021, doplněnou podáním ze dne 4.10.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 33 956 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 3.5.2019 byla mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to na bankovní účet, který žalovaná uvedla ve smlouvě. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně úroku a poplatků, a to ve 24 měsíčních splátkách po 1 958 Kč. Žalovaná ničeho nevrátila. Předmětná pohledávka za žalovanou ve výši 33 956 Kč s příslušenstvím byla smlouvou ze dne 16.7.2020 postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila.
2. V doplnění žaloby ze dne 4.10.2021 žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Z karty zákazníka se podává, že před uzavřením smlouvy byla ověřena majetková situace žalované z výplatnice žalované. Dále byla žalovaná prověřena v registru platebních informací (registr REPI). V kartě zákazníka žalovaná uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou ve právnická osoba ČR s měsíčním příjmem 13 000 Kč, žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě.
3. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila; žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 4.10.2021). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 2.5.2019 plyne, že tato listin listina je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to bezhotovostním převodem z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně na účet zákazníka č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem, poplatky, a to v 24 měsíčních splátkách po 1 958 Kč. Sjednaná úroková sazba činila 60,73 % ročně.
7. Z karty zákazníka bez datace plyne, že tato listin listina je opatřena podpisem žalované. Žalovaná byla svobodná, měla učňovské vzdělání, upokojovala bytovou potřebu vlastním bydlením, neměla žádnou vyživovací povinnost. Pracovala na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u společnosti právnická osoba, obec, za čistý příjem 13 000 Kč měsíčně. Pravidelné výdaje žalované představovaly osobní výdaje ve výši 3 410 Kč, výdaje na bydlení ve výši 4 000 Kč, splátky úvěrů/zápůjček ve výši 2 000 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč. Použitelný příjem žalované činil částku 2 590 Kč. Poměry žalované byly ověřeny občanským průkazem.
8. Z výpisu z registru REPI Credit Report ze dne 16.4.2019 plyne, že pod rodným číslem žalované nebyl zjištěn žádný záznam.
9. Z výplatní pásky žalované plyne, že za měsíc únor 2019 byla žalované jejím zaměstnavatelem právnická osoba anonymizováno vyplacena mzda ve výši 13 203 Kč.
10. Z Potvrzení o provedené transakci ze dne 29.7.2020 plyne, že dne 3.5.2019 byla na účet č. bankovní účet připsána částka 20 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně, pod VS číslo.
11. Z výzvy ze dne 26.2.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.
12. Z Oznámení ze dne 9.4.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované zesplatnění dluhu.
13. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.7.2020 včetně Přílohy (str. 5) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
14. Z Oznámení ze dne 26.8.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 27.8.2020, jak plyne z podacího lístku.
15. Z výzvy ze dne 20.12.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; výzva byla předána k poštovní přepravě dne 21.12.2020, jak plyne z podacího lístku.
16. Skutkový závěr: Dne 2.5.2019 předchůdkyně žalobkyně se žalovanou podepsaly smlouvu číslo na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky vrátit formou splátek. Žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalované byly dne 3.5.2019 poskytnuty na bankovní účet č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná ničeho předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.7.2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou výzvou předanou k poštovní přepravě dne 21.12.2020 ke splnění dluhu. Žalovaná ničeho neuhradila.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
23. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
24. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 2.5.2019 podepsána smlouva číslo v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit formou měsíčních splátek spolu s úrokem a poplatky.
25. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona.
26. Dle tvrzení žalobkyně její předchůdkyně při zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet vycházela z informací získaných přímo od žalované v Kartě zákazníka ze dne 2.5.2019. Z této Karty má soud za prokázané, že žalovaná uvedla, že byla svobodná, neměla žádnou vyživovací povinnost, bytovou potřebu uspokojovala formou vlastnictví. Její příjem u zaměstnavatele právnická osoba, činil 13 000 Kč čistého měsíčně. Měsíční výdaje žalované na bydlení činily 4 000 Kč, osobní výdaje 3 410 Kč a splátky úvěrů/zápůjček 2 000 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč. Poměry žalované ověřovala předchůdkyně žalobkyni z občanského průkazu žalované, jak plyne z Karty zákazníka a z výplatní pásky žalované za měsíc únor 2019, z níž má soud za prokázané, že mzda žalované činila za měsíc únor 2019 částku 13 203 Kč.
27. Žalobkyně však v řízení netvrdila a nedoložila z jaké konkrétní listin y předložené žalovanou, popř. jinak předchůdkyní žalobkyně zajištěnou (popř. jakým jiným konkrétním způsobem), ověřila žalovanou deklarované osobní výdaje ve výši 3 410 Kč, splátky úvěrů/zápůjček ve výši 2 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 4 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 1 000 Kč. To znamená, zda a jak ověřovala výdaje žalované. Pokud žalobkyně odkazuje na Kartu zákazníka, tak z této listin y plyne, že byla ověřována pouze totožnost žalované, a to občanským průkazem. Ověření poměrů žalované jinými listinami z Karty zákazníka neplyne, resp. takové záznamy Karta zákazníka neobsahuje. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neoznačila žádný relevantní důkaz na podporu svého tvrzení, že její předchůdkyně ověřovala všechny relevantní poměry žalované (zejména výdaje), nejenom její mzdu, dospěl soud k závěru, že žalobkyně řádně neprověřila schopnost žalované úvěr splácet.
28. Pro úplnost soud uvádí, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit mimo jiné i doklady o zjištěných výdajích žalované, dalších dluzích, atd.
29. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila schopnost žalované poskytnuté peněžní prostředky splácet.
30. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. číslo) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouvy, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatné, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
31. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Potvrzení o provedení transakce ze dne 29.7.2020, z nějž má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně na účet č. bankovní účet, tj. na účet uvedený v předmětné smlouvě, odeslala částku 20 000 Kč. Soud tak má jednoznačně za prokázané, že peněžní prostředky byly vyplaceny právě žalované, která se tak bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijala plnění ve výši 20 000 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Zároveň má soud za prokázané, že v době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná ničeho předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nevrátila.
32. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (výrok I. rozsudku). Co do částky 13 956 Kč soud žalobu pro nedůvodnost zamítl, včetně požadovaného úroku z úvěru (výrok II. rozsudku).
33. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009 ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 20.12.2020, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 7.4.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 8.4.2021. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 9.4.2021, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
34. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
35. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 20.000 Kč (58,90 %), žalovaná byla úspěšná co do částky 13, 956 Kč (41,10 %). Proto soud přiznal žalobkyni pouze 17,80 % z jejích celkových nákladů řízení, tj. částku 1 224 Kč Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 359 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 3 960 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bod 3 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška) a za jeden úkon právní služby za 2 460 Kč (účast advokáta žalobkyně u jednání soudu dne 4.11.2021) dle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bodem 5. vyhlášky, třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a jedním režijním paušálem za 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky a 21 % DPH z částky 4 560 Kč, tj. ve výši 957,60 Kč Tyto přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
36. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.