Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 27/2021-67

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a s úrokem 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a s úrokem 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum na žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ anonymizována tři slova“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úroky ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka v celkem 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný porušil svou povinnost splácet, když poslední splátku uhradil dne datum. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo anonymizována tři slova právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, jež činila celkem částka. Pohledávku za žalovaným postoupila právnická osoba anonymizována dvě slova na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne datum podepsali právní předchůdce žalobkyně příjmení jméno příjmení s žalovaným u s názvem smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Podpisem smlouvy o úvěru potvrdil žalovaný převzetí částky částka v hotovosti. Úvěr se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši částka, to vše v celkem 14 pravidelných měsíčních splátkách po částka (ze smlouvy o úvěru číslo). Žalovaný porušil svou povinnost splácet, dle tvrzení žalobkyně na poskytnutý úvěr uhradil pouze částka (z přehledu splátek). Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky uvedené v Příloze číslo„ Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupeny s účinností ke dni datum na žalobkyni. Postoupenou pohledávkou je i žalovaná pohledávka za žalovaným (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně ze dne datum bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě (z dopisu ze dne datum). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání).

4. Žalobkyně byla soudem dle a 3 zákona č. 99 /1963 Sb., (dále jen „ “) poučena, aby doplnila skutková tvrzení o tom, zda a jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru a k takto doplněným tvrzením navrhla důkazy k jejich prokázání s tím, že pokud žalobkyně tvrzení nedoplní nebo svá tvrzení neprokáže, bude nárok uplatněný žalobou posouzen podle zásad bezdůvodného obohacení. Po tomto poučení žalobkyně uvedla, že anonymizována tři slova s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Doložení příjmu Žadatele“, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovaným uzavřena smlouva. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán s měsíčním příjmem částka a že výše jeho měsíčních výdajů činí částka. Na základě těchto údajů, které si žalobkyně ověřila z dodatku k pracovní smlouvě a výplatních pásek, dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr ve výši částka s měsíční splátkou částka je dostatečná.

5. Z žádosti žalovaného o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán s měsíčním příjmem částka. Výdaje uvedl v celkové výši částka, z toho částka výdaje na bydlení, částka výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady, částka výdaje na telefon a dále výdaje ve výši částka na měsíční splátky stávajících půjček (věřitel anonymizována dvě slova, z celkové výše dluhu částka zbývá doplatit částka). Žalovaný k žádosti o úvěr doložil dodatek k pracovní smlouvě ze dne datum, kterým se svým zaměstnavatelem sjednal pracovní poměr na dobu neurčitou. Dále předložil výplatní pásky za měsíce únor, březen a duben roku 2018, ze kterých byl zjištěn jeho měsíční příjem v uvedených měsících ve výši částka, částka a částka. Žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, bydlí v družstevním bydlení a nemá žádné vyživované děti.

6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

17. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru (dle obsahu smlouva o zápůjčce) ze dne datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Pokud žalobkyně doložila žádost o úvěr vyplněnou žalovaným, kde žalovaný uvedl informace o jeho příjmech a výdajích, pak soud má za to, že žalobkyně údaje uváděné žalovaným řádně neprověřila, kdy sice tvrdí, že měla k dispozici výplatní pásky a pracovní smlouvu, ze kterých zjistila příjem žalovaného, nicméně nijak neprokázala, že by ověřovala i faktické výdaje žalovaného, např. výpisem z účtu. V souzené věci lze tak uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (alespoň při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Z obsahu spisu nevyplývá ani to, že (zda) si právní předchůdce obstaral výpisy z veřejně přístupných registrů, případně z jakých registrů si tyto výpisy učinil a k jakým závěrům dospěl. Soud pochopitelně bere na vědomí, že půjčky u nebankovních institucí čerpají osoby potýkající se s finančními potížemi, právě i z těchto důvodů však musí trvat na řádném doložení zkoumání úvěruschopnosti tak, aby tuto mohl přezkoumat, neboť úvěrování těchto osob musí být pečlivě zkoumáno, jelikož jejich dluhová past vede k celospolečenským negativním důsledkům.

19. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR 21/ rok s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

20. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před uzavřením smlouvy prověřena. Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná, a to dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

21. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).

22. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o zápůjčce ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum částku částka. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni zaplatil pouze částka, má povinnost vydat žalobkyni zbývající částku částka jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky částka představující bezdůvodné obohacení, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny, úroků a úroků z prodlení soud žalobu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalovaný žádné náklady nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).