Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 94/2021-39
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 1 820 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplatit částku 1 820 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 089,94 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 820 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 14,24 % ročně z částky 1 820 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.
II. Žalobkyně nemá povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplatit částku 1 820 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 089,94 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 820 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 14,24 % ročně z částky 1 820 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně nemá povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.</b>
1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 1 820 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení.
2. Žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba uzavřela dne datum se žalovaným jako dlužníkem smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 7 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu 7 000 Kč, celkové náklady 5 040 Kč, celkem tedy 12 040 Kč. Úvěr měl být úročen úrokovou sazbou 28 % ročně. Úvěr měl být splácen 13 týdenními splátkami po 910 Kč. Žalovaný podle žaloby uhradil za dobu trvání smluvního vztahu částku 10 220 Kč právnická osoba postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Za období od postoupení nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Žalobou žalobkyně požaduje zaplacení částky 1 820 Kč na jistině, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do datum ve výši 1 089,94 Kč, úrok z úvěru 14,24 % ročně z částky 1 820 Kč od datum spolu se zákonným úrokem z prodlení z téže částky od datum do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
4. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. v případě žalovaného se má ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s takovým postupem souhlasí, když se k zaslané výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum okresní soud zjistil, že tvrzená pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Žalovanému bylo oznámeno postoupení dopisem ze dne datum, v němž byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu ve výši 7 910 Kč.
6. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum, vyplývá, že žalovanému byla společností právnická osoba poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy zápůjčka ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit 13 měsíčními splátkami po 910 Kč Celkem měl žalovaný splatit 12 040 Kč. Podle žalobkyně žalovaný splatil 10 220 Kč.
7. Ze scoringové karty k úvěru číslo soud zjistil, že žalovaný získal dle vnitřního hodnotícího systému 20 bodů, což jej opravňovalo k poskytnutí úvěru do 25 000 Kč.
Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný při uzavírání smlouvy předložil občanský průkaz, řidičský průkaz, poštovní složenky za poslední 3 měsíce.
8. Žalovaný byl vyzván rovněž předžalobní výzvou ze dne datum.
9. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaný v minulosti čelil řadě žalob a exekucí (č.l. 17), přičemž exekuční řízení byla zahajována již v období před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru (tj. před datum).
10. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
11. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018 ).
16. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39 (číslo Sb. NSS)).
17. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).
18. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
19. K výkladu § 86 Z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.
20. Je zřejmé, že poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného jen formálně. Vycházel především z tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, která však řádně neprověřoval.
21. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 ). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 .
22. Je zřejmé, že poskytovatel úvěru příjmy ani výdaje žalovaného řádně nezkoumal a nevyhodnotil. Žalovaný sice údajně předložil poskytovateli poštovní složenky za tři měsíce, ve vztahu k výdajům, nákladům a závazkům žalovaného se poskytovatelka úvěru bez dalšího zcela spoléhala na tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích. Rovněž tak žalobkyně nijak neověřovala, zda žalovaný nemá další závazky či zda proti němu nejsou vedena exekuční řízení. Svou povinnost zkoumat jeho úvěruschopnost zcela zanedbala. Dále nelze pominout, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný čelil opakovaně exekucím (sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a dalším). Věřiteli, pokud by nahlédl do registru exekucí, by muselo být zřejmé, že žalovaný má značné problémy se splácením uzavřených závazků
23. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
25. Předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost s řádnou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o úvěru je tak neplatná podle § 86 z. s. ú.
26. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 7 000 Kč, přičemž žalovaný splatil celkem 10 220 Kč. Žalovaný se tak bezdůvodně neobohatil. Soud proto žalobu zamítl.
27. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy žalobkyně byla v řízení neúspěšná a žalovanému současně náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.