Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 C 106/2021-39

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 39 918 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 750 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 4 300 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 431 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 073,71 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 068 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 20,98 % ročně z částky 18 000 Kč od datum do zaplacení, částku 10 950 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 633,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 612,46 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 667,28 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 11 667,28 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 750 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 4 300 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 431 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 073,71 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 068 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 20,98 % ročně z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení, částku 10 950 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 633,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 612,46 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 667,28 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 11 667,28 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 39 918 Kč s příslušenstvím.

Žalobkyně uvedla, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 23,72 % ročně, 3 000 Kč jako odměnu za administrativní činnost, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná uhradila pouze částku 10 950 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 11 667 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 482,72 Kč, kapitalizovaný úrok 4 612,46 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 633,58 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od datum do zaplacení.

Žalobkyně uvedla, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 20,98 % ročně, 3 600 Kč jako odměnu za administrativní činnost, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 400 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 430 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit ve 43 týdenních splátkách po 676 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná uhradila pouze částku 4 300 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 18 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 887,06 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 520,94 Kč, poplatek za životní pojištění 360 Kč, kapitalizovaný úrok 6 073,71 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 2 431 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od datum do zaplacení.

Na žalobkyni vymáhaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne datum, soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že ze mzdy má příjem částka. Další příjem byl uveden v kolonce vedlejší příjem ve výši částka. Výdaje žalované za bydlení byly uvedeny v částce částka, osobní výdaje částka, splátky úvěrů částka. příjmení prostředky byly uvedeny ve výši částka. Jako doklady o příjmech a výdajích předložila pracovní smlouvu, bankovní výpisy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, soud zjistil, že se společnost právnická osoba, zavázala poskytnout žalované hotovostní půjčku ve výši 15 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 2 100 Kč. Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 6 000 Kč, pojištění 0 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 26 100 Kč v 58ti splátkách po 450 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 10 950 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení postoupení ze dne datum je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalované zaslala oznámení o postoupení a vyzvala ji k zaplacení částky 43 918 Kč z titulu uzavřených smluv číslo. Oznámení bylo žalované zasláno dne datum.

6. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 61 694,58 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru.

7. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně předložila výpisy z účtu a pracovní smlouvu. Nebyly ze strany žalované předloženy a ze strany žalobkyně požadovány y, ověřující údaje o výdajích žalované (např. SIPO, výpisy z účtu atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalované. Z minula bylo zřejmé, že posuzované smlouvy o úvěru nejsou prvními, které žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela.

8. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalované bylo k okamžiku uzavření smlouvy vedeno exekuční řízení pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka a další. Je zřejmé, že žalovaná v době uzavírání úvěrových smluv byla osobou, která není schopna řádně plnit uzavřené závazky, tj. jejich splacení je nutno, v jejím případě, vymáhat cestou exekučního řízení.

9. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření 2 úvěrových smluv, na základě níž byly žalované poskytnuty úvěry v celkové výši 33 000 Kč. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěrů došlo k prodlení žalované s úhradou peněžitého plnění.

10. Na právní posouzení věci soud aplikoval , , neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).

11. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

12. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovanou o jejích osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalované, je zřejmé, že žalovaná doložila, že byla zaměstnána, avšak její příjem byl velmi nízký, blížící se minimální mzdě. Výdaje a náklady žalované však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr. Žalobkyně nezkoumala, zda vůči žalované není vedena exekuce, což je významný ukazatel snižující úvěruschopnost žadatele o úvěr a v případě aktivní exekuce, pak úvěruschopnost zcela vylučuje neboť pokud není schopen dobrovolně plnit dříve převzaté závazky, stěží může splnit závazek nový.

13. Podle zákona o spotřebitelském úvěru ( , o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.

17. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. ).

18. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (číslo Sb. NSS)).

19. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

20. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).

21. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalovaného zkoumala jen zcela formálně a nedostatečně, přičemž se spokojila pouze s údaji o žalované ve veřejných registrech a s údaji poskytnutými žalovanou v žádosti o úvěr, které však nebyly prověřovány ani ověřovány. Věřitelka zejména nikterak neprověřila skutečnost, že na žalovanou je vedena exekuce v době, kdy uzavírala úvěrovou smlouvu. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalované řádně nezkoumala. Věřitelka pak nikterak nezkoumala ani případné další závazky žalované. Soudu je známo z úřední činnosti a toto mohla zjistit i věřitelka při poskytování úvěru, že proti žalované byla již v době uzavření smlouvy o úvěru vedena exekuce. Posouzení úvěruschopnosti žalované tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí.

22. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §1810 a násl. o. z.

23. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

24. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

25. Podle §420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

26. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně jednala se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

27. Podle z. č. 89/2012 Sb, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

28. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

29. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

33. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalovaném poskytla celkem 33 000 Kč, avšak žalovaná, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, splatila pouze 15 250 Kč (dle žalobních tvrzení). Žalovaná je tak povinna žalobkyni zaplatit částku 17 750 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne datum.

34. Podle § 573 o.z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

35. Dle uvedené domněnky došla zásilka žalované datum a od následujícího dne náleží žalobkyni úrok z prodlení.

36. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 17 750 Kč s příslušenstvím, tvořeným zákonným úrokem z prodlení od počátku prodlení tj. od datum, nikoliv za dobu předcházející, ohledně dalších nároků majících základ v neplatné smlouvě o úvěru, žalobu rovněž zamítnul, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal žalované, která byla v řízení převážně úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení, když neprokázala, že by jí v souvislosti s řízením, nějaké náklady vznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.