Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
8 C 193/2021-46
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka s 8,5% úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku 20,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a od datum do zaplacení z částky částka se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] s 8,5% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku 20,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky [částka] se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou ze dne datum na žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ anonymizováno“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši částka, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, v pravidelných týdenních splátkách po částka Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná porušila svou povinnost splácet, na poskytnutou zápůjčku uhradila pouze částka. Dále byla mezi anonymizováno a žalovanou dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši částka, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, v pravidelných týdenních splátkách ve výši částka Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Žalovaná i v tomto případě porušila svou povinnost splácet, na poskytnutou zápůjčku uhradila pouze částka. Obě pohledávky za žalovanou postoupila právnická osoba na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla k úhradě dlužných částek vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala.
2. Žalobce dále obecně uvedl, že anonymizováno s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva.
3. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu co do částky dlužné z titulu smlouvy o zápůjčce číslo zpět. Podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví (odst. 2, věta první). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4). Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět dříve, než začalo jednání, soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, řízení co do částky ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne datum.
4. Ve věci byl dne datum vydán elektronický platební rozkaz, číslo jednací, proti kterému podala žalovaná odpor, v němž označila žalobu žalobce za zmatečnou a nesrozumitelnou, neboť z ní není zřejmé, kolik činila výše půjčky a v jaké výši byla půjčka žalovanou uhrazena a dále uvedla, že nesouhlasí s dvojím až několikanásobným úročením dlužné částky.
5. Z ústního jednání se žalovaná omluvila z rodinných důvodů, o odročení jednání nepožádala a soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalobce se k ústnímu jednání dostavil, na svých žalobních tvrzeních setrval a navrhl, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. K prověření úvěruschopnosti uvedl, že úvěruschopnost žalované byla dostatečně prověřena zákaznickou kartou, ze které vyplývá, že domácnost žalované má k dispozici volné prostředky ve výši částka, z čehož dle názoru žalobce plyne, že žalovaná byla schopna předmětnou zápůjčku splatit. Žalobce dále předložil uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce anonymizováno.
6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci. Žalobce je právnickou osobou, zapsanou v obchodním rejstříku (z výpisu z obchodního rejstříku). Žalovaná s právním předchůdcem žalobce uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které jí právní předchůdce žalobce poskytl zápůjčku ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka (a poslední splátce ve výši částka) s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy do konce dalšího týdenního období. Svým podpisem potvrdila převzetí částky ve výši částka v hotovosti (ze smlouvy o zápůjčce číslo). Žalovaná dle tvrzení žalobce zaplatila na úhradu poskytnuté zápůjčky částku částka. Právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky uvedené v Příloze číslo„ Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupeny na žalobce s účinností k témuž dni. Mezi postoupenými pohledávkami je i žalovaná pohledávka za žalovanou (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce ze dne datum bylo žalované zasláno (z dopisu ze dne datum, včetně dokladu o odeslání). Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy, včetně dokladu o odeslání).
7. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz zákaznickou kartou. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná před podpisem smlouvy prohlásila, že bydlí v nájmu, má 2 nezaopatřené děti a je v domácnosti (MD). Své příjmy vyčíslila částkou částka (státní podpora/přídavky) a dále částkou částka představující příjem přítele. Výdaje uvedla v celkové výši částka, představující výdaje za bydlení částka, na telefon částka a ostatní výdaje domácnosti částka. Dle odškrtnutých políček v kartě zákazníka žalovaná doložila k ověření svého příjmu a výdajů výměr podpory a SIPO, žádná z těchto listin však soudu spolu s kartou doložena nebyla. Soud dále provedl důkaz listinou nazvanou Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy právnická osoba ze dne datum, ve které je uvedeno, že žalovaná uznává celkovou pohledávku anonymizováno ve výši částka z titulu smluv číslo žádá o možnost její úhrady v měsíčních splátkách ve výši částka. Dokument je předtištěn a ručně je do něj doplněna jen výše navrhovaných splátek, u kolonky název a adresa zaměstnavatele je ručně doplněno rodičovská dovolená, je datován datum a podepsán nečitelným podpisem. V dolní části listiny je až za podpisem ručně dopsáno„ dluh uznávám, ale i vzhledem k tomu, co jsem již vaší společnosti zaplatila na úrocích mi celková částka přijde přemrštěná, tedy dluh vůči vaší společnosti“. Věta není dokončená, zřejmé pokračuje na další straně dokumentu, která však soudu předložena nebyla.
8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), účinného ke dni uzavření smlouvy o úvěru.
9. Podle § 2390 o. z. se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
10. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný spotřebitelský úvěr/zápůjčku splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobce v žalobě uvádí, že řádně zhodnotil informace požadované a získané od žalované před uzavřením smlouvy tak, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům a zaznamenány do zákaznické karty. V daném případě soud ve smyslu výše citované judikatury uzavřel, že samotné prohlášení žalované o majetkových poměrech, které není nijak objektivně doloženo, není pro řádné zkoumání úvěruschopnosti dostatečné. Uvedené přitom dle názoru tohoto soudu platí i ohledně zákaznické karty, která je dle svého obsahu v podstatě rovněž toliko prohlášením žalované. V předmětné kartě žalovaná pouze deklaruje své majetkové a osobní poměry, jakékoliv další podklady, z nichž by soud mohl posoudit náležité zkoumání úvěruschopnosti, chybí. Závěr právního předchůdce žalobce o tom, že je žalovaná schopna dostát svým povinnostem ze smlouvy tak v řízení nebyl nijak objektivizován a prokázán. Tvrzení, že si od žalované před uzavřením smlouvy nechal předložit doklady, nijak žalobce nedoložil. Dle zaškrtaných políček v zákaznické kartě měl právní předchůdce žalobce k ověření příjmů a výdajů uvedených žalovanou k dispozici výměr podpory a doklad SIPO, žádná z těchto listin však soudu jako důkaz předložena nebyla. I kdyby však tyto listiny doloženy byly, již pouhým porovnáním příjmů žalované ve výši částka a výdajů v celkové výši částka, je zřejmé, že příjmy žalované přesahují její výdaje a úvěruschopnost žalované by tedy zřejmě měla plynout jen z ničím nepodloženého příjmu jejího přítele. Za dané situace dospěl soud k závěru, že žalobce řádně neprokázal, že úvěruschopnost žalované dostatečně prověřil, přičemž z uvedeného příjmu žalované, po odečtení jejích výdajů, nelze dospět k závěru, že bude schopna splácet částka týdně, tedy částka měsíčně. Žalobce řádné zkoumání úvěruschopnosti nedoložil ani po té, kdy k tomu byl soudem vyzván a poučen dle § 118 a o. s. ř., neboť uvedl pouze to, že úvěruschopnost žalované plyne ze zákaznické karty, dle které domácnost žalované disponuje volnými prostředky ve výši částka, což však jak již bylo uvedeno výše, nepovažuje soud za dostatečné, neboť se jedná o částku vycházející z příjmu přítele žalované, který nebyl nijak doložen. Soud se neztotožňuje ani s tvrzením žalobce, že žalovaná pohledávku žalobce uznala, neboť z předloženého uznání není zřejmé, kolik činí uznaná částka z titulu jednotlivých smluv a navíc z ručně dopsané věty na jeho konci plyne, že žalovaná měla k výši dlužné částky výhrady. Z obsahu spisu nevyplývá ani to, zda si právní předchůdce žalobce obstaral výpisy z veřejně přístupných registrů, případně z jakých registrů si tyto výpisy učinil a k jakým závěrům dospěl. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem, dospěl soud k závěru, že žalobce neprokázal, že by úvěruschopnost žalované řádně prověřil, případně, že by žalovaná dluh co do důvodu a výše uznala.
20. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o zápůjčce ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobci. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum částku částka. Jelikož žalovaná na tuto částku žalobci uhradila částka, má povinnost vydat žalobci zbývající částku částka jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobci přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky částka, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobce ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzval žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a úroků, které mají oporu v neplatné smlouvě a úroků z prodlení požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné, soud žalobu zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl srovnatelný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).