Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 469/2020-35
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 23 820 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 23 820 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 3. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 23 820 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 3. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce se svým návrhem domáhal zaplacení částky 23 820 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč na bankovní účet. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 5 200 Kč, jistina a poplatek byly splatné datum. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Ke dni podání žaloby uhradila částku 14 000 Kč na svůj dluh, tato platba byla použita na úhradu smluvní pokuty z prodlení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a na částečnou úhradu poplatku za poskytnutí zápůjčky. Půjčka byla poskytnuta prostřednictvím webové stránky webová adresa, podepsána prostřednictvím příjmení. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby tento nárok v části jistiny posoudil soud jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Pokud dluží nějakou částku, jedná se o nižší částku, než požaduje žalobce, tuto by byla schopna uhradit ve splátkách. S žalobcem byla dohodnuta na splátkách a od datum do datum uhradila dalších 9 000 Kč.
V řízení byly prokázány následující skutečnosti:
Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že spolu uzavřeli smlouvu o zápůjčce prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na internetových stránkách žalobce dne datum. Žalobce poté zaslal žalované na její bankovní účet částku 20 000 Kč.
Z uvedené smlouvy o zápůjčce ze dne datum z bodu anonymizováno bylo zjištěno, že roční procentní sazba nákladů zápůjčky činí 2 174 % Smlouva byla uzavřena s žalovanou jako spotřebitelkou a její úvěruschopnost nebyla žalobcem žádným způsobem ověřena.
Žalovaná nesporovala žalobní tvrzení žalobce, že ke dni podání žaloby 22. 10. 2020 zaplatila na tento dluh částku 14 000 Kč.
Z oznámení o provedení příkazu k úhradě předložených žalovanou bylo dále zjištěno, že po podání žaloby zaplatila žalovaná žalobci dne datum částku 3 000 Kč, dne datum částku 4 000 Kč, dne datum částku 2 000 Kč, a to jako plnění dluh podle sporné smlouvy o půjčce ze dne datum pod variabilním symbolem číslo (anonymizována dvě slova role v řízení).
Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.
V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne datum prostředky komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, podle které žalobce poskytl žalované částku 20 000 Kč s roční procentní sazbou nákladů 2 174%.
Uzavřenou smlouvu soud shledal absolutně neplatnou podle § 580 o.z., neboť se příčí dobrým mravům. Sjednaná roční procentní sazba nákladů více než stonásobně převyšuje průměrnou výši RPSN (podle statistických údajů zveřejňovaných ČNB činila v anonymizováno rok průměrná RPSN korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu 8,62 %). Sjednaná RPSN ve výši 2 174 % tuto obvyklou sazbu razantně převyšuje, viz konstantní judikatura Nejvyššího soudu ČR (sp.zn. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005, 33 Cdo 212/2014, 32 Cdo 2773/2009, 26 Cdo 1587/2015), podle které v rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného k posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku, je třeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěru a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutí k okolnostem daného případu, kdy soud zohlednil, že se jedná o bezúčelový úvěr poskytnutý domácnosti žalované na spotřebu.
Plnění poskytnuté žalobcem žalované soud posoudil jako bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) podle § 2991 o.z. Žalované tak vznikla povinnost žalobci jako ochuzenému vydat bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč. Žalovaná však již žalobci vrátila celkem částku 23 000 Kč. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení úspěšný pouze částečně v rozsahu, v němž žalovaná plnila po podání žaloby. Výše úspěchu žalované byla přesto vyšší než u žalobce, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.