Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 337/2021-85
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 320,32 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 320,32 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o půjčce číslo na základě které převedla žalovanému na jeho bankovní účet částku 4 000 Kč, která měla být splacena spolu s úrokem ve výši 0,9% denně ze zapůjčené částky ve třech splátkách, kdy první splátka ve výši 2 121,65 Kč byla splatná dne datum, druhá splátka ve výši 2 121,65 Kč byla splatná dne datum a třetí splátka v částce 2 077,02 Kč splatná den datum. Žalovaný dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání den datum. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen „o. s. ř. “).
4. Soud na základě žalobkyní předložených listin dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o půjčce číslo. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému půjčku ve výši 4 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu s úrokem ve výši 0,9% denně ze zapůjčené částky vrátit žalobkyni ve třech splátkách, přičemž první splátka ve výši 2 121,65 Kč byla splatná dne datum, druhá splátka ve výši 2 121,65 Kč byla splatná dne datum a třetí splátka v částce 2 077,02 Kč splatná dne datum. Žalobkyně dne datum převedla na bankovní účet žalovaného částku 4 000 Kč. Žalovaný ničeno nevrátil. Předžalobní výzvou právního zástupce ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.
5. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je smlouvou o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Na základě této smlouvy přenechal zápůjčitel (žalobkyně) vydlužiteli (žalovaný) zastupitelnou věc (4 000 Kč), aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Účastníci si sjednali ve smyslu ust. § 2392 o. z. úroky, které činily 0,9% denně ze zapůjčené částky. Za období od datum (poskytnutí zápůjčky) do datum (splatnost zápůjčky) činí tento úrok 2 320,32 Kč. Uvedená povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky byla žalovaným porušena, čímž se ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.). Žalovaný se dostal do prodlení ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky (datum) a od tohoto dne (datum) má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
8. Soud určil žalobkyni odměnu dle ust. § 14b odst. 1 a 3 a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč.
9. Ustanovení ust. § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11 :„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2985/14 , jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis ust. § 14b a. t.
10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
11. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.