Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 13/2021-61

Potvrdené rozhodnutím 11 C 13/2021-96
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Vyletové a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Timma Šmehlíka ve věci žalobkyně: ; [[právnická osoba]], [[IČO]] sídlem [[adresa žalobkyně]] zastoupená advokátkou [[údaje o zástupci]] proti; žalovanému: ; [[celé jméno žalovaného]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa žalovaného]] o 13 693 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně do rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 26. 5. 2021, č. j. 11 C 13/2021-61, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II, v části, ve které byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 10 038,02 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od [[2020]] do zaplacení a úroku ve výši 26,43 % ročně z částky 9 474,71 Kč od [[2020]] do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 33 523 Kč, a ve výroku III potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne 26. 5. 2021 ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 13 693 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 200 Kč s úrokem 8,25 % ročně od

2020 do zaplacení.

II. Ve zbývající části, tedy pro částku 11 663 Kč s úrokem 8,25 % ročně od 2020 do zaplacení, pro pohledávku 1 830,62 Kč a pro úrok ve výši 102,68 % ročně z částky 9 474,71 Kč od 2020 do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne 33 523 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 200 Kč s úrokem 8,25 % ročně od [2020] do zaplacení.</b> <b>II. Ve zbývající části, tedy pro částku 11 663 Kč s úrokem 8,25 % ročně od [2020] do zaplacení, pro pohledávku 1 830,62 Kč a pro úrok ve výši 102,68 % ročně z částky 9 474,71 Kč od [2020] do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne 33 523 Kč se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích domáhá po žalovaném zaplacení částky 11 863 Kč s příslušenstvím z titulu úvěru žalovanému poskytnutému na základě smlouvy číslo ze dne 2019 a smluvní pokuty ve výši 1 830,62 Kč na základě téže smlouvy. Nárok dokládá smlouvou o úvěru, oznámením věřitele o schválení úvěru, dodejkou k oznámení o schválení, dokladem o vyplacení úvěru, formulářem s hodnocením klienta, ověřením úvěruschopnosti žalovaného v registru SOLUS a v registru NRKI, dalšími doklady vztahujícími se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žádostí žalovaného o odklad splátek, oznámením věřitele o provedeném odkladu, kartou klienta, výzvou k zaplacení dlužné splátky, oznámením o zesplatnění úvěru, předžalobní výzvou s dokladem o doručování.

K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil a žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání s odkazem na stanovisko vlády, z něhož dovozuje, že úroková sazba odpovídající nominální hodnotě 102 % je zcela přiměřená, když stanovisko vlády se týká roční procentní sazby nákladů. K tomu pak byla doložena ještě internetová kalkulačka s možností výpočtu výše úvěru a splátek při úrokové sazbě 102,68 % ročně. Měsíční splátka tak vychází na částku 1 552 Kč.

Dále se pak žalobkyně odvolávala na písemné důkazy, které byly k žalobě předložené s tím, že je přesvědčena o dostačujícím prověření úvěruschopnosti žalovaného. Na základě žalobkyní předložených důkazů soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru 2019 pod číslo ve výši 14 000 Kč s efektivní úrokovou sazbou 167,84 % ročně, což odpovídá nominální sazbě 102,68 % ročně. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku 27 936 Kč ve splátkách 1 552 Kč měsíčně po dobu 18 měsíců. Žalovaný zaplatil 14 016 Kč, což žalobkyně sama uvádí v žalobě, když se sedmou splátkou byl v prodlení a žalobkyní upomenut o zaplacení, přičemž žalovanému byla odložena splatnost splátek č. 4. Protože se žalovaný dostal do prodlení, byl upomínán o zaplacení a žalobkyně tak nárokuje 200 Kč, jako náklady související s upomínáním a zároveň pro neplacení splátky po dobu 65 dnů dochází na základě smluvního ujednání k zesplatnění úvěru. Proto žalobkyně nárokuje 11 663,19 Kč, což odpovídá jistině 9 474,71 Kč, dlužnému úroku přirostlému ke dni zesplatnění ve výši 2 188,48 Kč, dále pak nárokuje 200 Kč za upomínky, jako náklady související s prodlením žalovaného a dále pak smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně za dobu od 2020 ke dni vyhotovení žaloby, tedy ve výši 1 830,62 Kč a dále pak požaduje úrok z úvěru z neuhrazené jistiny

9 474,71 Kč od 2020 do zaplacení ve výši 102, 68 % ročně maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 33 523 Kč. Zřejmé tedy je, že žalovaný, který se dostal do prodlení s placením závazku zaplatil v 9 splátkách 14 016 Kč.

Soud posuzuje vztah účastníků ve smyslu § 2395 obč. zák. jako smlouvu o úvěru, kdy se smlouvu úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Sjednání úroků je pojmovým znakem úvěrové smlouvy, když v daném případě byly sjednány úroky ve výši 102,68 % ročně., což je třeba považovat za ujednání nemravné, lichevní, odporující ustanovení § 1813 obč. zák. Podle tohoto ustanovení jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Sjednání úrokové sazby (nikoli RPSN) je lichvou, podle § 1796 obč. zák., kdy si žalobkyně sjednala plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Argumentace žalobkyně, že při mikropůjčkách by nemohly nebankovní instituce, které mikropůjčky poskytují fungovat a nemohlo by tak být zajištěno klientům poskytování služeb v tomto nízkém rozsahu, když banky mikropůjčky neposkytují, je třeba podřadit pod podnikatelské riziko, ale nelze ho zaměňovat s nemravností a zakrývat jím lichvu. Soud považuje sjednanou úrokovou sazbu jako součást smlouvy o úvěru za nemravnou a neplatnou ve smyslu § 580 a podle § 588 obč. zák. přihlíží k této neplatnosti i bez návrhu. Proto je nárok pro úroky 102,68 % i úroky odpovídající částce 2 188,48 Kč přirostlé k jistině zamítán. Zamítaná je pak i částka 9 474,71 Kč vyčíslená jako neuhrazená jistina a to proto, že poskytnuté finanční prostředky ve výši 14 000 Kč byly žalovaným ve splátkách naposledy 2020 uhrazené v celkové výši 14 016 Kč.

Pokud jde o přisouzenou částku 200 Kč, jedná se o náklady související s upomínkou při prodlení žalovaného se sedmou splátkou a tyto náklady žalobkyni náleží ve smyslu § 513 obč. zák. včetně nárokovaných úroků z prodlení ve výši stanovené prováděcími předpisy a to ve smyslu předpokladu § 1970 obč. zák.

Pokud jde o kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, považuje soud toto ujednání rovněž za neplatné pro nemravnost a to z toho důvodu, že smluvní pokuta má být vypočítávaná z tzv. nové jistiny, která sestává nejen z dluhu na úvěru ale i z přirostlých úroků započítávaných k jistině v nemravné výši. Toto ujednání lze považovat za zakázané ve smyslu § 1813 obč. zák., když žalovaného staví do nerovnovážného postavení se sjednaným závazkem ve výrazném neprospěchu žalovaného. Naopak na straně žalobkyně se jeví ujednání o smluvní pokutě vypočítávané z nové jistiny zahrnující i nemravný úrok jako snaha získat neadekvátní finanční prostředky na úkor žalovaného, proto soud i tento nárok ve smyslu

§ 2048 obč. zák. posuzuje jako neplatný a nárok zamítá.

Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla převážně neúspěšná, její úspěch je pouze nepatrný a žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud dle odst., 2

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.