Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
17 C 94/2020-30
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 13 612,84 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 779,84 Kč se zákonným úrokem
z prodlení z částky 4 805,84 Kč ode dne datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a společně se smluvním úrokem z částky 4 805,84 Kč ode dne datum do zaplacení ve výši 28 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 5 833 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 343,28 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám
údaje o zástupci.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 779,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 805,84 Kč ode dne [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a společně se smluvním úrokem z částky 4 805,84 Kč ode dne [datum] do zaplacení ve výši 28 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 5 833 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 343,28 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [údaje o zástupci].</b>
1. Žalobou, která byla doručena soudu dne 30. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 13 612,84 Kč, společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 910,20 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 946,83 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 8 500 Kč od 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a dále úroku 28 % ročně z částky 8 500 Kč od 2019 do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.
2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 2016
číslo která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností právnická osoba (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovanou. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 8 807 Kč představující částku za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč, úrok ve výši 1 724 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5 833 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit zápůjčku a poplatek v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2017.
3. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne 2021. V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
4. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009 ). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008 ). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.
5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (právním předchůdcem žalobkyně) byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v týdenních splátkách po 314 Kč v 60 týdenních splátkách. Měla být navrácena částka ve výši 18 807 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 1 724 Kč se sazbou ve výši 28% ročně, dále odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 250 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 833 Kč. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 1 500 Kč.
6. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne 2019, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. S postoupením pohledávky byla žalovaná seznámena dopisem ze dne 2019.
7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku , tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle
§ 547 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 419 NOZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo
s ním jinak jedná.
10. Podle § 420 odst. 1 a 2 NOZ kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
11. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu
s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
12. Podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. V posuzované věci bylo významné vyřešení právní otázky, zda závazek žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 250 Kč zahrnující odměnu za zpracování a doručení a náklady za hotovostní inkaso a administrativní činnost ve výši 5 833 Kč je nebo není možno považovat za platný. Zpracování zápůjčky zahrnuje administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy a zavedení zákazníka do evidenčního systému, dále zpracování nezbytných podkladů a dokumentace. Doručení zápůjčky zahrnuje činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením částky zápůjčky (případně snížené o zůstatek celkové dlužné částky dle dřívější smlouvy o zápůjčce) zákazníkovi v místě bydliště zákazníka při podpisu smlouvy. Další částka za administrativní činnost ve výši 5 833 Kč zahrnuje: administrativní činnost: zpracování splátek zákazníka a aktualizace účtu, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek celkové dlužné částky prostřednictvím telefonického upozornění a/nebo písemného upozornění/a nebo SMS upozornění na prodlení s úhradou splátky celkové dlužné částky splatné podle Smlouvy, a to včetně upozornění předtím, než bude zaslána zpoplatněná upomínka a/nebo účtována smluvní pokuta; podporu prostřednictvím zákaznické infolinky tel. číslo; činnost vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace poskytnuté při uzavření Smlouvy a jejím plnění v případě jejich ztráty nebo poškození a mimořádné přijetí a zpracování splátky celkové dlužné částky na pobočce.
14. Soud posoudil ujednání, kterým se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 833 Kč (poplatek za komfortní splácení v hotovosti a administrativní činnosti), jako ujednání neplatné. Soud v daném případě zohlednil i výši tohoto poplatku, která téměř dosahuje polovinu půjčených finančních prostředků (atakuje hranici 59 %). Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem (právním předchůdcem žalobkyně) a spotřebitelem (žalovanou) a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch žalované (spotřebitele), který je slabší smluvní stranou. Za daných okolností soud posoudil předmětné ujednání podle § 588 občanského zákoníku za absolutně neplatné. Soud k tomu uvádí, že administrativní činnost byla rozdělena do dvou poplatků, přičemž už tak vysoký poplatek za (první) administrativní činnost musí zahrnovat i další náklady spojené s administrací. Nelze ani odhlédnout od toho, že běžný klient úvěrové společnosti nikdy nepožádá o kopie listin, netelefonuje na zákaznickou linku, která je právním předchůdcem avizována jako bezplatná (předvolba 800); v případě, že vzniknou náklady spojené se zápůjčkou, potom dle soudu jsou kryty poplatkem za zpracování úvěru, neboť se zpracováním úvěru souvisí činnosti, které jsou účelově uvedeny a účtovány zvlášť. Soud dospěl k závěru, že rozdvojením administrativního poplatku do dvou složek je spotřebitel uveden v omyl, zejména ve vztahu k výhodnosti poskytovaného peněžního produktu, kdy důležitým údajem je výše úroků, ale prostřednictvím tohoto zdvojeného poplatku dochází k deformaci úrokové sazby a výhodnosti obchodu. Žalobkyně ostatně ani netvrdila, že by žalovaná po právním předchůdci požadovala časově a finančně náročné administrativní úkony – v žalobě je pouze tvrzeno, že došlo k předání finanční částky, která dosud nebyla vrácena.
15. Závěrem soud uvádí, že má na základě přiměřeného použití ustanovení § 1812 až 1815 občanského zákoníku , že shora uvedené ujednání je nutno považovat za neplatné, neboť samotné ujednání o tzv. hotovostní variantě smlouvy o zápůjčce je samo o sobě ujednáno
v rozporu s dobrými mravy a je zakázáno pro rozpor s požadavkem přiměřenosti a znamená významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.
16. Jestliže žalovaná částečně plnila, soud vyhodnotil toto plnění za plnění na jistinu. Žalovaná převzala od žalobkyně částku 10 000 Kč a zaplatila žalobkyni částku na jistině ve výši 1 500 Kč, dále na poplatku, který soud shledal neplatným, částku ve výši 3 694,16 Kč, tedy žalovaná z jistiny nevrátila částku ve výši 4 805,84 Kč (10 000 Kč – 1 500 Kč – 3 694,16 Kč). Je tedy zřejmé, že žalovaná dluží z jistiny částku ve výši 4 805,84 Kč. Soud pro úplnost uvádí, že shledal za platné ujednání o poplatku za zpracování a doručení, neboť zohlednil skutečnost, že spotřebitel si půjčuje poměrně nízkou finanční částku na poměrně krátkou dobu a úrok nemusí pokrýt veškeré účelně vynaložené, případně skutečné, náklady poskytovatele úvěru. Soud má tedy za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku ve výši 4 805,84 Kč na jistině, dále částku ve výši 1 724 Kč (úrok), poplatek za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství.
17. Žalobkyně se domáhala rovněž zaplacení poplatku ve výši 2 138,84 Kč, který soud, jak již bylo výše uvedeno, považuje ve výši 5 833 Kč za ujednání neplatné, proto soud žalobu zamítl ohledně poplatku ve výši 2 138,84 Kč a částky ve výši 3 694,16 Kč, která byla započtena na jistinu, celkem ohledně částky 5 833 Kč.
18. Žalovaná se dostala se splacením svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, proto soud rozhodl postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. o zákonných úrocích z prodlení a rovněž o zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 28 % ročně. V zamítnuté části soud ani nepřiznal žalobkyni zákonné úroky z prodlení a ani smluvní úrok.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Základem pro rozhodnutí je tedy míra úspěchu ve věci, resp. poměr, v jakém kdo z účastníků byl úspěšný. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 13 612,84 Kč. Soud žalobu zamítl ohledně částky 5 833 Kč. Úspěch žalobkyně tedy činí 57 %, úspěch žalované potom činí 43 %. Od úspěchu žalobkyně je nutné odečíst úspěch žalované (57 % – 43 % = 14 %). Soud posoudil náklady řízení, které žalobkyně účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé), tj. 3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , dále tři režijní paušály ve výši 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky a DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem náklady řízení činí 2 452 Kč. Žalobkyně má nárok na náhradu 14 % účelně vynaložených nákladů řízení, tedy na částku 343,28 Kč, kterou je žalovaná v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.