Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 78/2021-50

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 46 425 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 625 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 625 Kč od 5. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky ve výši 37 800 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 44 850 Kč od 17. 12. 2017 do 4. 5. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 225 Kč od 5. 5. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 625 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 625 Kč od 5. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky ve výši 37 800 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 44 850 Kč od 17. 12. 2017 do 4. 5. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 225 Kč od 5. 5. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 16. 12. 2020 (podána téhož dne) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 44 850 Kč na jistině, 525 Kč na úrocích, 1 050 Kč na poplatku za vyhodnocení úvěru, tj. celkem 46 425 Kč, a zákonných úroků z prodlení z částky 44 850 Kč za dobu od 17. 12. 2017 do zaplacení. Svůj nárok žalobce opřel o smlouvu o úvěru ze dne 23. 8. 2016, č. sml. číslo, na základě které původní věřitel (právnická osoba, IČO) poskytl žalovanému dne 23. 8. 2016 částku 45 000 Kč jakožto hotovostní spotřebitelský úvěr. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli částku 82 800 Kč, a to v 16 splátkách, poslední splatné dne 16. 12. 2017. Žalobce uvedl, že předmětnou pohledávku za žalovaným nabyl na základě smlouvy ze dne 11. 12. 2019 o postoupení pohledávky, kterou uzavřel se společností právnická osoba, IČO, coby právní nástupcem původního věřitele.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, nereagoval na žádnou z výzev soudu ani předvolání, po celou dobu řízení byl pasivní.

3. Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

4. Dne 23. 8. 2016 uzavřela právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, a žalovaný smlouvu o úvěru, č. sml. číslo. Podle této smlouvy žalovaný obdržel částku 45 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázal se vrátit věřiteli částku 82 800 Kč, která zahrnovala vedle jistiny částku 37 800 jakožto celkové náklady spotřebitelského úvěru. Žalovaný byl povinen splácet úvěr měsíční splátkou 5 175 Kč, splatnou do 30. dne od uzavření smlouvy. Každá další splátka byla splatná do 30 dnů od splatnosti předchozí splátky. Splátek bylo naplánováno 16 (důkaz: smlouva o úvěru číslo ze dne 23. 8. 2016).

5. Žalovaný označil jako svou adresu pro doručování: adresa žalovaného (důkaz: smlouva o úvěru číslo ze dne 23. 8. 2016).

6. Původní věřitel zkoumal úvěryschopnost žalovaného dle těchto kritérií: (i) maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky, (ii) 0 zahájených exekučních řízení, (iii) negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, (iv) při podání žádosti o poskytnutí zápůjčky bylo požadováno uvedení příjmů, výdajů, (v ) lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur.

7. Ze scoringové karty k úvěru číslo soud zjistil, že žalovaný dosáhl hodnocení 25 bodů, přičemž pro rozmezí hodnocení 25 – 40 bodů bylo možné dle interních pravidel věřitele poskytnout žalovanému úvěru až do výše 70 000 Kč. Soud považuje za důležité zmínit, že bodové hodnocení žalovaného bylo velmi hraniční, když pro rozmezí o pouhý bod nižší, tj. 10 – 24 bodů, bylo stanoveno, že lze poskytnout úvěr max. 25 000 Kč (důkaz: scoringová karta k úvěru číslo).

8. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne 8. 9. 2018 soud zjistil, že tuto uzavřel původní věřitel a společnost právnická osoba, IČO. Na základě této smlouvy o prodeji části závodu nabyla právnická osoba anonymizována dvě slova divizi spotřebitelských úvěrů původního věřitele. Dále byly specifikovány pohledávky, které právnická osoba anonymizována dvě slova nabyla, speciálně v příloze číslo. Z této přílohy soud zjistil, že na straně 9 zahrnuje mj. pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru, č. sml. číslo (důkaz: smlouva o prodeji části závodu ze dne 8. 9. 2018 a její příloha číslo). Na základě těchto právních skutečností se novým věřitelem žalovaného stala společnost právnická osoba, IČO.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že tuto uzavřela společnost právnická osoba, IČO, jakožto postupitel a žalobce jakožto postupník, nabyvatel. Na základě této smlouvy nabyl žalobce pohledávku za žalovaným, když ta je výslovně uvedena v souboru převáděných pohledávek v příloze číslo jako položka číslo. Na základě těchto právních skutečností se novým věřitelem žalovaného stal žalobce (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a dokument„ čitelná část přílohy“). Postoupení pohledávky bylo žalovanému na jím uvedenou adresu oznámeno dopisem ze dne 6. 2. 2020, v kterém byla postoupená pohledávka řádně označena (důkaz: dopis ze dne 6. 2. 2020 zaslaný právnická osoba anonymizována dvě slova).

10. Z dokumentu transakční historie vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 36 375 Kč. Jednotlivé splátky byly započteny vždy dle platného předpisu splátek, jenž byl nedílnou součástí smlouvy, na poplatky, úrok a následně jistinu úvěru.

11. Při právním posouzení soud aplikoval (dále jen o. z.), neboť úvěrová smlouva byla uzavřena po 1. 1. 2014, tedy za účinnosti tohoto zákona. Podle o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a podle o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Právní poměr mezi stranami se řídí také , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť úvěrová smlouva coby rozhodná právní skutečnost byla uzavřena dne 23. 8. 2016. Zákon o spotřebitelském úvěru byl nahrazen novým až s účinností od 1. 12. 2016, proto je třeba aplikovat předchozí právní úpravu.

13. Podle platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Soud dospěl k závěru, že původní věřitel nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalovaného, tudíž smlouva je neplatná, a to absolutně (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. či nález Ústavního soudu sp. zn. ). Žalobce nepředložil jediný doklad o příjmové či výdajové stránce žalovaného v době sjednávání úvěrové smlouvy. Žalobce nepředložil žádné podklady, z kterých by se vůbec mohl podávat obraz o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaného v době sjednávání úvěru. Žalobce, resp. tehdejší věřitel, se spolehl na tvrzení uvedené žalovaným – o průměrném čistém výdělku 80 000 Kč a průměrných měsíčních výdajích ve výši 20 000 Kč a o průměrných měsíčních příjmech celé domácnosti ve výši 100 000 Kč. Pouhá tvrzení, aniž byla čímkoliv doložena, jsou nedostatečná (k tomu viz např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. , Ústavní soud v nálezu ze dne 26. února 2019 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Pouhé doplnění čísel do formuláře věřitele k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěryschopnosti s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

15. To plyne tím spíše s ohledem na to, že v Žádosti o poskytnutí úvěru je zatrženo v kolonce„ zaměstnání“ nikoli na dobu neurčitou či určitou či OSVČ, ale výlučně kolonka„ Ostatní (např. brigáda, ÚP, OSSZ)“. Je až tzv.„ do očí bijící“ značně snížená pravděpodobnost a věrohodnost tvrzení, že by žalovaný např. z brigády či od OSSZ nebo od úřadu práce dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu 80 000 Kč.

16. Věřitel nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku věřitele vůči žalovanému.

17. Věřiteli tak vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky 45 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2991 o. z. a násl.

18. Vzhledem k faktu, že žalovaný žalobci již zaplatil částku 36 375 Kč (viz i tvrzení žalobce v bodě I. podání z 14. 6. 2021 a důkaz na č. l. 37), je žalobou uplatněný nárok důvodný jen co do rozdílu mezi poskytnutou částkou a částkou vrácenou, tj. 8 625 Kč.

19. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného se splněním dluhu, jedná se v řešené věci o závazek splatný nikoliv dle smlouvy, ale u bezdůvodného obohacení jde o splatnost na výzvu (§ 1958 odst. 2 o. z.).

20. V reakci na výzvu soudu k označení a předložení důkazů o doručení vyrozumění o postoupení pohledávky podle a 3 na jednání (č. l. 27 verte) žalobce předložil jen dopis pošty obsahující tvrzení, že pro právního předchůdce žalobce předala pošta do poštovní přepravy 5 113 kusů obyčejných zásilek dne 12. 2. 2020. Tím však není prokázáno odeslání, tím méně doručení, konkrétní y – Oznámení o postoupení pohledávky s datem 6. 2. 2020. K předžalobní výzvě žalobce předložil jen podací lístek, tedy nikoli doklad o doručení. Žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky dne 12. 2. 2020. Tudíž splatnost závazku z titulu bezdůvodného obohacení nastala až na základě doručení žaloby žalovanému, když žaloba byla uložena na poště k vyzvednutí dne 23. 4. 2021 a doručena byla 3. 5. 2021. Den následující, tj. 4. 5. 2021 (úterý) pak nastala splatnost závazku a od 5. 5. 2021 je žalovaný v prodlení. Proto soud přiznal žalobci právo na úroky z prodlení z dlužné částky 8 625 Kč od 5. 5. 2021. Zákonná výše úroku z prodlení dne 5. 5. 2021 činila 8,25 % p. a., ale soud nemohl překročit žalobní návrh (viz ), který zněl na 8,05 % ročně. Proto soud mohl žalobci přiznat nárok na úroky z prodlení jen v rozsahu sazby 8,05 %, ve zbylém rozsahu jej musel zamítnout.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný (požadavek na zaplacení 46 425 Kč, úspěch jen s částkou 8 625 Kč), proto by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, proto soudu vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu/exekuce.