Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 126/2021-33

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa žalobkyně,

; zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátem

se sídlem adresa žalobkyně,

proti žalované: ; celé jméno žalované, datum narození,

bytem adresa žalované,

o zaplacení 11 971,06 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 112 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 112 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 859,06 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 377,73 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 859,06 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 112 Kč od 1. 9. 2020 do 20. 5. 2021 a spolu s úrokem ve výši 8,79 % ročně z částky 11 223,45 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 993 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 112 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 112 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 859,06 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 377,73 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 859,06 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 112 Kč od 1. 9. 2020 do 20. 5. 2021 a spolu s úrokem ve výši 8,79 % ročně z částky 11 223,45 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 993 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 29.1.2021, doplněnou podáním ze dne 25.5.2021 a ze dne 27.7.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 11 971,06 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 28.1.2020 byl právnická osoba anonymizována dvě slova, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO, obec a číslo (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) poskytnut žalované úvěr číslo ve výši 11 670 Kč, a to tak, že za žalovanou uhradila částku odpovídající prodejní ceně zboží u zprostředkovatele úvěru. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně splatit poskytnutý úvěr a sjednané úroky ve výši 8,79 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek v počtu 24 splátek po 558 Kč, počínaje dnem 17.2.2020. Zároveň se žalovaná pro případ nesplácení úvěru zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, dále náklady spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč. Žalovaná porušila své závazky ze smlouvy, dostala se do prodlení s více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce, a proto předchůdkyně žalobkyně využila svého sjednaného práva a od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2020 postoupena na žalobkyni. Žalovaná uhradila předchůdkyni žalobkyně pouze dne 19.2.2020 částku 558 Kč. Žalovaná částka 11 971,06 Kč se sestává z jistiny ve výši 11 223,45 Kč, pojistného ve výši 130 Kč, poplatků ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 17,61 Kč. I přes upomínku žalovaná ničeho neuhradila.

2. V doplnění žaloby ze dne 25.5.2021 žalobkyně uvedla, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované úvěr splácet. Z informací získaných od žalované v žádosti o úvěr žalobkyně vycházela z toho, že je svobodná, nemá vyživovací povinnost, žije u rodičů, celkové náklady na domácnost byly oceněny na částku 3 000 Kč měsíčně, její čistý příjem u sděleného zaměstnavatele činil 22 895 Kč Náklady na bydlení předchůdkyně žalobkyně kontrolovala tabulkou pro minimální náklady na bydlení zohledňující deklarovaný typ bydlení a region místa bydliště. Dále vycházela z ukazatele minimálního disponibilního příjmu, z interních a externích systémů Expert Systém, SOLUSevidence exekucí, katastru nemovitostí a registru Ares. Žalovaná neměla žádné závazky.

3. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila; žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 9.9.2021). Soud proto v souladu s ustanovením věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

6. Ze Žádosti/smlouvy číslo ze dne 28.1.2020 plyne, že tato je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr, a to tak, že převede na bankovní účet zprostředkovatele prodejní cenu zboží ve výši 11 670 Kč, za sjednanou roční úrokovou sazbu 8,79 %. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit ve 24 splátkách po 532 Kč měsíčně, splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem 17.2.2020. Pro nesplácení úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč. Dále soud zjistil, že žalovaná bydlela u rodičů/dětí, neměla žádnou vyživovací povinnost, byla svobodná. Byla zaměstnána u společnosti právnická osoba, obec, jako dělnice, řemeslník a opravář, s příjmem 22 895 Kč měsíčně čistého. Celkové náklady domácnosti činily 3 000 Kč.

7. Ze Všeobecných obchodních podmínek pro poskytování bankovních produktů a služeb účinných od 13.11.2019 plyne úprava podmínek poskytování bankovních produktů a služeb.

8. Z Produktových podmínek pro revolvingové úvěry účinných od 13.11.2019 plynou informace o revolvingovém úvěru a používání revolvingové karty.

9. Ze Sazebníku pro úvěry platného od 13.11.2019 plyne úprava výše náhrad a poplatků.

10. Z dopisu ze dne 29.1.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně sdělila žalované schválení její žádosti o úvěr ve výši 11 670 Kč.

11. Z výpisu čerpání a splácení úvěru plyne, že žalovaná uhradila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 558 Kč, a to dne 19.2.2020.

12. Z odstoupení ze dne 24.7.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy z důvodu prodlení se splácením úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě zesplatněného dluhu ve výši 12 349 Kč.

13. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2020 včetně Přílohy č. 1 (poř. č. 16, str. 13) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

14. Z Oznámení ze dne 2.10.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 5.10.2020, jak plyne z podacího lístku.

15. Z výzvy ze dne 8.12.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; výzva byla předána k poštovní přepravě dne 9.12.2020, jak plyne z podacího lístku.

16. Z Otisku ze systému předchůdkyně žalobkyně ze dne 30.1.2020 ve spojení s finančním deníkem ze dne 28.1.2020 plyne, že dne 28.1.2020 byla předchůdkyní žalobkyně odeslána na účet zprostředkovatele právnická osoba, částka 11 670 Kč.

17. Skutkový závěr: Dne 28.1.2020 předchůdkyně žalobkyně se žalovanou podepsaly smlouvu, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 11 670 Kč a žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky vrátit formou splátek. Žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 11 670 Kč. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 558 Kč, zbytek ve výši 11 112 Kč dosud nevrátila, a to i přes výzvu právního zástupce žalobkyně předanou k poštovní přepravě dne 9.12.2020.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle , (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

25. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 27.11.2018 podepsána smlouva číslo v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši prodejní ceny zboží, tj. ve výši 11 670 Kč a žalovaná se zavázala vyčerpané peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit formou měsíčních splátek spolu s úrokem ve výši 8,79 % ročně.

26. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona.

27. Dle tvrzení žalobkyně tato při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z informací získaných přímo od žalované v Žádosti o úvěr ze dne 28.1.2020. Z této Žádosti má soud za prokázané, že žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, dětí. Její příjem u zaměstnavatele právnická osoba, obec, činil 22 895 Kč čistého měsíčně, celkové náklady domácnosti činily 3 000 Kč. Dále měla žalobkyně vycházet z kontroly v externích a interních registrech, tj. nahlédnutím do registru SOLUS, do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, katastru nemovitostí, registru ARES a systému ES. Žalovaná neměla žádné závazky. Předchůdkyně žalobkyně měla ověřovat příjem deklarovaný žalovanou tabulkou předpokládaných příjmů vytvořenou MPSV ČR. Náklady na bydlení měla předchůdkyně žalobkyně ověřovat v tabulce pro minimální náklady na bydlení zohledňující deklarovaný typ bydlení a region místa bydliště.

28. Žalobkyně však v řízení, i přes poučení ze strany soudu podle , odst. 3 , netvrdila a nedoložila z jaké konkrétní y předložené žalovanou, popř. jinak předchůdkyní žalobkyně zajištěnou (popř. jakým jiným konkrétním způsobem), ověřila žalovanou deklarované příjmy a výdaje. To znamená, zda a jak ověřovala pracovní poměr žalované u společnosti právnická osoba, výši deklarovaného příjmu, uspokojování její bytové potřeby, celkové náklady domácnosti. Pokud žalobkyně odkazuje na Žádost/smlouvu ze den 28.1.2020, tak z této y neplyne, že by žalovanou deklarované poměry byly ověřovány konkrétními listinami. Takový záznam Žádost/smlouva neobsahuje. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i přes poučení soudu podle neoznačila žádný relevantní důkaz na podporu svého tvrzení, že její předchůdkyně ověřovala poměry žalované, dospěl soud k závěru, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované úvěr splácet.

29. Pro úplnost soud uvádí, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou (k doložení uspokojování bytové potřeby), smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích žalované, atd. Žalobkyně dle svého tvrzení nahlédla do různých externích a interních databází, jak specifikováno výše. Taková nahlížení jsou však sama o osobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně ani nepředložila důkaz o tom, že do registrů ke dni uzavření smlouvy skutečně nahlížela. Žalobkyně zároveň i přes výzvu soudu netvrdila, k jakému konkrétnímu disponibilnímu zůstatku žalované v závěru posuzování její předchůdkyně dospěla (tj. po odečtení celkových měsíčních výdajů od celkových měsíčních příjmů žalované).

30. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila schopnost žalované poskytnuté peněžní prostředky splácet.

31. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. a sp. zn. ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).

32. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 11 670 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila otisk ze systému předchůdkyně žalobkyně a Finanční deník. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované celkem částku 11 670 Kč, a to na účet zprostředkovatele právnická osoba Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijala plnění ve výši 11 670 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Zároveň má soud za prokázané, že v době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná dne 19.2.2020 vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 558 Kč, jak plyne ze samotného tvrzení žalobkyně v podání ze dne 25.5.2021 a z Výpisu předpisů a splácení úvěru. Zbytek ve výši 11 112 Kč dosud žalobkyni nevrátila (výpočet: 11 670 Kč – 558 Kč = 11 112 Kč).

33. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 11 112 Kč (výrok I. rozsudku).

34. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 8.12.2020, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 19.5.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 20.5.2021. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 21.5.2021, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, a to jen 8,25 % ročně, avšak již od 1.9.2020, tedy od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 112 Kč od 21.5.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení a úroku ve výši 8,79 % ročně soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

35. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

36. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 11 112 Kč (92,80 %), žalovaná byla úspěšná co do částky 859,06 Kč (7,20 %). Proto soud přiznal žalobkyni 85,60 % z jejích celkových nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 4 060 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) dle bodu 2. (dále jen„ vyhláška“) a za 2 úkony príávní služby po 1 580 Kč (účast advokáta žalobkyně u jednání soudu ve dnech 10.8.2021 a 30.9.2021) dle bodu 5. vyhlášky, třemi režijními paušály po 100 Kč dle vyhlášky a dvěma režijními paušály po 300 Kč dle vyhlášky a 21% DPH z částky 4 960 Kč, tj. ve výši 1 041,60 Kč. Soud tak přiznal žalobkyni náklady řízení v částce 5 993 Kč odpovídající se 85,60 % z jejích celkových nákladů řízení. Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně ( ).

37. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 25.5.2021, ze dne 27.7.2021 a ze dne 26.8.2021, neboť nejde o účelně vynaložené náklady řízení, když z nich neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v samotné žalobě. Zároveň soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 18.5.2021, neboť nejde o vyjádření ve věci samé.

38. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.