Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 202/2021-23

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa žalobkyně,

zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa,

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované,

o zaplacení 4 900 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 900 Kč od 17. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 705,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 900 Kč od 7. 9. 2018 do 16. 3. 2021, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 900 Kč od 17. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 705,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 900 Kč od 7. 9. 2018 do 16. 3. 2021, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 24.2.2021, doplněnou podáním ze dne 7.7.2021, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 4 900 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne 13.9.2016 uzavřena Smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 900 Kč, a to bankovním převodem. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně celkem částku 6 213, tj. jistinu navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 313 Kč, nejpozději do 14.10.2016 Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku (internetové stránky předchůdkyně žalobkyně webová adresa). Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, na svůj závazek ničeho neuhradila. Smlouvou ze dne 8.8.2018 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, která požadovala úhradu jistiny ve výši 4 900 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 313 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč a náklady za inkasní vymáhání ve výši 9 420 Kč. I přes výzvu žalovaná ničeho neuhradila.

2. Pravomocným usnesením ze dne 9.7.2021 č.j. -17 soud řízení zastavil co do částky 2 913 Kč (tj. poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 313 Kč a administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč), a to na základě písemného podání žalobkyně ze dne 7.7.2021. Nadále žalobkyně požadovala úhradu částky 4 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 7.9.2018 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 705,69 Kč.

3. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání soudu omluvili. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 13.9.2021). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

5. Soud učinil tato skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 13.9.2016 soud zjistil, že tato není opatřena vlastnoručním, ani jiným podpisem žalované. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4 900 Kč na bankovní účet č. bankovní účet, a to z účtu předchůdkyně žalobkyně č. bankovní účet. Žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 14.10.2016 včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 313 Kč.

7. Z výpisu z běžného účtu číslo za období od 26.6.2018 do 26.6.2018 soud zjistil, že z tohoto účtu byla dne 26.6.2018 odepsána částka 4 900 Kč na účet č. bankovní účet majitele příjmení jméno s poznámkou.

8. Z upomínky ze dne 23.10.2016 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 7 063 Kč. Z urgence ze dne 1.11.2016 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 7 313 Kč. Z upozornění ze dne 10.11.2016 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Z poslední výzvy ze dne 19.11.2016 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Z předžalobní výzvy ze dne 4.2.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 17 233 Kč; tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 5.2.2021, jak plyne z podacího archu.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.8.2018, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, a přílohy k ní, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 21.9.2018 (odeslaného dle podacího archu dne 24.9.2018) soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo předchůdkyní žalobkyně oznámeno žalované.

10. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně dne 13.9.2016 vyplatila na účet žalované částku 4 900 Kč. Žalovaná ničeho předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8.8.2018 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dne 5.2.2021 právní zástupce žalobkyně zaslal žalované výzvu ke splnění dluhu.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem..

12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 6 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.

14. Podle , (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

16. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

17. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

21. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovanou byla dne 13.9.2016 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 4 900 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit předchůdkyni žalobkyně do 14.10.2016 sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru. Předložená smlouva o úvěru ze dne 13.9.2016 není opatřena podpisem žalované.

22. Z ustanovení § 6 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila ( ObčZ a , 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím webových stránek předchůdkyně žalobkyně. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání ( ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.

23. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalované úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně tato nedisponuje žádným důkazem o posouzení úvěruschopnosti žalované úvěr splácet, přičemž odborná péče předpokládá zjistit od žalované, popř. jinak, veškeré údaje o jejích poměrech (příjmy a výdaje) a tyto zjištěné údaje rovněž řádně ověřit. V daném případě však předchůdkyně žalobkyně poměry žalované nezjišťovala a neověřovala.

24. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v rozporu s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně zjistila a prověřila schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit.

25. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. a sp. zn. ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).

26. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 900 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z běžného účtu č. bankovní účet, z nějž má soud za prokázané, že z tohoto účtu byla dne 13.9.2016 odepsána částka 4 900 Kč na účet č. bankovní účet majitelky jméno příjmení (dřívější příjmení žalované). Soud tak má jednoznačně a nepochybně za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 4 900 Kč žalované vyplatila. Žalovaná se tak na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaná tyto peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně nevrátila, porušila povinnost vyplývající jí z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, a proto jí soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek, dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 4 900 Kč.

27. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 4.2.2021, jež byla následujícího dne předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 15.3.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 16.3.2021. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 17.3.2021 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení z přiznané částky 4 900 Kč již od 15.10.2016, tedy od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,05 % ročně z částky 4 900 Kč od 17.3.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 705,69 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 900 Kč od 7.9.2018 do 16.3.2021 pak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou ve II. výroku rozsudku zamítnout.

28. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

29. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 4 900 Kč (51,50 %), žalovaná co do částky 4 614,99 Kč (48,50 %; kapitalizovaný úrok 2 913 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 705,69 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 7.9.2018 do 16.3.2021 ve výši 996,30 Kč). Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.