Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
46 C 183/2020-46
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 19 486,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 269 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 269 Kč od datum do zaplacení,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 5 356 Kč s úrokem z prodlení, smluvní pokuty ve výši 9 861,28 Kč a úroku z částky 8 377,40 Kč od datum do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 20 937 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 269 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 269 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 5 356 Kč s úrokem z prodlení, smluvní pokuty ve výši 9 861,28 Kč a úroku z částky 8 377,40 Kč od [datum] do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 20 937 Kč, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne datum návrh na vydání platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 9 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, úrokem ve výši 17,07 % ročně z částky 8 377,40 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 20 937 Kč a dále smluvní pokuty ve výši 9 861,28 Kč.
2. Žalobkyně uvedla, že jako věřitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako dlužníkem úvěrovou smlouvu číslo (dále jen smlouva), jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalobkyní jakožto věřitelem (úvěrujícím) žalovanému jakožto dlužníkovi (úvěrovanému) ve výši 15 000 Kč. Žalovanému byla částka úvěru vyplacena dne datum. Úvěr být úročen efektivní úrokovou sazbou 33,02 % ročně a měl být splácen 12 měsíčními splátkami po 1 454 Kč podle splátkového kalendáře. Dle smlouvy byl žalovanému dne datum poskytnut revolving (další peněžní prostředky) ve výši 15 441 Kč. Žalovaný podle žaloby neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení. V žalobě žalobkyně uvedla, že z předpokládaných 12 splátek bylo žalovaným uhrazeno na splátkách pouze 10 x 1 454 Kč, 1 x 1 310 Kč (celkem 15 850 Kč). Z připojeného listinného důkazu (karty klienta) přitom vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr včetně revolvingu ve výši 30 441 Kč a splatil celkem 26 172 Kč. Žalobkyně pro prodlení žalovaného se splátkami účtovala smluvní pokuty ve výši 7 x 116,32 Kč podle bodu číslo smluvních ujednání smlouvy a náklady 1 x 189,02 Kč. Podle bodu číslo smluvních ujednání došlo v důsledku prodlení ke zesplatnění úvěru ke dni datum. Dlužná pohledávka se skládá z částky jednak z dlužné jistiny ve výši 8 623 Kč, smluvní pokuty podle bodu číslo smlouvy ve výši 1 002 Kč, smluvní pokuty podle bodu číslo smlouvy za dobu do vyhotovení žaloby ve výši 9 861,28 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 17,07 % ročně z jistiny úvěru za období od datum do zaplacení, nejvýše ve výši 20 937 Kč.
3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum číslo z oznámení o schválení úvěru k č. anonymizováno číslo a ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč s úrokem 18,47 % p.a. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 12 pravidelných splátkách ve výši 1 454 Kč měsíčně. Žalovaný měl podle smlouvy splatit celkem 17 448 Kč (Celková výše úroku tak činila 2 448 Kč).
5. Smlouva obsahuje ujednání o sankcích za prodlení v samostatném dokumentu označeném jako Smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru právnická osoba – V01062015 (v článku 12 smluvních ujednání) tak, jak je uvedeno v žalobě. Tato ujednání jsou však skryta v textu šestistránkové smlouvy psané malým písmem a nejsou ani nijak graficky či jinak zvýrazněna.
6. Z předsmluvního formuláře je zřejmé, že jsou v něm shrnuty základní ustanovení smlouvy o úvěru. Ujednání o smluvních pokutách jsou stejně jako u smlouvy uvedena v rozsáhlém textu bez zvýraznění.
7. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum (dodejky k doručení oznámení žalovanému) soud zjistil, že úvěr byl žalobkyní schválen a žalovanému byl stanoven splátkový kalendář.
8. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že žalovanému byl poskytnut ke dni datum úvěr ve výši 15 000 Kč a dne datum revolving ve výši 15 403 Kč
9. Z přehledu transakční historie soud zjistil, že žalobkyně návrh žalovaného akceptovala a žalovanému poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč a revolving ve výši 15 403 Kč. Žalovaný splatil celkem 26 172 Kč.
10. Z výzev k zaplacení s možností zesplatnění celého dluhu ze dne datum, jakož i z předžalobní výzvy vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením splátky a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru, přičemž ke zesplatnění došlo dne datum.
11. Z karty hodnocení klienta vyplývá, že čistý měsíční příjem žalovaného měl činit jen částka měsíčně. Žalovaný měl pobírat i sociální dávky ve výši částka. Pokud se jedná o výdaje žalovaného, ty měly tvořit výdaje na žalovaného ve výši částka, nájemné ve výši částka a náklady na dřívější splátky žalobkyni ve výši částka. Tvrzené volné prostředky žalovaného měly činit částka. Žalovaný údajně žil ve vlastním bydlení.
12. Z ústřižku poštovní poukázky vyplývá výše starobního vdovského důchodu žalovaného ve výši částka. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpor vyplývá, že příspěvek na bydlení pro žalovaného činil částka.
13. Z příkazu k povolení inkasa a ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu vyplývá, že úvěr měl být vyplacen nikoliv na účet žalovaného, ale na účet jméno příjmení a k tomuto účtu bylo také zřízeno inkaso.
14. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalovaného (hodnocení klienta, doklad o pracovním poměru žalovaného a výši mzdy, výpisy z databází příjmení a NRKI) vyplývá, že žalobkyně sice zjistila, že žalovaný pobíral velmi nízký starobní důchod a příspěvek na bydlení a že současně byla provedena lustrace žalovaného v databázích příjmení a nebankovního registru klientských informací, avšak výdaje, náklady a závazky žalovaného prověřovány nebyly a žalobkyně se spokojila s pouhými tvrzeními žalovaného. Přitom výdaje za bydlení byly stanoveny bez bližšího vysvětlení velmi nízkou a nevěrohodnou částkou (2 500 Kč za bydlení, přičemž nebylo ani prověřeno, že je žalovaný skutečně vlastníkem bytu). Žalobkyně mohla snadno prověřit strukturu měsíčních výdajů žalovaného a jeho případnou peněžní rezervu z výpisu z běžného účtu žalovaného. Na uvedené elementární prověření žalobkyně zcela rezignovala. Naopak, úvěr byl vyplacen na účet třetí osoby, přičemž k tomuto účtu bylo také zřízeno inkaso. Okresní soud považuje za vhodné zdůraznit, že v dané věci se nejednalo o jednorázově poskytnutý úvěr, ale o revolving, kdy po 6 měsících od poskytnutí úvěru byl úvěr žalobkyní automaticky navýšen o další částku 15 441 Kč a splácení prodlouženo o dalších 12 měsíců, aniž by byla úvěruschopnost žalovaného opětovně prověřena. Žalovaný byl již v době sjednávání úvěru osobou vyššího věku, odkázanou na velmi nízký starobní důchod a pobírající příspěvek na bydlení. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně schopnost žalovaného splácet v budoucnosti opakující se úvěr posoudila pouze formálně, nikoliv s odbornou péčí s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu.
15. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, zejména jeho výdajovou stránku.
16. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do datum, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
17. Podle § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do datum, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do datum (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
22. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
23. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018 ).
24. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39 (číslo Sb. NSS)).
25. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
26. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).
27. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale v i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet.
28. Jak již bylo uvedeno v žalobě, žalobkyně při uzavírání smlouvy vycházela z tvrzení žalovaného (z osobního pohovoru) a z nahlédnutí do databází. Žalobkyně však neověřila údaje uvedené v kartě hodnocení klienta se skutečnostmi vyplývajícími z výpisu z jeho účtu o jeho výdajích. Žalobkyně tak nesplnila svou zákonnou povinnost s řádnou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného.
29. V projednávané věci žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč a 15 403 Kč, z níž žalovaný splatil pouze celkem 26 172 Kč. Žalovaný se tak bezdůvodně obohatil o 4 269 Kč. Uvedenou částku okresní soud žalobkyni přiznal, včetně úroku z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl.
30. O lhůtě k plnění okresní soud rozhodnul podle § 160 o.s.ř.
31. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy žalobkyně měla v řízení převážně neúspěch a žalovanému současně náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.