Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 196/2021-31

Okresní soud v Mostě, se sídlem v obec, ulice a číslo, rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 11 205,42 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 185 Kč

s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 185 Kč od datum do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 020,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 723,21 Kč, úroku z prodlení z částky 1 020,42 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 18,08 % ročně z částky 10 372,94 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 449,35 Kč k rukám zástupce žalobce titul titul. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem v obec a číslo,

do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 185 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 185 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 020,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 723,21 Kč, úroku z prodlení z částky 1 020,42 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 18,08 % ročně z částky 10 372,94 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 449,35 Kč k rukám zástupce žalobce [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem v [obec a číslo], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 11 205,42 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení.

2. Žalobkyně uvedla, že právnická osoba anonymizována tři slova (vystupující pod obchodní značkou jméno bank!) uzavřela dne datum se žalovanou jako dlužníkem (úvěrovaným) smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalované ve výši 10 748 Kč. Žalovaná čerpala úvěr na nákup zboží u zprostředkovatele úvěru. Úvěr měl být splácen formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 563 Kč po dobu 24 měsíců, počínaje dnem datum. Úroková sazba měla činit 18,08 % ročně. Podle žaloby žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. příjmení proto od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Odstoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum a nabylo účinnosti datum. Pohledávku za žalovanou banka postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Žalobou žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 372,94 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 102,48 Kč, pojistného ve výši 130 Kč a úroků za dobu do datum ve výši 723,21 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž zaplacení úroků a úroků z prodlení od datum.

3. K požadavku na posouzení schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela zejména z informací uvedených žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru, tedy z toho, že žalovaná žije s druhem, má vyživovací povinnost ke dvěma osobám, dále že žije v družstevním bytě a celkové náklady domácnosti včetně finančních závazků činí 6 000 Kč. V poměru k příjmu žalované ve výši 9 545 Kč a celkového příjmu domácnosti 30 545 Kč dospěla právní předchůdkyně k závěru o úvěruschopnosti žalované. Dále žalovaná vycházela z údajů z databází příjmení, NRKI a BRKI, insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.

5. Účastníci souhlasili dle s rozhodnutím věci bez jednání, resp. v případě žalované se má ve smyslu za to, že s takovým postupem souhlasí, když se k zaslané výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřila (výzva k vyjádření společně se žalobou byla žalované doručena dne datum do vlastních rukou).

6. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

7. Z žádosti/smlouvy o klasickém úvěru číslo ze dne datum a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovaná v žádosti uvedla, že žije s druhem v družstevním bytě, má anonymizováno vyživovací povinnosti, dále pak že je na mateřské dovolené s měsíčním příjmem částka. Celkové náklady domácnosti byly vyčísleny částkou částka a celkový příjem domácnosti částkou částka. Podle smlouvy byl žalované poskytnut úvěr na nákup spotřebního zboží (telefonu) ve výši částka. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců s úrokovou sazbou 18,08 % ročně a měl být splácen v měsíčních splátkách po 537 Kč. Z žádosti o úvěr nevyplývá, že by žalovaná doložila své příjmy, náklady a výdaje.

8. Z dopisu ze dne datum vyplývá, že banka oznámila žalované schválení úvěru.

9. Z přehledu pohybů na úvěrovém účtu vyplývá, že žalovaná čerpala úvěr ve výši celkem 10 748 Kč, na nějž však splatila pouze 563 Kč.

10. Z odstoupení od smlouvy ze dne datum vyplývá, že banka od smlouvy o úvěru pro neplacení ze strany žalovaného odstoupila a úvěr zesplatnila s účinnosti ke dni datum.

11. Ze smlouvy o postoupení ze dne datum a z oznámení pohledávky ze dne datum (doloženo včetně poštovního podacího lístku z téhož dne) vyplývá, že pohledávka přešla na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána dlužnou částku zaplatit žalobkyni.

12. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení naposledy předžalobní výzvou ze dne datum (odeslána dne datum).

13. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

14. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. ).

19. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (číslo Sb. NSS)).

20. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy 12/ 2014 s. 452)).

21. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

22. K výkladu § 86 Z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

23. Je zřejmé, že poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřoval úvěruschopnost žalované jen formálně. Vycházel především z tvrzení žalovaného o jejích příjmech a výdajích, která však řádně neprověřoval.

24. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. ). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. .

25. Je třeba připomenout, že již dne datum vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne datum o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí číslo 2009 a o zrušení rozhodnutí Komise 2009 číslo - Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti (EBA/GL/2015). Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o orgánu EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. ulice národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení číslo 2010, že se těmito pokyny hodlá řídit od data účinnosti transponující legislativy. ulice národní banka následně sdělila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito obecnými pokyny a očekává, že dohlížené subjekty vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily. Z těchto pokynů bude ČNB vycházet i při výkonu dohledu u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Je zřejmé, že žalobkyně se uvedenými pokyny zjevně neřídila, zejména ve vztahu ke zjišťování výdajů žalovaného.

26. Podle pokynu 1.1, při ověřování pravděpodobnosti, že spotřebitel splní své závazky ze smlouvy o úvěru, podle článku 18 směrnice 2014 číslo, by měl věřitel přiměřeně prošetřit základní výši příjmů spotřebitele, historii příjmů spotřebitele a případné výkyvy v průběhu času a učinit odpovídající kroky k ověření zjištěných údajů. Podle pokynu 3.1, věřitel by měl pro účely spolehlivého posouzení úvěruschopnosti koncipovat dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala odhalovat a předcházet zkreslení informací spotřebitelem, věřitelem nebo zprostředkovatelem úvěru. Podle pokynu 5.1, při posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru by měl věřitel přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje, jako např. aktuální závazky spotřebitele, včetně odpovídajícího doložení a zohlednění životních nákladů spotřebitele.

27. V projednávané věci je zřejmé, že poskytovatel úvěru řádně výdaje žalované nezkoumal a nevyhodnotil. Bez dalšího spoléhal na tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, když zejména nikterak neověřil celkový příjem domácnosti žalované ani výši jejích výdajů. Poskytovatel nijak nezohlednil, že žalovaná je na mateřské dovolené a má anonymizováno vyživovací povinnosti. Soudu je nadto z úřední činnosti známo, že již v době sjednání smlouvy byla proti žalované vedena exekuce (sp. zn. Okresního soudu v Mostě spisová značka).

28. Okresní soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatná podle § 86 z. s. ú.

29. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

30. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované celkem částku 10 748 Kč (dle výpisu z účtu byla tato částka čerpána dne datum), z níž žalovaná splatila jen 563 Kč. Žalovaná se tak bezdůvodně obohatila o částku 10 185 Kč. Uvedenou částku včetně úroku z prodlení okresní soud žalobkyni přiznal a ve zbytku žalobu zamítl. Za rozhodný okamžik pro stanovení okamžiku prodlení a výše úroku z prodlení je rozhodující okamžik zesplatnění úvěru (datum). Od následujícího dne je žalovaná v prodlení.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s  , když žalobkyně byla úspěšná (při zohlednění příslušenství) v rozsahu 85 % a neúspěšná v rozsahu 15 %. Náleží jí proto náhrada v rozsahu 70%. Účelně vynaložené náklady žalobkyně představují paušální odměna advokáta za zastoupení dle sazeb stanovených v  vyhl. č. ve výši 2,5 x 300 Kč, tři režijní paušály á 100 Kč (dle § , 14b vyhl. č. ) tj. 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), částka odpovídající 21% DPH ze součtu předchozích částek tj. 220,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Podíl 70 % ze součtu uvedených částek činí 1 449,35 Kč. K aplikaci ustanovení , advokátního tarifu, soud přistoupil, neboť je mu známo, že žalobkyně podává ve skutkově i právně obdobných věcech návrhy na ustáleném vzoru (například ve věcech vedených u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. , , a jiných).

33. Žalovaná je povinna uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení a řádu exekučního,