Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 211/2020-57
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Vyletové a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Timma Šmehlíka ve věci
žalobkyně:
; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti;
žalované:
; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 59 389,20 Kč s příslušenstvím
o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 18. 5. 2021, č. j. 19 C 211/2020-42
takto:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném výroku VI mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 20 898 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném výroku VI mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 20 898 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Označeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení o zaplacení smluvní pokuty ve výši 9 289,20 Kč (výrok I), žalované uložil zaplatit žalobkyni 35 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z 30 000 Kč od datum do zaplacení (výrok II), dále uložil žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč (výrok III), zamítl žalobu„ v rozsahu požadavku žalobkyně“, aby jí žalovaná zaplatila úrok ve výši 25,85 % ročně z 30 000 Kč od datum do zaplacení (výrok příjmení), žalobkyni uložil zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 593 Kč (výrok V) a žalované uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 171 Kč (výrok VI). Výrok o nákladech řízení odůvodnil odkazem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a mírou procesního úspěchu každého z účastníků v řízení. Žalobkyně má právo na 70 % účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 969 Kč, odměny zástupce žalobkyně za pět úkonů právní služby po 3 500 Kč, pět paušálních náhrad v celkové výši 1 500 Kč a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 3 990 Kč Celkem činí náklady žalobkyně 25 959 Kč, z čehož jí přísluší náhrada v přiznané výši 18 171 Kč.
2. Proti tomuto rozsudku, a to výlučně proti výroku VI o nákladech řízení, podala žalobkyně včasné odvolání. Nesouhlasí s postupem soudu prvního stupně, pokud jí soud nepřiznal náhradu cestovních výdajů s odůvodněním, že tyto žalobkyně nedoložila. Soud prvního stupně měl žalobkyni poskytnout„ standardní procesní poučení o tom, že cestovní výdaje a náhrady má žalobce povinnost doložit“. Měl a mohl žalobkyni vyzvat k předložení specifikace vyčíslení nákladů včetně cestovních nákladů, což neučinil. V protokole o jednání konaném před soudem dne datum není uvedeno žádné procesní poučení směrem k žalobkyni. Dále uvedla, že náklady spojené s cestou na jednání, které se konalo dne datum, dokládá spolu s odvoláním, a odkázala na k odvolání připojené listiny – vyúčtování cestovních výdajů a vyčíslení náhrady za ztrátu času, jimiž uplatnila cestovní výdaje ve výši 2 420 Kč za cestu na trase obec – obec a zpět provedenou osobním automobilem, náhrady za promeškaný čas strávený na této cestě dle § 14 advokátního tarifu ve výši 800 Kč a odpovídající DPH ve výši 676,20 Kč Celkem žalobkyně nárokuje navýšení náhrady nákladů řízení o 3 896,20 Kč a navrhl tomu odpovídající změnu napadeného výroku rozhodnutí soudu prvního stupně.
3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.
4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu odvoláním dotčeném podle ust. § 212, § 212a odst. 6 o. s. ř., k čemuž nemusel nařizovat jednání. Odvolání je nutno mít za částečně důvodné.
5. V přezkoumávané věci, jejímž předmětem je uspokojení peněžité pohledávky žalobkyně soud v označeném rozsudku v souladu s ust. § 151 o. s. ř. rozhodl o nákladech řízení. Správně aplikoval ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšnější než žalovaná, poměr procesního úspěchu obou účastníků odůvodňuje závěr soudu, že žalobkyni náleží 70 % nákladů, které v řízení účelně vynaložila.
6. Odvolací soud odmítá zcela neopodstatněné výtky, které vznesla žalobkyně ve svém odvolání proti postupu soudu prvního stupně. O náhradě nákladů řízení rozhoduje soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí z úřední povinnosti. Z úřední povinnosti pak také stanoví rozsah náhrady, přičemž tuto povinnost má i v případě, kdy účastník, jemuž na náhradu nákladů řízení vzniklo právo, soudu nesdělí, jaké náklady mu v řízení vznikají; v takovém případě soud vychází z obsahu spisu. Žalobkyně, jejíž zástupce se k jednání, jež se ve věci konalo datum, dostavil, náhradu nákladů spojených s cestou jejího zástupce na toto jednání nejen že nedoložila, jak uvedl soud prvního stupně; vůbec je nepožadovala nahradit. V takovém případě soud nepochybil, pokud jí náhradu těchto nákladů nepřiznal, neboť z obsahu spisu nemohl seznat, zda jí vůbec, případně jaké, náklady v souvislosti s přepravou k jednání vznikly. Vytýká-li žalobkyně soudu, že ji při následujícím jednání nepoučil o tom, že by měla cestovní výdaje doložit, pomíjí, že se tohoto jednání se nezúčastnila. Soud tak neměl možnost při jednání zjistit, zda žalovaná náhradu nákladů spojených s její cestou k jednání uplatňuje a rovněž ji nemohl poučit o nutnosti takové výdaje doložit. Odvolací soud podotýká, že ani v podání ze dne datum, kterým se žalobkyně omluvila z jednání, o požadavku na náhradu cestovních výdajů z ničeho neuvedla.
7. Vyhověl-li odvolací soud přes shora uvedené z části odvolání žalobkyně a přiznal jí vedle již přisouzené náhrady rovněž i právo na náhradu cestovních výdajů, učinil tak v důsledku toho, že v případě odvolání do rozhodnutí o nákladech řízení se uplatní princip úplné apelace. Žalobkyně může i v odvolacím řízení doplnit svá tvrzení ohledně nákladů, které jí před soudem prvního stupně vznikly a tyto případně doložit. Žalobkyně tak učinila, náhradu cestovních výdajů v odvolání uplatnila a předloženými listinami prokázala jejich vznik i výši. Požadavek na jejich náhradu je opodstatněný, ovšem nikoliv v plné výši, neboť i tyto výdaje žalobkyně je žalovaná povinna nahradit toliko v rozsahu odpovídajícím poměru procesního úspěchu účastníků, tedy ze 70% Odvolací soud proto změnil postupem podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. napadený výrok rozsudku soudu prvního stupně a vedle již přisouzených 18 171 Kč přiznal žalobkyni právo také na dalších 2 727 Kč, představujících 70 % žalobkyní doložených nákladů na přepravu jejího zástupce k jednání, náhrady promeškaného času a odpovídající DPH.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.