Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 173/2021-28

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 85 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá co do částky 25 500 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 212,47 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 733,33 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 60 000 Kč od 17. 7. 2020 do 23. 12. 2020, úroku ve výši 19,07 % ročně z částky 60 000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 60 000 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 373,85 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá co do částky 25 500 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 212,47 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 733,33 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 60 000 Kč od 17. 7. 2020 do 23. 12. 2020, úroku ve výši 19,07 % ročně z částky 60 000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 60 000 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 373,85 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 85 500 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 19 500 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a poplatku se žalovaný zavázal uhradit ve 12 měsíčních splátkách po 7 125 Kč.

Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni neuhradil ničeho.

Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.

Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 85 500 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 60 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 25 500 Kč,

- kapitalizovaných úroků ve výši 5 212,47 Kč,

- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 733,33 Kč,

- úroků ve výši 19,07 % ročně z dlužné jistiny ve výši 60 000 Kč od 17.7.2020 do zaplacení a

- úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 60 000 Kč od 17.7.2020 do zaplacení.

Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil a zůstal zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Žaloba včetně předvolání k tomuto jednání mu byly doručeny do vlastních rukou náhradně postupem dle , , dále jen („“) nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání.

3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.

Dne datum podepsal žalovaný smlouvu nazvanou Fajn půjčka max Smlouva o spotřebitelském úvěru, varianta NZ, předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) podepsala tuto smlouvu téhož dne (dále jen„ Smlouva“), spotřebitelský úvěr je ve Smlouvě specifikován co do svého druhu jakožto peněžitá zápůjčka. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. bezhotovostním převodem na účet č. bankovní účet. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 25 500 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 19 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 55,43 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku 85 500 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti ve 12 měsíčních splátkách po 7 125 Kč. Při splatnosti závazku ve 12 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 99,39 %. Uzavření této Smlouvy podložila žalobkyně přílohou nazvanou Karta zákazníka, v rámci které jsou uvedeny osobní údaje žalovaného, údaje o jeho finanční situaci, to vše v rámci zjišťování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Uzavření této Smlouvy podložila žalobkyně dále uvítacím dopisem včetně splátkového kalendáře, který byl zaslán žalovanému po uzavření Smlouvy a dále informovaným souhlasem žalovaného se zpracováním jeho osobních údajů.

Poskytnutí finančních prostředků ve výši 60 000 Kč žalobkyně prokázala potvrzením o bezhotovostním převodu této částky ze dne 7.1.2019, a to z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného č. bankovní účet uvedený ve Smlouvě.

Z předžalobní upomínky datované dnem 20.12.2020 a z příslušného podacího lístku ze dne 21.12.2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z výše uvedené Smlouvy s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i dalšíy, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedené Smlouvy ze dne datum od postupitele včetně podacího lístku ze dne 27.8.2020, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení a násl. , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , účinného od 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle a o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Podle ustanovení o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Posuzovanou Smlouvou se žalovaný zavazuje k placení úroku ve výši 55,43 % ročně. Dohodnutou výši úroku má soud za nepřiměřeně vysokou. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Z údajů zveřejňovaných anonymizováno národní bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizováno časových řad) vyplývá, že obvyklá míra úroku u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu se splatností do jednoho roku činila v lednu 2019 9,51 % ročně; tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky převyšuje cca 5krát. Navíc poplatek za administrativní činnost ještě navyšuje celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, a to o 6 000 Kč, i tuto částku považuje soud za cenu za poskytnutí zápůjčky, tedy zápůjční úrok. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2001 sp. zn. , dle kterého soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře. Soud v daném případě dospěl k závěru, že ujednání o úrocích a administrativním poplatku je neplatné a od ostatního obsahu smlouvy je oddělit nelze. Předchůdkyně žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr právě za účelem získání úroků a administrativního poplatku, a pokud by žalovaný smlouvu za podmínek stanovených žalobkyní neuzavřel, k poskytnutí finanční částky v podobě spotřebitelského úvěru by nedošlo. Shodně rozhodl ve skutkově totožné věci Krajský soud v Plzni v rámci rozsudku č.j. 25 co 331/ 2019 ze dne 22.11.2019, který uvedl:„ Pro rozhodnutí v dané věci je s ohledem na argumentaci žalobkyně o oddělitelnosti nepřiměřeného ujednání od ostatních ustanovení smlouvy klíčové, že získání vysoké odměny za půjčení peněžních prostředků ve formě úroků a dosažení zisku prostřednictvím dalších smluvních ujednání je podstatou a základem sjednaného obchodu a žalobkyně by předmětnou částku žalovanému nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila. Z tohoto pohledu je třeba smlouvu hodnotit jako celek a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze od sebe oddělovat.“ Jednalo se o adhézní smlouvu nepřipouštějící vyjednávání o jejím obsahu, a žalovaný jí mohl pouze uzavřít, či odmítnout. Lze rovněž učinit závěr, že pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, způsobuje toto nemravné, a tudíž neplatné ujednání neplatnost celého právního jednání.

5. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy částku 60 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný nevrátil ničeho. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 60 000 Kč, tato částka je uvedena ve výroku II tohoto rozsudku, v této části soud žalobě vyhověl, ve zbytku žalobu zamítl, neboť další žalobou požadovaná plnění vyplývají ze Smlouvy, která byla soudem zhodnocena jako neplatné právní ujednání.

6. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba u výše uvedené částky bezdůvodného obohacení vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 20.12.2020, která byla žalovanému zaslána 21.12.2020, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 23.12.2020 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 24.12.2020 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“

7. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovaným dle ustanovení § 1879 o. z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

8. V rámci výroku I tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl co do částky 25 500 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 212,47 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 733,33 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 60 000 Kč od 17. 7. 2020 do 23. 12. 2020, úroku ve výši 19,07 % ročně z částky 60 000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 373,85 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 420 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 85 500 Kč sestávající z částky 4 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a účast u ústního jednání před soudem) a z částky 2 270 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v  a. t. (sepis jednoduché předžalobní výzvy k úhradě) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 090 Kč ve výši 3 588,90 Kč. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně, a to v souladu s ustanovením V případě předžalobní upomínky činí nárok jednu polovinu mimosmluvní odměny, neboť žalovanému byla zaslána typizovaná předžalobní upomínka, kterou žalobkyně coby postupník velkého počtu typizovaných pohledávek skrze svého právního zástupce zpracovala strojově, a proto ji je nutno kvalifikovat podle a.t.

10. Ke splnění uložených povinností stanovil soud třídenní lhůtu od právní moci tohoto rozsudku dle , neboť neshledal důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.