Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 89/2021-36

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 198 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku z prodlení:

- ve výši 0,1 % denně z částky 7 099 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení a

- ve výši 0,1 % denně z částky 7 099 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 198 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení:

- ve výši 8,25 % ročně z částky 7 099 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení

- ve výši 8,25 % ročně z částky 7 099 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku z prodlení: - ve výši 0,1 % denně z částky 7 099 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení a - ve výši 0,1 % denně z částky 7 099 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 198 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení: - ve výši 8,25 % ročně z částky 7 099 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení - ve výši 8,25 % ročně z částky 7 099 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne 11. 3. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 14 198 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že jako vlastník bytového domu nacházejícího se na adrese adresa žalovaného, uzavřela s žalovaným dne datum nájemní smlouvu ve znění dodatku ke smlouvě ze dne datum, na jejímž základě se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání byt číslo žalovaný se za užívání bytu zavázal platit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 7 099 Kč měsíčně se splatností vždy k 25. dni kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021. Žalovaný však sjednané platby nehradil řádně a včas, konkrétně žalovaný nezaplatil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíce prosinec 2020 a leden 2021. Příslušenství sestává ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, který byl sjednán v nájemní smlouvě.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení , (dále jen „ “), vyzval soud žalovaného podle k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. číslo o výměře 1575 m2, zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba adresa, způsob využití bydlení, nacházející se v obci obec v katastrální uzemí, a to vše zapsané na litu vlastnictví číslo vedeného Katastrálním úřadem územní celek stát. instituce (viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 13-15 spisu). Žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechala žalobkyně žalovanému za účelem bydlení byt číslo o velikosti 2+kk se základním příslušenstvím, a žalovaný se zavázal za užívání platit nájemné ve výši 4 764 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 2 080 Kč měsíčně, splatné vždy k 25. dni daného kalendářního měsíce. Podle článku 4.2 nájemní smlouvy skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje pronajímatel nájemci vždy za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, a toto vyúčtování doručí nájemci nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Finanční vyrovnání vyúčtování služeb provedou pronajímatel a nájemce ve lhůtě 14 kalendářních dnů ode dne doručení, nebude-li ve vyúčtování uvedeno jinak. V článku 3.2 smlouvy bylo výslovně vyloučeno použití , , a bylo stanoveno, že nebude-li mezi smluvními stranami později dohodnuto jinak, uplynutím sjednané doby nájmu závazkový vztah založený touto smlouvou vždy bez dalšího zaniká a nájemce je povinen byt vyklidit. Dle písm. a) nájemní smlouvy tato zaniká uplynutím sjednané doby nájmu. V článku 5.3 nájemní smlouvy si smluvní strany sjednaly pro případ prodlení nájemce s úhradou nájemného, záloh na služby, vyúčtováním služeb nebo jakéhokoli jiného splatného závazku z této smlouvy smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. V článku 5. 1 smlouvy bylo ujednáno, že v případě, kdy nájemce je nebo byl v prodlení s úhradou jakéhokoli závazku z nájemní smlouvy a pronajímatel byl z toho důvodu nucen zaslat nájemci upomínku nebo výzvu k úhradě, se nájemce zavazuje uhradit pronajímateli za každou odeslanou upomínku poplatek 200 Kč a výzvu k úhradě poplatek 400 Kč coby smluvené náklady spojené s uplatněním pohledávky (viz smlouva o nájmu bytu ze dne 31. 3. 2020 na č. l. 9-12 spisu). Dne 31. 3. 2020 byl mezi účastníky uzavřen dodatek k nájemní smlouvě, podle něhož činí měsíční záloha na služby částku 2 335 Kč a měsíční nájemné částku 4 764 Kč (viz dodatek na č.l. 34). Celkem tak byl žalovaný podle nájemní smlouvy povinen hradit žalobkyni částku 7 099 Kč měsíčně. Žalovaný však sjednané platby nehradil řádně a včas, konkrétně žalovaný nezaplatil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíce prosinec 2020 a leden 2021. Žalovaný byl proto vyzván k úhradě dluhu právním zástupcem žalobkyně, a to předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2021 (viz předžalobní výzva na č. l. 22-23 spisu a podací lístek na č. l. 24 spisu). Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen„ o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni 30. 6. 2020, zejména podle následujících ustanovení:

6. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 2239 o. z. nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 31. 3. 2020 nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalobkyně žalovanému k užívání byt za účelem bydlení a žalovaný se zavázal platit žalobkyni nájemné ve výši 4 764 Kč měsíčně a zálohy za služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 335 Kč měsíčně, celkem tedy 7 099 Kč měsíčně. Žalovaný však řádně a včas sjednané nájemné a zálohy na služby nehradil, když tato plnění neuhradil za měsíce prosinec 2020 a leden 2021. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku 14 198 Kč představující dlužné nájemné a zálohy na služby za uvedené období (2 měsíce x 7 099 Kč).

10. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Žalobkyně požadovala uložit žalovanému povinnost zaplatit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. V tomto směru však soud žalobu zamítl, neboť při prodlení s placením nájemného za nájem bytu se uplatní obecná úprava důsledků prodlení obsažená v o. z. pro závazkové vztahy, nicméně s přihlédnutím k relativně kogentní úpravě nájmu bytu. Podle § 2239 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2020 nelze utvrdit žádnou povinnost nájemce sjednáním smluvní pokuty, tedy nelze sjednat smluvní pokutu ani pro případ prodlení s placením nájemného. A protože smluvní úroky z prodlení a smluvní pokuta jsou instituty velmi blízké, funkčně téměř totožné, nelze si sjednat pro případ prodlení s placením nájemného nejen smluvní pokutu, ale ani smluvní úrok z prodlení, neboť by tím byl obcházen výslovný zákaz upravený v § 2239 o. z. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 6. 2019, č. j. -158, R 33/2020). Soud proto podle § 2239 o. z. k ujednání o smluvním úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně nepřihlížel a v tomto směru jej zamítl. Jelikož se má vzhledem k výše uvedenému za to, že si strany výši úroku z prodlení neujednaly, uložil soud podle věta druhá o. z. povinnost žalovanému zaplatit výši úroku z prodlení podle

11. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. , ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, jelikož její neúspěch se týkal jen poměrně nepatrné části týkající se příslušenství. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 900 Kč (3 úkony x odměna ve výši 300 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle ve výši 252 Kč (21 % z částky 1 200 Kč). Ohledně aplikace a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle

12. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.