Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 91/2021-29

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Brachovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 8. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 1.489,00 Kč.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 8. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 1.489,00 Kč.</b>

1. Žalobkyně se na žalovaném svou anonymizováno (návrhem na vydání EPR) domáhá zaplacení částky 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba sídlem: adresa, uzavřela, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, anonymizováno se žalovaným dne 15.7.2014 Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalované zápůjčku ve výši 2 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky společnosti právnická osoba ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinné od 10. 11. 2014, se všemi přílohami, smluvní strany si dohodly, že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy zkrácený název právnické osoby poskytne žalovanému zápůjčku na základě žádosti žalovaného. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky zkrácený název právnické osoby Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách zkrácený název právnické osoby, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s VOP a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách zkrácený název právnické osoby, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. Žalovaný se zavázal vrátit zkrácený název právnické osoby zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do dne 15.8.2014. Žalovaný však nezaplatil na svůj dluh ničeho, předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2017 převedla na žalobkyni. Žalovaný však žalobkyni ani přes předžalobní upomínku ničeho neuhradil.

2. Soud ve věci vydal dne 19.11.2020 elektronický platební rozkaz, který žalovanému nepodařilo doručit, proto jej soud dne 26.2.2021 zrušil.

3. Soud se dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a poučil oba účastníky, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude soud dle předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Oběma účastníkům byla tato výzva řádně doručena. Ve stanovené lhůtě žádný z účastníků soudu nesdělil, že s tímto postupem nesouhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto rozhodl věc bez nařízení jednání.

4. Podle v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy: smlouva o zápůjčce ze dne 15..7.2014, faktura ze dne 15.7.2014, podací arch ze dne 27.2.2020 a ze dne 25.1.2018, předžalobní upomínka ze dne 13.2.2020, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18.1.2018.

5. Podle ( , dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle o spotřebitelském úvěru, (ve znění účinném k době zavření smlouvy o úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu:

12. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

13. V projednávané věci žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, že by předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalované) splácet úvěr. Žalobkyně soudu nepředložila žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly předchůdcem žalobkyně zjišťovány a ověřovány majetkové poměry žalované, příjmy, výdaje, zaměstnání, počet členů domácnosti, zda byla vedena v registru dlužníků bank apod. Resp. že byly údaje sdělené dlužníkem jakkoli ověřovány.

14. Předchůdce žalobkyně coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

15. Ustanovení výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá v odst. 3 cit. ustanovení povinnost poskytnout věřiteli„ na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

16. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1.4.2015, sp. zn. uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23.4.2008 Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že:“ ….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“.

17. S ohledem na shora uvedené závěry, soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že smlouva o zápůjčce uzavřená dne 15.7.2014 mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná podle § 588 o.z., neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu, nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům.

18. Současně má soud v řízené za prokázané, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 2 000 Kč. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se v této výši žalovaný na úkor předchůdce žalobkyně, bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně částku ve výši 2 000 Kč žalovanému byla poskytnuta bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni uhradil částku ve výši 2 000 Kč, a to i se zákonným rokem z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle a

19. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem ( st. 1 ) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních až 151 (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. , dostupné na internetových stránkách http:// webová adresa). Podle věty prvé , soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

20. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí , právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení.

21. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400,00 Kč, z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby á 200,00 Kč dle vyhl. , 3x režijní paušál á 100,00 Kč dle vyhl. , (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění), a dále 21% DPH dle ve výši 189,00 Kč, celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 1.489,00 Kč.

22. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle , když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

23. Dle je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , )

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.