Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 91/2021-58
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci
žalobce: (název žalobce), IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 114 129 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 114 129 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 114 129 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 5 166 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 114 129 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 114 129 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 5 166 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou podanou na soud dne 4. 5. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 114 129 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná na základě nájemní smlouvy užívala byt číslo v domě na ulici ulice a číslo v obec, jehož vlastníkem je žalobce. Mezi účastníky trval do 30. 4. 2015 nájemní vztah, který skončil uplynutím sjednané doby nájmu. Žalovaná však předmětný byt užívala i nadále, bez právního důvodu. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 6. 2018, č.j. 55 C 68/2018 -28, bylo rozhodnuto o vyklizení bytu. Žalobce se tak podanou žalobou domáhá na žalované vydání bezdůvodného obohacení za období říjen 2017 až prosinec 2019 a vyúčtování služeb za rok 2017 a 2018 v celkové výši 114 129 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:
Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytu číslo v domě na ulici ulice a číslo, obec, jež je součástí pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno na list vlastnictví v k.ú. část obce, obec Brno, Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město.
Z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 21. 7. 2014 soud zjistil, že žalovaná užívala byt číslo sestávající ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství, nacházející se ve 3. podlaží domu na ulici ulice a číslo, obec (dále jen„ předmětný byt“). Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1. 8. 2014 do 31. 1. 2015. Nájemní vztah byl prodloužen do 30. 4. 2015 uzavřením nové nájemní smlouvy dne 16. 3. 2015. Žalovaná se zavázala hradit žalobci nájemné a zálohy na služby dle výpočtového listu do konce měsíce, za který se nájemné hradí. Nájem skončil uplynutím sjednané doby dne 30. 4. 2015.
Z výpočtového listu platného od 1. 3. 2016 soud zjistil, že nájemné činilo 3 468 Kč a zálohy na služby 1 108 Kč. Z výpočtového listu platného od 1. 11. 2017 soud zjistil, že nájemné činilo 3 478 Kč a zálohy na služby 1 108 Kč.
Z protokolu o vyúčtování služeb za období od ledna 2017 do prosince 2017 soud zjistil, že přeplatek žalované na zálohách na služby činil 3 236 Kč.
Z vyúčtování služeb za období od ledna 2018 do prosince 2018 soud zjistil, že nedoplatek žalované na zálohách na služby činil 3 484 Kč, neboť předepsané zálohy činily 13 296 Kč a skutečně náklady činily 9 812 Kč.
Z výzvy ze dne 7. 3. 2017 soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k opuštění bytu z důvodu skončení nájemní smlouvy.
Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2018, č.j. 55 C 68/2018 -28, soud zjistil, že žalované byla uložena povinnost vyklidit předmětný byt do 15 dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 9. 2018.
Z vyrozumění Městského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2019, č.j. 66 E 68/2018 -28, soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o skutečnosti, že dne 11. 12. 2019 bude provedeno vyklizení bez náhradního bytu či přístřeší.
Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 13. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla upozorněna na nedoplatek za nájemné a služby s užíváním bytu a byla vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení upomínky.
5. Žalovaná žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradila a v řízení nijak neprokázala (povinnost důkazní byla v tomto případě na její straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnila. Žalovaná netvrdila ani nedoložila jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči ní žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.
6. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník “). Podle § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná, ačkoliv jí proto nesvědčil žádný právní důvod, užívala v období od 1. 10. 2017 do 11. 12. 2019 předmětný byt a obohatila se tak o 120 849 Kč, na což byl započten přeplatek žalované na zálohách na služby spojené s užíváním bytu za rok 2017 ve výši 3 236 Kč a za rok 2018 ve výši 3 484 Kč. Soud proto žalobě plně vyhověl a zavázal žalovanou, aby zaplatila žalobci plnění v celkové výši 114 129 Kč. Správnost stanovené výše bezdůvodného obohacení žalovaná nijak nerozporovala. V případě užívání bytu bez právního důvodu pak výše bezdůvodného obohacení odpovídá peněžité částce vynakládané obvykle v daném místě a čase formou nájemného obdobného bytu, který by osoba, jež byt užívá, byla za obvyklých okolnosti povinna plnit dle nájemní smlouvy (viz např. rozhodnutí NS 28 Cdo 3612/2010 ).
9. Protože žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto i tomuto požadavku žalobce vyhověl a přiznal mu vůči žalované právo na zaplacení příslušenství z bezdůvodného obohacení.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12 , na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Na žalobce bylo tedy v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka, a tedy mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 566 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění, a to ve výši 300 Kč každý, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 o.s.ř. provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejím § 2 odst. 3 .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.