Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 167/2021-56

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 13 510 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 900 Kč za dobu od 25. 12. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud částečně zamítá žalobu co do:

-) částky 9 610 Kč,

-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 918,69 Kč,

-) úroku 10,64 % ročně z částky 7 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,

-) zákonného úroku z prodlení z částky 7 761,2 Kč od 21. 5. 2020 do 24. 12. 2020 ve výši 9,75 %,

-) zákonného úroku z prodlení z částky 7 761,2 KČ od 25. 12. 2020 do zaplacení ve výši 1,50 % ročně a

-) zákonného úroku z prodlení z částky 3 861,2 Kč od 25. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 900 Kč za dobu od 25. 12. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud částečně zamítá žalobu co do: -) částky 9 610 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 918,69 Kč, -) úroku 10,64 % ročně z částky 7 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, -) zákonného úroku z prodlení z částky 7 761,2 Kč od 21. 5. 2020 do 24. 12. 2020 ve výši 9,75 %, -) zákonného úroku z prodlení z částky 7 761,2 KČ od 25. 12. 2020 do zaplacení ve výši 1,50 % ročně a -) zákonného úroku z prodlení z částky 3 861,2 Kč od 25. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částek specifikovaných výroky I. a II. se zdůvodněním, že mezi žalovanou a společností právnická osoba (dále„ původní věřitelkou“) byla dne 5. 3. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Před poskytnutím úvěru původní věřitelka ověřila úvěruschopnost žalované tak, že se žalované dotázala na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaných od žalované. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že pobírá invalidní důchod, že výše jejích měsíční příjmů činí 9 266,00 Kč, že výše měsíčního příjmu celé domácnosti činí celkem 20 586,00 Kč, že výše jejích měsíčních výdajů činí 3 113,00 Kč, a že výše měsíčních výdajů celé domácnosti činí celkem 6 226,00 Kč. Tvrzenou majetkovou situaci žalované si původní věřitelka ověřila z oznámení o výši důchodu a navýšení nájemného. Žalovaná splatila celkem 3 100 Kč právnická osoba, na niž byla převedena část obchodního závodu původní věřitelky, postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými ( první věta , , ve znění zákona číslo Sb., dále„ ). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl.

3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 5. 3. 2018 původní věřitelka s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě jí poskytla hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 7 000 Kč (smlouva o úvěru). Při rozhodování o žádosti o úvěr původní věřitelka neověřila tvrzené údaje o sociálních poměrech druhého člena společné domácnosti, s výjimkou nákladů bydlení neověřila tvrzení žalované o jejích běžných měsíčních výdajích, přičemž soud nepokládá za reálné, aby měsíční náklady stravování dvou výdělečně činných osob činily 2 500 Kč. Žalobkyně navíc nepředložila důkaz, že by původní věřitelka skutečně ověřila případné dluhy žalované (žádost o poskytnutí úvěru, finanční analýza, oznámení ČSSZ, navýšení nájemného, credit scoring). Žalovaný zaplatil celkem částku 3 100 Kč (transakční historie). Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni, která za soubor postoupených pohledávek zaplatila sjednanou úplatu, což bylo podle postupní smlouvy předpokladem účinnosti postoupení (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty). Část svého obchodního závodu včetně žalované pohledávky původní věřitelka prodala společnosti právnická osoba (notářský zápis s přílohou). Ta pohledávku postoupila žalobkyni, která jí za soubor postoupených pohledávek zaplatila sjednanou úplatu, což bylo podle smlouvy předpokladem účinnosti postoupení (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty). Advokát žalobkyně dne 18. 12. 2020 odeslal žalované předžalobní výzvu (předžalobní výzva s podacím archem). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné až na tvrzení žalovaného o měsíčních výdajích. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém stavu. Dne 5. 3. 2018 původní věřitelka s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě jí poskytla hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 7 000 Kč. Při rozhodování o žádosti o úvěr původní věřitelka neověřila tvrzené údaje o sociálních poměrech druhého člena společné domácnosti, s výjimkou nákladů bydlení neověřila tvrzení žalované o jejích běžných měsíčních výdajích, přičemž soud nepokládá za reálné, aby měsíční náklady stravování dvou výdělečně činných osob činily 2 500 Kč. Žalobkyně navíc nepředložila důkaz, že by původní věřitelka skutečně ověřila případné dluhy žalované. Žalovaný zaplatil celkem částku 3 100 Kč. Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni, která za soubor postoupených pohledávek zaplatila sjednanou úplatu, což bylo podle postupní smlouvy předpokladem účinnosti postoupení. Část svého obchodního závodu včetně žalované pohledávky původní věřitelka prodala společnosti právnická osoba Ta pohledávku postoupila žalobkyni, která jí za soubor postoupených pohledávek zaplatila sjednanou úplatu, což bylo podle smlouvy předpokladem účinnosti postoupení. Advokát žalobkyně dne 18. 12. 2020 odeslal žalované předžalobní výzvu. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají adresátovi doučeny nejpozději třetí pracovní den po odeslání, zde tedy 23. 12. 2020.

5. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako závazek z bezdůvodného obohacení ( , ve znění zákonů č. a číslo Sb., dále„ o. z.“). Úmyslem stran bylo poskytnout spotřebitelský úvěr v právní formě úvěru ( o spotřebitelském úvěru ve znění , dále„ z. s. ú.“ o. z.). Původní věřitelka totiž při uzavření smlouvy zjevně vystupovala jako podnikatelka (3 písm. b) z. s. ú.), což naopak neplatilo o žalované (3 písm. a) z. s. ú.). Podle názoru soudu však původní věřitelka nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu první věty z. s. ú. Jisté posouzení sice provedla, ne však dostatečné, a to z důvodů popsaných v předchozích dvou odstavcích. Soud tudíž rozhodl na základě zjištěného skutkového stavu, že původní věřitelka úvěruschopnost žalované posoudila pouze způsobem popsaným v předchozích dvou odstavcích. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ,„ bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet.“ To znamená, že úvěr neměl být poskytnut, pročež je smlouva neplatná ( první věta z. s. ú.). Podle názoru soudu zde smysl a účel porušeného pravidla vyžaduje, aby byla smlouva neplatná absolutně, tedy aby soud k neplatnosti přihlédl z úřední povinnosti ( ve spojení s  první větou o. z. a a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014 číslo ze dne 4. února 2014). Soud zde vyložil zákon v intencích unijní směrnice, tedy vyšel z jejího nepřímého účinku a použil eurokonformní výklad, protože jde o závazek dvou soukromých osob, v němž směrnice nemá přímý účinek. Pravidlo o posouzení úvěruschopnosti chrání dlužníka – spotřebitele i společnost jako celek před negativními sociálními důsledky zadlužení, ale i věřitelův majetek před rizikovým úvěrováním. Stejně na věc pohlížel Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , v usnesení ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. , a v rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. . A také Soudní dvůr Evropské unie v bodu 46 rozsudku ze dne 20. 3. 2020, OPR- právnická osoba, C číslo, v němž v reakci na ustanovení českého zákona o spotřebitelském úvěru zakotvující povinnost analýzy úvěruschopnosti a neplatnost smlouvy jako následek jejího porušení dospěl k závěru, že unijní právo vyžaduje, aby soud z úřední povinnosti zkoumal, zda úvěrující podnikatel předem posoudil úvěruschopnost úvěrovaného spotřebitele a naopak brání tomu, aby v případě nesplnění dané povinnosti uplatnění sankce v podobě neplatnosti smlouvy záviselo na námitce spotřebitele. Smlouva tak byla absolutně neplatná, což znamená, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení žádné částky s výjimkou jistiny a úroků z prodlení. V okamžiku vyplacení částky 7 000 Kč tudíž žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu ( a 2 o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení teprve v předžalobní výzvě odeslané dne 18. 12. 2020 ( o. z.). To znamená, že se pohledávka stala splatnou 24. 12. 2020 a že od 25. 12. 2020 byla žalovaná v prodlení. Žalobkyně žalované poskytla 7 000 Kč, žalovaná splatila 3 100 Kč, takže rozdíl ve výši 3 900 Kč představuje její bezdůvodné obohacení. Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalované proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku ( ) Žalovaná se tedy dnem následujícím den splatnosti ocitla v prodlení, čímž mu vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, zde tedy ve výši 8,25 % ročně ( o. z. ve spojení s  ve znění ). Proto soud výrokem I. přiznal žalobkyni zůstatek jistiny a úrok z prodlení v zákonné výši.

6. Výrokem II. soud žalobu ve zbytku zamítl, protože ostatní platby plynuly ze smlouvy, jež byla absolutně neplatná.

7. Výrok III. odpovídá ustanovení , protože žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, konkrétně na méně než 50 %, pročež by byla povinna zaplatit příslušné procento nákladů žalované, které však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl, že nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi, k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, ve dvou písemných kopiích. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.