Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 132/2021-45
Okresní soud v Mostě, se sídlem v obec, ulice a číslo, rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
s doručovací adresou adresa žalovaného
o 66 406 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 092 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 19 092 Kč od datum do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ohledně částky 47 314 Kč s příslušenstvím, žalovaného úroku a žalobou požadovaného úroku z prodlení z částky 19 092 Kč za dobu do datum se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 092 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 19 092 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ohledně částky 47 314 Kč s příslušenstvím, žalovaného úroku a žalobou požadovaného úroku z prodlení z částky 19 092 Kč za dobu do [datum] se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 66 406 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení.
2. Žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba uzavřela dne datum se žalovaným jako dlužníkem úvěrovou smlouvu č. 1 2010, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému jakožto dlužníkovi ve výši 20 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo v hotovosti. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit úvěrující úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání úvěru ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a službu životní pojištění ve výši 480 Kč. Úvěr byl být úročen úrokovou sazbou 18,96 % ročně. Úvěr měl být splácen 60 týdenními splátkami po 608 Kč. Žalovaný podle žaloby uhradil za dobu trvání smluvního vztahu částku 7 950 Kč právnická osoba postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobou žalobkyně požaduje zaplacení částky 28 530 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za administrativní činnost 1 933,29 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 223,31 Kč, poplatku za pojištění 373,40 Kč, kapitalizovaných úroků 2 096,13 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 1 040 Kč a úroků a úroků z prodlení z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení.
3. Žalobkyně dále uvedla, že společnost právnická osoba uzavřela dne datum se žalovaným jako dlužníkem úvěrovou smlouvu č. 1 2010, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému jakožto dlužníkovi ve výši 22 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo v hotovosti. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit úvěrující úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání úvěru ve výši 3 740 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 440 Kč a službu životní pojištění ve výši 546 Kč. Úvěr byl být úročen úrokovou sazbou 21,27 % ročně. Úvěr měl být splácen 78 týdenními splátkami po 541 Kč. Žalovaný podle žaloby uhradil za dobu trvání smluvního vztahu částku 13 450 Kč právnická osoba postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobou žalobkyně požaduje zaplacení částky 28 676 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 510,45 Kč a dlužných úhrad za služby 8 165,55 Kč, kapitalizovaných úroků 1 878,33 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 843,21 Kč a úroků a úroků z prodlení z částky 20 510,45 Kč od datum do zaplacení.
4. Žalobkyně konečně uvedla, že společnost právnická osoba uzavřela dne datum se žalovaným jako dlužníkem úvěrovou smlouvu č. 1 2010, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému jakožto dlužníkovi ve výši 14 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo v hotovosti. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit úvěrující úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání úvěru ve výši 1 960 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč a službu životní pojištění ve výši 348 Kč. Úvěr byl být úročen úrokovou sazbou 23,72 % ročně. Úvěr měl být splácen 58 týdenními splátkami po 426 Kč. Žalovaný podle žaloby uhradil za dobu trvání smluvního vztahu částku 15 508 Kč právnická osoba postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobou žalobkyně požaduje zaplacení částky 9 200 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 958,20 Kč a dlužných úhrad za služby 2 214 Kč, kapitalizovaných úroků 1 730,53 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 644,38 Kč a úroků a úroků z prodlení z částky 6 985,20 Kč od datum do zaplacení.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
6. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. v případě žalovaného se má ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s takovým postupem souhlasí, když se k zaslané výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena do vlastních rukou dne datum (č.l. 36).
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum okresní soud zjistil, že tvrzená pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Žalovanému bylo dne oznámeno postoupení dopisem ze dne datum, v němž byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu do 10 dnů od doručení. Podle podacího lístku byl dopis odeslán datum.
8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum vyplývá, že žalovanému byl společností právnická osoba poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit 60 týdenními splátkami po 608 Kč Celkem měl žalovaný splatit 36 480 Kč. Podle žalobkyně žalovaný splatil 7 950 Kč.
9. Z úvěrové karty zákazníka ze dne datum vyplývá, že žalovaný uvedl, že je občanem země, je svobodný, bydlí jako spolubydlící s partnerkou, má učňovské vzdělání, žije s partnerem či partnerkou, bydlí v nájemním bydlení, nemá vyživovací povinnost a pracuje jako OSVČ. V okamžiku úvěrové smlouvy už měl žalovaný další úvěry a půjčky u věřitelky ve výši částka s měsíční splátkou celkem částka. příjmení měsíční příjem žalovaného měl činit částka, výdaje na bydlení měly dosahovat částka měsíčně, osobní výdaje částka, náklady na spoření částka a splátky úvěrů a zápůjček částka. Žalovaný měl podle karty zákazníka doložit potvrzení o příjmu, to však žalobkyně nepředložila. Stejně tak žalobkyně nedoložila nájemní smlouvu a předpis SIPO, které měl žalované údajně rovněž předložit.
10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum vyplývá, že žalovanému byl společností právnická osoba poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit 78 týdenními splátkami po 541 Kč Celkem měl žalovaný splatit 42 126 Kč. Podle žalobkyně žalovaný splatil 13 450 Kč.
11. Z úvěrové karty zákazníka ze dne datum vyplývá, že žalovaný uvedl, že je občanem země, je svobodný, má učňovské vzdělání, bydlí jako spolubydlící s partnerkou, má učňovské vzdělání, žije s partnerem či partnerkou, bydlí v nájemním bydlení, nemá vyživovací povinnost a pracuje jako OSVČ. Žalovaný v dotazníku neuvedl dřívější úvěr poskytnutý od věřitelky. příjmení měsíční příjem žalovaného měl činit částka, jeho další příjmy činí částka měsíčně, výdaje na bydlení měly dosahovat částka měsíčně, osobní výdaje částka, náklady na spoření částka a splátky úvěrů a zápůjček částka měsíčně a další výdaje částka. Žalovaný měl podle karty zákazníka doložit faktury, ty však žalobkyně nepředložila. Stejně tak žalobkyně nedoložila nájemní smlouvu a předpis SIPO, které měl žalované údajně rovněž předložit.
12. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum vyplývá, že žalovanému byl společností právnická osoba poskytnut úvěr ve výši 14 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit 58 týdenními splátkami po 426 Kč Celkem měl žalovaný splatit 24 708 Kč. Podle žalobkyně žalovaný splatil 15 508 Kč.
13. Z úvěrové karty zákazníka ze dne datum vyplývá, že žalovaný uvedl, že je občanem země, je svobodný, má učňovské vzdělání, bydlí jako spolubydlící s partnerkou, má učňovské vzdělání, žije s partnerem či partnerkou, bydlí v nájemním bydlení, nemá vyživovací povinnost a pracuje jako OSVČ. V okamžiku úvěrové smlouvy už měl žalovaný další úvěry a půjčky u věřitelky ve výši částka. příjmení měsíční příjem žalovaného měl činit částka, jeho výdaje na bydlení měly dosahovat částka měsíčně, osobní výdaje částka, náklady na spoření částka a splátky úvěrů a zápůjček částka měsíčně. Žalovaný měl podle karty zákazníka doložit faktury, ty však žalobkyně nepředložila. Stejně tak žalobkyně nedoložila nájemní smlouvu a předpis SIPO, které měl žalované údajně rovněž předložit.
14. Žalovaný byl vyzván rovněž předžalobní výzvou ze dne datum.
15. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaný byl minulosti žalován u Okresního soudu v Mostě pro neplnění svých peněžitých závazků (např. řízení vedené pod sp. zn. spisová značka, spisová značka a spisová značka) a byla proti němu nařízena i exekuce (v řízení sp. zn. spisová značka).
16. Z živnostenského rejstříku vyplývá, že žalovaný byl jako podnikatel zapsán v živnostenském rejstříku zapsán jen do datum. Od datum nemá žalovaný v Česku upraven pobyt.
17. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
18. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018 ).
23. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39 (číslo Sb. NSS)).
24. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy 12/ 2014 s. 452)).
25. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
26. K výkladu § 86 Z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.
27. Je zřejmé, že poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného jen formálně. Vycházel především z tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, která však řádně neprověřoval.
28. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 ). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 .
29. Je třeba připomenout, že již dne datum vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne datum o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí číslo 2009 a o zrušení rozhodnutí Komise 2009 číslo - Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti (EBA/GL/2015). Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o orgánu EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. ulice národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení číslo 2010, že se těmito pokyny hodlá řídit od data účinnosti transponující legislativy. ulice národní banka následně sdělila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito obecnými pokyny a očekává, že dohlížené subjekty vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily. Z těchto pokynů bude ČNB vycházet i při výkonu dohledu u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Je zřejmé, že žalobkyně se uvedenými pokyny zjevně neřídila, zejména ve vztahu ke zjišťování výdajů žalovaného.
30. Podle pokynu 1.1, při ověřování pravděpodobnosti, že spotřebitel splní své závazky ze smlouvy o úvěru, podle článku 18 směrnice 2014 číslo, by měl věřitel přiměřeně prošetřit základní výši příjmů spotřebitele, historii příjmů spotřebitele a případné výkyvy v průběhu času a učinit odpovídající kroky k ověření zjištěných údajů. Podle pokynu 3.1, věřitel by měl pro účely spolehlivého posouzení úvěruschopnosti koncipovat dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala odhalovat a předcházet zkreslení informací spotřebitelem, věřitelem nebo zprostředkovatelem úvěru. Podle pokynu 5.1, při posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru by měl věřitel přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje, jako např. aktuální závazky spotřebitele, včetně odpovídajícího doložení a zohlednění životních nákladů spotřebitele.
31. Je zřejmé, že poskytovatel úvěru opakovaně řádně výdaje žalovaného nezkoumal a nevyhodnotil. Bez dalšího spoléhal na tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích. Ačkoliv měl žalovaný v okamžiku žádostí o úvěry již jiné závazky, věřitelka rezignovala na prověřování reálných příjmů žalovaného. Ten sice údajně věřitelce předkládal jím vystavené faktury, avšak věřitelka nepožadovala doložení minulých daňových přiznání ani výpisů z účtu. Poskytovatel úvěru se přitom vůbec nepozastavil nad tvrzenou výší příjmů a nepožadoval ani doložení výdajů a nákladů. Ačkoliv se sídlo podnikání žalovaného mělo nacházet na adrese adresa, obec - část obce, tedy adrese odlišné od adresy jeho bydliště, neprověřoval poskytovatel úvěru vůbec náklady na provoz provozovny. Smlouva o úvěru je tak neplatná podle § 86 z. s. ú.
32. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
33. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
34. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 56 000 Kč (částky 20 000 Kč, 22 000 Kč a 14 000 Kč), z nichž žalovaný splatil celkem 36 908 Kč (částky 7 950 Kč, 13 450 Kč a 15 508 Kč). Žalovaný se tak bezdůvodně obohatil o částku 19 092 Kč. Uvedenou částku včetně úroku z prodlení okresní soud žalobkyni přiznal a ve zbytku žalobu zamítl. Za rozhodný okamžik pro stanovení okamžiku prodlení a výše úroku z prodlení je rozhodující uplynutí doby stanovené pro plnění v oznámení o postoupení. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Třetí pracovní den po odeslání výzvy nastal datum Lhůta deseti dnů uplynula datum. Od datum tak žalobkyni náleží úrok z prodlení.
35. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. , když žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalovanému současně náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.