Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 134/2021-37
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
; zastoupené titul. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa žalované,
o zaplacení 2 372 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 547 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 547 Kč od 23.1.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 1 825 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 328,30 Kč, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 1 825 Kč od 7.1.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 547 Kč od 7.1.2021 do 22.1.2021, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 547 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 547 Kč od 23.1.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 1 825 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 328,30 Kč, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 1 825 Kč od 7.1.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 547 Kč od 7.1.2021 do 22.1.2021, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 7.1.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 2 372 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 328,30 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 372 Kč od 7.1.2021 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 12.2.2019 uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím své webové stránky webová adresa. Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, jež byly žalované zaslány na její bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala k úhradě jistiny 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč nejpozději do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaná úvěr řádně a včas nevrátila a dluží žalobkyni celkem částku 2 372 Kč, tj. jistinu ve výši 1 288 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 90 Kč.
2. Žalobkyně a právní zástupkyně žalobkyně se k jednání soudu omluvily, žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 28.5.2021 náhradně). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaná ve věci nevyjádřila.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
5. Z Úvěrové smlouvy ze dne 12.2.2019 plyne, že tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale kódem: číslo. Z obsahu textu této listin y plyne, že žalobkyně a žalovaná měly uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, nejpozději do 14.3.2019. Roční úroková sazba činila 0 %. Roční procentní sazba nákladů činí 48,30 %.
6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava práv a povinnosti spojených s poskytovaným úvěrem.
7. Ze sazebníku platného od 8.4.2018 plyne úprava výše poplatků.
8. Z Přílohy: Printscreenu ze systému k prokázání odeslání SMS kódu plyne, že byla odeslána textová zpráva ve znění:„ číslo – to je příjmení příjmení pro podpis smlouvy. Staci ho prepsat do pole příjmení příjmení a je hotovo. Hezky den preje příjmení“.
9. Z Opisu výpisu proplacení smlouvy plyne, že dne 12.2.2019 byla na účet č. bankovní účet provedena platba částky 3 000 Kč s variabilní symbol.
10. Z kopie občanského průkazu žalované plynou osobní údaje o žalované.
11. Z detailu účtu č. bankovní účet plyne, že majitelem tohoto běžného účtu je celé jméno žalované.
12. Z Potvrzení právnická osoba, s.r.o. ze dne 12.2.2019 plyne, že tohoto dne byla žalobkyní na účet č. bankovní účet se jménem celé jméno žalované odeslána částka 3 000 Kč.
13. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že dne 12.2.2019 byla žalované poskytnuta jistina 3 000 Kč, žalovaná uhradila celkem částku 2 453 Kč a dluží celkem částku 2 700,30 Kč.
14. Z předžalobní výzvy ze dne 15.11.2019 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 18.11.2019, jak plyne z poštovního archu.
15. Z e-Přílohy č. 1 plyne, že příjmy žalované činily 19 000 Kč, příjmy ostatních členů 15 000 Kč, výdaje domácnosti 8 000 Kč. Z e-Přílohy č. 2 plyne, že žalovaná není v Solusu nebo má příznak C,Z. Z e-Přílohy č. 3 plyne, že žalovaná nemá exekuce.
16. Z Úvěrové zprávy plyne, že žalovaná měla v roce 2018 celkem 5 úvěrů.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
21. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
22. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
23. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
24. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
25. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
26. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
27. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.
28. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovanou byla dne 12.2.2019 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžité prostředky v celkové výši 3 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni do 14.3.2019, včetně sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 99 Kč. Předložená smlouva o úvěru ze dne 12.2.2019 není opatřena vlastnoručním podpisem žalované; je opatřena příjmení kódem: číslo.
29. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1 , 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím webových stránek webová adresa. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.
30. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalované úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně tato vycházela z informací získaných od žalované při vyplnění elektronické žádosti. Takto žalovaná udala svůj příjem 19 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti 15 000 Kč a výdaje 8 000 Kč. Dále žalobkyně provedla lustraci v registrech, kde ověřila další závazky žalované (zjištěno 5 závazků v roce 2018), exekuce (žádná exekuce).
31. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaná je v době před uzavřením smlouvy zaměstnána a s jakým výdělkem. Dle názoru soudu žalobkyně rovněž řádně nezkoumala výdaje žalované, když se spokojila s tím, že žalovaná uvedla částku 8 000 Kč bez její konkretizace. Je nezbytné, aby žalobkyně zkoumala např. způsob uspokojování potřeby bydlení, výše nákladů žalované na bydlení, apod.
32. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit.
33. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12 ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
34. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Detail účtu č. bankovní účet, z nějž má soud za prokázané, že majitelem tohoto účtu je žalovaná. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a z Potvrzení právnická osoba, s.r.o. ze dne 12.2.2019 pak má soud za prokázané, že na účet žalované č. bankovní účet byla dne 12.2.2019 provedena žalobkyní platba ve výši 3 000 Kč. Soud tak má jednoznačně a nepochybně za prokázané, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč žalované vyplatila a žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaná tyto peněžní prostředky žalobkyni nevrátila, porušila povinnost vyplývající jí z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, a proto jí soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 547 Kč, tj. částku získanou odečtením částky 2 453 Kč, kterou žalovaná žalobkyni již uhradila, od poskytnuté částky 3 000 Kč. Co do zbytku požadované částky ve výši 1 825 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
35. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009 ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 15.11.2019, jež byla dne 18.11.2019 předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 21.1.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byl povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 22.1.2021. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 23.1.2021 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení již od 6.1.2021, tedy od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 10 % ročně z částky 547 Kč od 23.1.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 328,30 Kč, úroku z prodlení 10 % ročně z částky 1 825 Kč od 7.1.2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 547 Kč od 7.1.2021 do 22.1.2021, pak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou ve II. výroku rozsudku zamítnout.
36. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
37. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 547 Kč (23 %), žalovaná co do částky 1 825 Kč (77 %), proto žalované přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 54 %. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.