Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 93/2021-36
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
; zastoupené titul. jméno příjmení, advokátkou
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 12 559 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 700 Kč od 29. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 4 859 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 700 Kč od 4. 1. 2020 do 28. 11. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 503 Kč od 4. 1. 2020 do zaplacení a co do částky 2 500 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 509 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně titul. jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 700 Kč od 29. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 4 859 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 700 Kč od 4. 1. 2020 do 28. 11. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 503 Kč od 4. 1. 2020 do zaplacení a co do částky 2 500 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 509 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 5.11.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 12 559 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 203 Kč od 4.1.2020 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 4.12.2019 uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o zápůjčce za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím své webové stránky webová adresa. Na základě smlouvy o zápůjčce byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 700 Kč, jež byly žalovanému zaslány na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal k úhradě jistiny 7 700 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 503 Kč nejpozději do 3.1.2020. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny, poplatku za poskytnutí zápůjčky, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 500 Kč a sjednané smluvní pokuty ve výši 2 356 Kč, tj. celkem částky 12 559 Kč.
2. Žalobkyně a právní zástupkyně žalobkyně se k jednání soudu omluvily, žalovaný se k jednání soudu nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 10.5.2021 náhradně). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaný ve věci nevyjádřil.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 4.12.2019 plyne, že tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale pouze příjmení kódem: číslo. Z obsahu textu této listin y plyne, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 300 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 748 Kč, nejpozději do 3.1.2020. Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků se měl žalovaný zavázat uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a dále nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného, a to poplatek za písemnou upomínku/výzvu k úhradě činil 500 Kč.
6. Z Dodatku ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 10.12.2019 plyne, že tato listin listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale pouze příjmení kódem: číslo. Z obsahu textu této listin y plyne, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému dodatečné peněžní prostředky ve výši 2 400 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze v celkové výši 4 700 Kč, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 528 Kč, nejpozději do 3.1.2020.
7. Z Dodatku ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 11.12.2019 plyne, že tato listin listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale pouze příjmení kódem: číslo. Z obsahu textu této listin y plyne, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému dodatečné peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze v celkové výši 6 100 Kč, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 983 Kč, nejpozději do 3.1.2020.
8. Z Dodatku ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 12.12.2019 plyne, že tato listin listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale pouze příjmení kódem: číslo. Z obsahu textu této listin y plyne, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému dodatečné peněžní prostředky ve výši 1 600 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze v celkové výši 7 700 Kč, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 503 Kč, nejpozději do 3.1.2020.
9. Z výpisu exekucí plyne, že ke dni kontroly 1.10.2019 nebyla na žalovaného vedena exekuce.
10. Z výplatní pásky žalovaného za období od 1/ 2019 činila čistá mzda žalovaného 13 775 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za období od 2/ 2019 činila čistá mzda žalovaného 16 883 Kč.
11. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně plyne úprava vztahů mezi věřitelem a klienty v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tyto podmínky nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného, ale pouze příjmení kódem: číslo.
12. Z listin y s uvedenými platbami plyne, že dne 12.12.2019 byla žalovanému poskytnuta částka 1 600 Kč, dne 11.12.2019 částka 1 400 Kč, dne 10.12.2019 částka 2 400 a dne 4.12.2019 částka 2 300 Kč, a to na účet č. bankovní účet.
13. Z upomínky ze dne 10.1.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z upomínky ze dne 17.1.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z opakované výzvy ze dne 24.1.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z opakované výzvy ze dne 2.2.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Z opakované výzvy ze dne 17.2.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
14. Z výzvy ze dne 1.10.2020 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 1.10.2020, jak plyne z podacího lístku.
15. Ze zprávy právnická osoba ze dne 13.4.2021 plyne, že majitelem a jediným disponentem účtu č. bankovní účet byl v době rozhodné žalovaný.
16. Z výpisu z účtu č. bankovní účet plyne, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného dne 4.12.2019 částku 2 300 Kč, dne číslo částku 2 400 Kč, dne 11.12.2019 částku 1 400 Kč a dne 12.12.2019 částku 1 600 Kč.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
21. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
22. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
23. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
24. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
25. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § číslo odst. 1 ObčZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
26. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
27. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.
28. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 4.12.2019 ve znění dalších Dodatků ze dne 10.12.2019, 11.12.2019 a 12.12.2019 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky v celkové výši 7 700 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni do 3.1.2020, včetně sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 503 Kč. Předložená smlouva o zápůjčce ze dne 4.12.2019, včetně jejích dodatků, není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena příjmení kódem.
29. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1 , 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím webových stránek webová adresa. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měla být sjednána tvrzená zápůjčka, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o zápůjčce neplatná.
30. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně tato vycházela z informací získaných od žalovaného, tedy z předložených výplatních pásek žalovaného za období měsíce ledna a února 2019, z nichž má soud za prokázané, že žalovaný dosáhl čisté měsíční mzdy 13 775 Kč a 16 883 Kč. Tento příjem však žalovaný dosahoval 9 měsíců před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce a nevypovídá nic o dosahovaném výdělku žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobkyně však o výdělku žalovaného, jehož dosahoval v době uzavření smlouvy, ničeho neuvedla.
31. Dále měla žalobkyně dotazem u žalovaného zjistit, že byl svobodný, měl jedno nezletilé dítě, žil v podnájmu. Žalobkyně však netvrdila a ani nedoložila, jak tyto informace získané od žalovaného ověřovala. Navíc sama žalobkyně tvrdila, že žalovaný své výdaje neuvedl a žalobkyně vzala pro výpočet vyhodnocení úvěruschopnosti v úvahu částku nezabavitelného minima ve výši 6 428 Kč. Dále měla žalobkyně nahlédnout do databáze exekucí, kde žalovaný neměl evidován žádný záznam. Z výpisu exekuční evidence předložené žalobkyni plyne, že ke dni 1.10.2019 žalovaný nebyl exekučně evidován, tedy v době 2 měsíce před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně ohledně příjmu žalovaného z pracovní činnosti (13 775 Kč/16 883 Kč) vycházela z výplatních pásek, které nepředcházely období před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Odborná péče ale předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný je v době před uzavřením smlouvy zaměstnán a s jakým výdělkem. Pokud tedy žalobkyně předložila potvrzení zaměstnavatele, jímž nebyl doložen výdělek žalovaného bezprostředně dosahovaný před uzavřením smlouvy, zcela jistě žalobkyně nedostála své povinnosti řádně ověřit výdělek žalovaného. Dle názoru soudu žalobkyně rovněž řádně nezkoumala výdaje žalovaného, když se spokojila s tím, že žalovaný žádné výdaje neuvedl. Je nezbytné, aby žalobkyně zkoumala např. výše nákladů žalovaného na bydlení, apod. Pokud žalobkyně při zjišťování výdajů žalovaného vycházela toliko z částky nezabavitelného minima, nezkoumala tak řádně výdaje žalovaného.
32. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit.
33. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12 ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
34. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 7 700 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z běžného účtu žalovaného za období měsíce prosince 2019 a zprávu právnická osoba ze dne 13.4.2021, z nichž má soud za prokázané, že na účet č. bankovní účet, jehož majitelem a jediným disponentem byl žalovaný, byla dne 4.12.2019 připsána z účtu žalobkyně částka 2 300 Kč, dne 10.12.2019 částka 2 400 Kč, dne 11.12.2019 částka 1 400 Kč a dne 12.12.2019 částka 1 600 Kč. Soud tak má za jednoznačně prokázané, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 7 700 Kč žalovanému vyplatila a žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný tyto peněžní prostředky žalobkyni nevrátil, porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, a proto mu soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevydané bezdůvodné obohacení. Co do zbytku požadované částky ve výši 4 859 Kč, představující poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 503 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 356 Kč, včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (§ 513 ObčZ), soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
35. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009 ). Právní zástupkyně žalobkyně sice vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 1.10.2020, jež byla téhož dne předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 27.11.2020, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 28.11.2020. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 29.11.2020 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení již od 4.1.2020, tedy od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 10 % ročně z částky 7 700 Kč od 29.11.2020 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 700 Kč od 4.1.2020 do 28.11.2020 a ve výši 10 % ročně z částky 2 503 Kč od 4.1.2020 do zaplacení pak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou ve II. výroku rozsudku zamítnout.
36. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 700 Kč (61,30 %), žalovaný co do částky 4 859 Kč (38,70 %), proto žalobkyni přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 22,60 %. Náklady řízení žalobkyně činí celkem částku 2 252 Kč, jež jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bodu. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč. Z těchto celkových nákladů řízení soud přiznal žalobkyni pouze částku 509 Kč odpovídající 22,60 %. Žalovaný je povinen náklady řízení uhradit advokátce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
37. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 8.4.2021, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.