Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 450/2019-121

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci

pro: vyloučení nemovitých věcí z exekuce

takto:

I. Žaloba s tím, že se

„ ad A) vylučuje se nemovitý majetek z výkonu rozhodnutí ve smyslu § 267 o.s.ř„ který je obsažen v Usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání (dražební vyhláška) pod č.j. číslo jednací ze dne 26.04.2018, vydaného soudním exekutorem JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad, část obce a číslo, PSČ obec 13.09.2017, kde oprávněným je právnická osoba, se sídlem adresa žalované, země, IČ: číslo, zapsaná u anonymizována tři slova, oddíl Sro, vložka číslo, zastoupená údaje o zástupci pro katastrální uzemí.

ad B - žaloba na zrušení dražební vyhlášky podle Usnesení číslo jednací ze dne 26. 04, 2018 soudního exekutora JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad, část obce a číslo, PSČ obec 13. 09. 2017„

se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 7 804,50 Kč k rukám právního zástupce žalované a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba s tím, že se „ ad A) vylučuje se nemovitý majetek z výkonu rozhodnutí ve smyslu § 267 o.s.ř„ který je obsažen v Usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání (dražební vyhláška) pod č.j. [číslo jednací] ze dne 26.04.2018, vydaného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], [část obce a číslo], [PSČ] [obec] 13.09.2017, kde oprávněným je [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované], [země], IČ: [číslo], zapsaná u [anonymizována tři slova], oddíl Sro, vložka [číslo], zastoupená [údaje o zástupci] pro [katastrální uzemí]. ad B - žaloba na zrušení dražební vyhlášky podle Usnesení [číslo jednací] ze dne 26. 04, 2018 soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], [část obce a číslo], [PSČ] [obec] 13. 09. 2017„ <b>se zamítá.</b> II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 7 804,50 Kč k rukám právního zástupce žalované a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1) Návrhem došlým podepsanému soudu dne 29. 5. 2018, ve znění dalších doplnění se žalobkyně domáhala vydání ve výroku uvedeného rozsudku. Na odůvodnění žaloby uvedla, že soudní exekutor anonymizováno jméno příjmení nařídil elektronické dražební jednání na majetek společnosti právnická osoba, předmětem dražby měly být mimo jiné i výše specifikované nemovitosti. Žalobkyně namítala, že součástí nemovitostí jsou i trvalé porosty - vinice, které jsou v jeho vlastnictví a tedy nemohou být předmětem dražby. Žalobkyně dále poukázala na to, že má předkupní právo k draženým pozemkům. Vzhledem ke skutečnosti, že dražební vyhláška tyto údaje neobsahuje a jsou v ní i další věcné chyby, má žalobce za to, že není řádná a měla by být zrušena. Žalobce dále poukázal na to, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem je sporné, když u Okresního soudu v Hodoníně je vedena žaloba spisová značka, v rámci které je řešena otázka vlastnictví předmětných nemovitostí.

2) Žalovaná strana namítala zejména nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně v tomto sporu, když zde neexistuje žádné právo svědčící žalobkyni, pro které by nemovitosti měly být z dražby vyloučeny, když předkupní právo takovýmto právem není. Žalovaná dále zdůraznila, že podle nájemní smlouvy jsou pozemky i porosty ve vlastnictví povinné právnická osoba

3) Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že soudní exekutor anonymizováno jméno příjmení vydal dne 26. 4. 2018 usnesení číslo jednací, jímž byla nařízena dražba (vydána dražební vyhláška) mimo jiné i nemovitostí, které jsou předmětem této žaloby a to na 31. 5. 2018.

4) Spornou otázkou zůstalo, zda žalobkyni svědčí právo, které by vylučovalo dražbu ve výroku označených nemovitostí a také to zda byla dražební vyhláška vydána řádně.

5) Ze znaleckého posudku číslo ze dne 28. 7. 2017 (spis č.l. 13 a násl.) má soud za zjištěné, že oceňované pozemky, jsou podle výpisu z katastru nemovitostí ve vlastnictví společnosti právnická osoba, k části pozemků bylo zapsáno věcné břemeno užívání pro další osoby odlišné od účastníků řízení. Ve znaleckém posudku je dále uvedeno, že pozemky jsou pronajaty žalované a to na dobu určitou. Vlastnické právo společnosti právnická osoba prokazuje i výsledek řízení vedeného u Okresního soudu v Hodoníně, zejména rozsudek Okresního soudu v Hodoníně číslo jednací ve spojení s opravným usnesením anonymizována tři slova rok číslo a usnesení Krajského soudu v Brně číslo jednací.

6) Z oznámení o neprovedení aktualizace evidence půdy ze dne 8. 9. 2017 (spis č.l. 24) má soud za prokázané, že společnost právnická osoba požádala o zákres pozemků do LPIS a žádost o odkreslení parcel z LPIS v DPB číslo žalobci. Protože nebyl doložen zánik nájemní smlouvy uzavřené mezi se žalobcem, nebyla změna provedena. Z rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního u zemědělského ze dne 30. 10. 2017 má soud za prokázané, že byla zamítnuta žádost anonymizována dvě slova obec anonymizováno na změnu pěstitele – převod části vinice reg. š. číslo ze žalobce na nového pěstitele právnická osoba, neboť mezi vlastníkem pozemků právnická osoba a žalobkyní existuje spor o platnost nájemní (pachtovní) smlouvy, který ústav není oprávněn řešit.

7) Žalobkyně dovozovala své právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí z nájemní smlouvy uzavřené s původním vlastníkem právnická osoba anonymizováno dne 1. 3. 2006 ve znění dodatku ze dne 10. 6. 2015. V čl. 2 bod 4. Smlouvy jsou uvedeny, že„ vinice vybudované na předmětných pozemcích jsou ve vlastnictví nájemce, s tím, že pokud dojde v průběhu trvání nájemní smlouvy ke zhodnocení vinic ze strany nájemce, bude i toto zhodnocení ve vlastnictví nájemce. Pokud se strany nedohodnou jinak.“ V č.l. 4 bod 5. Smlouvy je uvedeno, že v případě prodeje má nájemce předkupní právo na dané pozemky za ceny obvyklé v daném čase a regionu.

8) Žalovaná text této nájemní smlouvy sporovala, sporovala i její pravost a předložila soudu nájemní smlouvu uzavřenou mezi týmiž subjekty ze shodného data, avšak s odlišným znění čl. 2 bod 4, v němž je uvedeno, že vinice jsou ve vlastnictví pronajímatele a s chybějícím článkem 4. bod 5. upravujícím předkupní právo.

9) Podle , , (dále jen „ ”) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

10) Podle , , (dále jen „ ”) výkon rozhodnutí se provede dražbou, kterou soud nařídí po právní moci usnesení podle . V dražební vyhlášce soud uvede datum, čas a místo dražebního jednání ( , označení nemovité věci a jejího příslušenství ( , pořadové číslo dražebního jednání, výslednou cenu ( písm.), výši nejnižšího podání ( ), výši jistoty a způsob jejího zaplacení ( ), nebo sdělení, že se zaplacení jistoty nevyžaduje, věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem nemovité věci v dražbě nezaniknou ( písm.), předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitou věc a za kterých se stane jejím vlastníkem ( a 2). V dražební vyhlášce soud vyzve každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu ( ), aby je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo, každého, kdo má k nemovité věci nájemní či pachtovní právo, výměnek nebo věcné břemeno nezapsané v katastru nemovitostí, které není uvedeno v dražební vyhlášce, nejde-li o nájemce bytu, výměnkáře, je-li součástí výměnku právo bydlení, nebo oprávněného z věcného břemene bydlení, aby takové právo soudu oznámil a doložil ho listinami, jinak takové právo zanikne příklepem nebo v případě zemědělského pachtu koncem pachtovního roku. V dražební vyhlášce soud upozorní oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele povinného, že se mohou domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle a 3, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží ( , oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele a povinného, že mohou popřít přihlášené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle , nebo v téže lhůtě žádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, a poučí je, že k námitkám a žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží, dražitele, zda se připouští, aby nejvyšší podání bylo doplaceno úvěrem se zřízením zástavního práva na vydražené nemovité věci, osoby, které mají k nemovité věci předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, že ho mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě zanikají, nejde-li o předkupní právo stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupní právo vlastníka stavby k pozemku a vlastníka pozemku ke stavbě nebo zákonné předkupní právo, která udělením příklepu nezanikají, na to, že pozemek, na který se vztahuje nařízení výkonu rozhodnutí, je zatížen právem stavby, lze-li tuto skutečnost zjistit z veřejného seznamu, osobu odpovědnou za správu domu a pozemku104), jde-li o prodej jednotky v domě, že se může domáhat uspokojení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí a jestliže ji přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle a 3, s poučením, že přihlášky, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, soud odmítne.

11) Ze shora citovaného ustanovení je zřejmé, že předkupní právo, byť jeho existence byla žalovanou zpochybněna, není právem, které by vylučovalo exekuční postih nemovitostí tímto předkupním právem zatíženým. Jak vyplývá z citovaného ustanovení , předkupní právo může být uplatněno pouze v rámci dražby, o čemž byla žalobkyně řádně poučena a to v čl. XII. usnesení exekutora spisová značka ze dne 26. 4. 2018. Tedy, i kdyby se prokázala existence předkupního práva žalobkyně k exekuovaným pozemkům, nemohl by soud žalobě vyhovět, neboť se nejedná o právo nepřipouštějící dražbu.

12) Žalobkyně dále tvrdila, že dražbou (exekucí) byly vedle pozemků postiženy i porosty – vinice, které jsou v jejím vlastnictví. K prokázání tohoto svého tvrzení předložila nájemní smlouvu ze dne 1. 3. 2006. Pravost a správnost této nájemní smlouvy byla zpochybněna žalovanou, která předložila, jak již bylo shora uvedeno, nájemní smlouvu z téhož data, avšak s částečně odlišným textem, který oproti verzi předložené žalobkyní obsahoval potvrzení vlastnického práva k porostům pronajímateli.

13) Smyslem (účelem) excindační (vylučovací) žaloby podle je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku (k věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám), jenž byl postižen výkonem rozhodnutí (exekucí), takové právo (právní vztah), které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí (exekuce) byl proveden a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2008, sp. zn. ), na těchto osobách je, aby své právo nejenom tvrdily, ale také prokázaly. Jinými slovy, aby vedle břemene tvrzení unesly i své břemeno důkazní.

14) Jak ostatně bylo uvedeno i v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2006, sp. zn. :„ Podle k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost ( ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Podle účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle věty druhé neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z toho důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku a větou první ) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které konkrétně musí účastník prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma, tedy právní předpis, který je na sporný vztah aplikován. Odtud také vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene, tj. které skutečnosti je každý z účastníků povinen prokázat. Závěr o tom, že účastník řízení neunesl důkazní břemeno, lze učinit jen tehdy, jestliže soud řádně a úplně provedl všechny důkazy, které účastník označil k prokázání svého tvrzení. Účastníkem označený důkaz soud neprovede pouze v případě, jestliže jeho prostřednictvím nelze nepochybně prokázat pro věc rozhodnou skutečnost (srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 1994, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, pod označením SR 57/1995). Z důvodu neunesení důkazního břemene lze rozhodnout v neprospěch účastníka současně pouze tehdy, jestliže zhodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny ( věta druhá ), neumožňuje soudu přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka, ani o tom, že by bylo nepravdivé (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura, pod označením SJ 86/2002). Povinnost důkazní uložená účastníkům řízení je procesní povinností. O této povinnosti a o důkazním břemenu, které z ní vyplývá, je proto soud povinen účastníky poučit ( a )“

15) Třetí osobou tvrzené vlastnické právo je právem, které je důvodem pro vyloučení takovéhoto majetku z exekuce (výkonu rozhodnutí). Žalobkyně prokazovala svá tvrzení o vlastnictví porostů na exekučně postižených nemovitostech nájemní smlouvou ze dne 1. 3. 2006. Pravost a správnost této y byla stranou žalovanou zpochybněna, když byla předložena nájemní smlouva z téhož data avšak, jak je uvedeno výše, částečně odlišného znění. Za této situace tak bylo na žalobkyni, aby pravost a správnost y prokázala, neboť jak již uvedl Nejvyšší soud ČVR ve svém rozsudku ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. ,„ je-li zpochybněna pravost soukromé y, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této y vyvozuje sobě příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v ě vyjádřenou a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti y nese ten, kdo pravdivost y popírá.“, eventuálně, aby označila další důkazy, které by její žalobní tvrzení prokázaly.

16) Stejně tak nebyl prokázán právní zájem žalobkyně na zrušení vydané dražební vyhlášky, neboť za situace, kdy byla podána excindační žaloba, nemůže dražba podle této vyhlášky proběhnout.

17) Žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila, ačkoli předchozí jednání bylo k její žádosti odročeno, neomluvila se, a ani nepožádala o jeho odročení. Soud tak nemohl vyzvat žalobkyni s poučením dle , 3 , (dále jen „ “) k doplnění tvrzení a důkazů. Tuto poučovací povinnost přitom soud může plnit pouze při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Tento postup soudu je v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR (viz rozsudky spisová značka , spisová značka , usnesení spisová značka ).

18) Za dané situace, kdy nebylo možné přijmout závěr o tom, že žalobkyni svědčí právo nepřipouštějící provedení výkonu rozhodnutí (exekuce), a proto soudu nezbylo, než žalobu zamítnou pro neunesení důkazního břemene stranou žalující.

19) V tomto sporu s cizím prvkem, kdy žalovaná je právnickou osobou zřízenou podle cizího práva, se soud zabýval i otázkou své pravomoci (mezinárodní příslušnosti) o věci rozhodnout a dospěl k závěru, že je v souladu s č.l. 24 bod 5 nařízení EP a Rady (EU) 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Brusel I bis, dána. Rozhodným právem je pak dle zák. o mezinárodním právu soukromém právo české.

20) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 804,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. ze dne 20. 10. 2020, z částky 750 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí odročení jednání dle a. t. ze dne 25. 1. 2021, z částky 1 500 Kč za písemné vyjádření k žalobě dle a. t. ze dne 19. 5. 2021 a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. ze dne 9. 6. 2021 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 450 Kč ve výši 1 354,50 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).