Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 C 47/2021-34

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 24 320 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení.

II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 17 820 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 186,52 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 400 Kč od datum do datum ve výši 10 % ročně, úrok 10,37 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů, zamítá.

III. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 17 820 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 186,52 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 400 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně, úrok 10,37 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů, zamítá.</b> <b>III. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne datum, domáhala zaplacení částky 24 320 Kč s příslušenstvím.

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum mezi žalovaným a právnická osoba, jíž byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 12 000 Kč, který žalovaný řádně a včas neuhradil ve sjednané výši 22 320 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Dlužná částka se skládala ke dni podání žaloby z neuhrazené jistiny 12 000 Kč, úroku za dobu poskytnutí úvěru 1 400 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 2 040 Kč, úhrad za administrativní činnost 1 380 Kč, smluvní pokuty 7 500 Kč, zákonného úroku z prodlení do datum 1 186,52 Kč, dále žalobkyně požaduje úrok a úrok z prodlení od datum. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla spolu s částí podniku právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, která ji jako věřitel postoupila žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

3. Podle , (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni, a tím i právní nástupnictví žalobkyně, měl soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Soud tak měl za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně.

4. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

6. Ze Smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že ji uzavřel žalovaný s žalobkyní, na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč se splatností 14 měsíců, který měl žalovaný splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 560 Kč, celkem tak částku ve výši 22 320 Kč. V čl. V. odst. 4 byla upravena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. RPSN činila pro daný úvěr 212,32 %. Jednotlivé poplatky jsou ve smlouvě individuálně vyplněny a sjednány.

7. Z Předpisu splátek ke smlouvě o úvěru, který žalovaný nepodepsal, soud zjistil, jakým způsobem měla být dlužná částka splácena a členění jednotlivých splátek na jednotlivé nároky.

8. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 27 028,45 Kč (zaslání doloženo Podacím lístkem ze dne datum).

9. Z rozpisu splácení poskytnutého úvěru plyne, že žalovaný uhradil celkem částku 5 500 Kč.

10. Ze Žádosti o poskytnutí úvěru plyne, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, trvalé bydliště má na adrese městského úřadu, je zaměstnán jako anonymizováno s příjmem částka měsíčně, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do anonymizováno rok. Výdaje žalovaného byly tvořeny náklady na bydlení částka, náklady za stravu částka, ostatními výdaji částka a splátkou úvěru u anonymizována dvě slova částka. Jediným předloženým dokumentem byl evidenční list.

11. Z předložených listin je zřejmé, že při sjednávání smlouvy předložil žalovaný pouze evidenční list dokládající tak jeho příjmy, není zřejmé za jaké období, žádné další dokumenty žalovaný neuvedl a žalobkyně rovněž ve svých listinách nic neuvedla. Další y nebyly ze strany žalovaného předloženy a ze strany žalobkyně požadovány, zcela pominuty byly y ověřující údaje o výdajích žalovaného (např. výpisy z účtu, SIPO, atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalovaného. Z předložených tvrzení nadto plyne, že na konci června 2018 byla uzavřena smlouva, přičemž žalovaný měl pracovní smlouvu na dobu určitou pouze do anonymizováno rok. Z pohledu poskytovatele úvěru, při zachování elementární obezřetnosti bylo zřejmé, že se jedná o osobu, pro účely posouzení schopnosti vrátit poskytnutý úvěr, jako rizikovou.

12. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalovanému byla k okamžiku uzavření smlouvy vedena exekuční řízení např. pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka či spisová značka.

13. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění.

14. Na právní posouzení věci soud aplikoval , , neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).

15. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

16. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě lustrace v interních a externích databázích, Pokud se jedná o příjmy žalovaného, je zřejmé, že žalovaný doložil evidenční list, není ovšem zřejmé za jaké období. Výdaje a náklady žalovaného však nijak doloženy a prokazovány nebyly.

17. Podle zákona o spotřebitelském úvěru ( , o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.

21. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. (Právní rozhledy 21/ 2018 s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. ).

22. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (číslo Sb. NSS)).

23. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

24. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).

25. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalovaného zkoumala jen zcela formálně a nedostatečně, přičemž se spokojila pouze s údaji, které jí poskytl žalovaný, které však nebyly prověřovány ani ověřovány. Žalobkyně pak nikterak neprověřovala další závazky žalovaného, přičemž soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalovanému byla již v době uzavření smlouvy vedena vícečetná exekuce. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí.

26. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §1810 a násl. o. z.

27. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

28. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

29. Podle §420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

30. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně jednala se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o úvěru je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

31. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

33. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

35. Podle § 573 o.z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

36. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla celkem 12 000 Kč, avšak žalovaný, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, splatil pouze 5 500 Kč. Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit částku 6 500 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě předžalobní upomínky odeslané datum.

37. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 6 500 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení od počátku prodlení, nikoliv za dobu předcházející, ohledně dalších nároků majících základ v neplatné smlouvě o úvěru, žalobu rovněž zamítnul, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK).

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalovanému procesní náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.