Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 22/2021-76

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, země

zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, anonymizováno D.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem trvale obec a číslo, PSČ obec

o zaplacení částky 15.000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15.000 Kč od datum do zaplacení, do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15.000 Kč od datum do datum, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2.252 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15.000 Kč od [datum] do zaplacení, do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15.000 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2.252 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 15.000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tak, že dne

datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba se žalovaným smlouvu o zápůjčce, prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 15.000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami a informacemi v nich uvedenými, které jsou k dispozici na internetových stránkách, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. Žalovaný se zavázal půjčené prostředky vrátit dne datum. Žalovaný svůj závazek ve lhůtě splatnosti nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne

datum postoupena na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno písemně. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalobkyně požaduje pouze jistinu zápůjčky se zákonným úrokem z prodlení, poplatek za poskytnutí zápůjčky nepožaduje.

2. K výzvě soudu, aby doplnila skutková tvrzení a důkazy ke splnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, sdělila žalobkyně podáním ze dne datum soudu, že uvedenými informacemi nedisponuje a proto navrhuje, aby soud seznal smlouvu o zápůjčce za neplatnou a nárok byl posouzen jako bezdůvodné obohacení.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

4. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Soud provedl dokazování listinami: všeobecnými obchodními podmínkami, individuálními podmínkami smlouvy o půjčce, formulářem pro standartní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru, rozpisem splátek pro spotřebitelský úvěr číslo smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo souhlasem se zpracováním, uchovávám a postupováním osobních údajů, souhlasem se zpracováním osobních údajů pro marketingové účely, vzorem smlouvy o spotřebitelském úvěru, podacím archem ze dne datum, podacím archem ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a právnická osoba ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a žalobkyní ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, výzvou k úhradě dluhu ze dne datum, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, zprávou právnická osoba o majiteli účtu, lustrací žalovaného v informačním systému řízení zdejšího soudu.

6. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

7. Žalovanému byla na jeho bankovní účet číslo bankovní účet dne datum vyplacena částka 15.000 Kč, dle smlouvy o zápůjčce. Žalovaný zápůjčku neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek a postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. Soud z úřední činnosti zjistil, že žalovaný od roku 2017 čerpal několik spotřebitelských úvěrů v celkové výši dosahující téměř 500.000 Kč, které řádně nesplácel, a nyní jsou vymáhány exekučně.

8. V souladu s ustanovením zákona číslo , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle ustanovení , je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle ustanovení , kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

11. Podle ustanovení , ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

12. Podle ustanovení , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Dle ustanovení § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je

18. V předmětné věci jedná o spotřebitelský vztah, neboť žalovaný vystupoval při uzavírání smlouvy jako fyzická osoba – nepodnikatel, zatímco žalobkyně resp. její právní předchůdce poskytováním zápůjček vykonává svoji podnikatelskou činnost. Na posuzovaný smluvní vztah je tak nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana.

19. Soud dodává, že smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky dlužníkovi. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazkový právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci dlužníkovi se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky.

20. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně dostála své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného či nikoliv.

21. Žalobkyně má v řízení povinnost tvrdit všechny rozhodné skutečnosti vztahující se k uplatněnému nároku (břemeno tvrzení) a navrhovat/označovat/předkládat k jejich prokázání důkazy (břemeno důkazní). Pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve sporu, tedy zamítnutí žaloby (zcela či zčásti) pro neunesení břemene tvrzení či důkazního. Vzhledem k tomu, že žalobkyně netvrdila ničeho k prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy, má soud za prokázané, že úvěruschopnost nebyla právním předchůdcem zkoumána a nebyla tedy splněna povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru, ještě před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to získáváním nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, z databáze či jiných zdrojů. Jestliže poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele nesplní a následně dojde k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, stává se takto uzavřená smlouva smlouvou neplatnou, a to absolutně, dle ust. .

22. Judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. či v poměrech exekučních usnesení ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. ) a Ústavního soudu (srov. např. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ) přikládá v posledním období podstatný význam právě zjištění věřitele, v jaké finanční situaci byl dlužník v době podepsání smlouvy o úvěru a do jaké míry s ní byl věřitel obeznámený a zda po dlužníkovi požadoval osvědčení jeho úvěruschopnosti, neboť věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. Ústavní soud v tomto směru výslovně dovodil, že„ obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, neboť nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli“. Jinak řečeno v případě, že bude v rámci nalézacího řízení zjištěno, že poskytovatel úvěru řádným způsobem nezjišťoval schopnost žadatele o úvěr dostát převzatým závazkům, či případně si řádně neověřil povinným subjektem tvrzené a případně i dokladované skutečnosti, potom si ochranu, která je mu jinak u a procesními předpisy dána, nezasluhuje. Uvedené prioritní hledisko jsou tak obecné soudy povinny při svém rozhodování posuzovat a při jeho naplnění z něho činit odpovídající závěry. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně dovodil, že je neakceptovatelné, aby se dostávalo případné soudní ochrany subjektům (zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům), které evidentně poškozují práva svých klientů.

S ohledem na uvedené, soud uzavřel, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Tento závěr soudu má za absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, a to jak co do neplatnosti hlavního nároku na plnění tak i příslušenství v podobě úroků. Důsledkem toho je nárok žalobkyně vůči žalovanému omezen na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru.

23. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění 15.000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradil. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni 15.000 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal.

24. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 15.000 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení, kterou žalobkyně stanovila v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení.

25. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době přiměřené možnostem spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalovaného v řízení a také ke skutečnosti, že veškeré soudní písemnosti byly žalovanému doručovány náhradním doručením, soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako reálnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době dvou měsíců od právní moci rozsudku, tak aby žalovanému poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy , o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 300 Kč dle , d), , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3 × 100 Kč dle této vyhlášky, 21% náhrada za daň z přidané hodnoty 252 Kč; celkem 2.252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.