Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 203/2020-16
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Slanou ve věci
žalobce: (název žalobce), IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. et titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 26 586 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 26 586 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 26 586 Kč od 8. 8. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 664 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 26 586 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 26 586 Kč od 8. 8. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 664 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou na soud dne 10. 9. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 26 586 Kč s odůvodněním, že žalovaný na základě nájemní smlouvy užívali byt číslo v domě na ulici ulice a číslo v obec, jehož vlastníkem je žalobce. Mezi účastníky trval do 31. 12. 2018 nájemní vztah, který skončil uplynutím výpovědní doby. Žalovaný však předmětný byt užíval i nadále, bez právního důvodu. V období od prosince 2019 do června 2020 se tak bezdůvodně obohatil na úkor žalobce o částku, která je předmětem tohoto sporu
2. Žalovaný se k podané žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili)
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:
5. Z nájemní smlouvy číslo 2017 uzavřené mezi účastníky dne 30. 8. 2017 soud zjistil, že žalovaný užíval byt číslo nacházející se ve 4. podlaží obytného domu na ulici ulice a číslo, obec (dále jen„ předmětný byt“). Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem domu, v němž se nachází předmětný byt. Z výpovědi z nájmu bytu soud zjistil, že žalovanému byla dne 13. 9. 2018 dána ze strany žalobce výpověď z důvodu prodlení s úhradou nájemného za období od září 2017 do srpna 2018, přičemž nájemní vztah zanikl uplynutím výpovědní doby dne 31. 12 2018. Žalovaný však předmětný byt užíval i nadále a to bez právního důvodu. Z protokolu o vyklizení došlo č.j. 198 EX 977/20-19, soud zjistil, že dne 8. 7. 2020 došlo k vyklizení předmětného bytu. Z evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu ze dne 10. 9. 2018 soud zjistil, že výše měsíčního nájmu činila 3 798 Kč. Z evidence předpisu a plateb soud zjistil, že žalovaný je v prodlení s platbou nájmu za období od prosince 2019 do června 2020 a vůči žalobci mu tak vznikl dluh v celkové výši 26 586 Kč. Z výzvy k úhradě dluhu (předžalobní upomínky) ze dne 17. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce na výši dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě ve lhůtě do 7. 8. 2020.
6. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradili a v řízení nijak neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný
7. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
8. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník “). Podle § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, ačkoliv mu proto nesvědčil žádný právní důvod, užíval v období od prosince 2019 do června 2020 předmětný byt a obohatili se tak o 26 586 Kč. Proto soud žalobě plně vyhověl a zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobci toto plnění v celkové výši 26 586 Kč. Správnost stanovené výše bezdůvodného obohacení žalovaný nijak nerozporoval. V případě užívání bytu bez právního důvodu pak výše bezdůvodného obohacení odpovídá peněžité částce vynakládané obvykle v daném místě a čase formou nájemného obdobného bytu, který by osoba, jež byt užívá, byla za obvyklých okolnosti povinna plnit dle nájemní smlouvy (viz např. rozhodnutí NS 28 Cdo 3612/2010 ).
10. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto i tomuto požadavku žalobce vyhověl a přiznal mu vůči žalovanému právo na zaplacení příslušenství z bezdůvodného obohacení.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12 , na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Z předmětného nálezu vyplývá, že: "U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aby musela využívat právní pomoci advokátů." Na žalobce bylo tedy v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka, a tedy mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v částce 1 664 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 064 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění, a to ve výši 300 Kč, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 o.s.ř. provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejím § 2 odst. 3 .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.