Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 17/2021-31

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní titul Magdou Mocovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 38 539,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně za dobu od 31.7.2020 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně požadavku na zaplacení částky 23 539,80 Kč a úroku z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši 9 % za dobu od 13.11.2018 do 30.7.2020 a ve výši 0,75% za dobu od číslo do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně za dobu od 31.7.2020 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá ohledně požadavku na zaplacení částky 23 539,80 Kč a úroku z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši 9 % za dobu od 13.11.2018 do 30.7.2020 a ve výši 0,75% za dobu od [číslo] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 31.8.2020 na žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil zejména tím, že účastníci (resp. právní předchůdce žalobce právnická osoba) se žalovaným uzavřel dne 12.10.2017 smlouvu o úvěru číslo rok číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě žalovanému poukázal částku 15 000 Kč. Podle smluvních ujednání měl žalovaný žalobci počínaje měsícem po uzavření smlouvy zaplatit celkem částku 25 950 Kč v 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč, splatných vždy k 12. dni v měsíci. Žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, z tohoto důvodu žalobce po žalovaném požaduje dlužnou jistinu ve výši 15 000 Kč, neuhrazený úrok z úvěru ve výši 4 200 Kč za období od 12.10.2017 do 12.11.2018, část neuhrazeného poplatku za správu úvěru ve výši 3 300 Kč, neuhrazený inkasní poplatek ve výši 900 Kč, smluvní pokutu ve výši 15 139,80 Kč, dále pak úrok běžící od zesplatnění a úrok z prodlení. Smlouvami o postoupení pohledávky ze dne 11.12.2019 a 26.5.2020 byla pohledávka postoupena na žalobce.

2. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný

a poskytovatel úvěru (právnická osoba) uzavřeli dne 12.10.2017 smlouvu o úvěru číslo rok číslo. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 28 % z jistiny (25,85 % ročně), s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, s poplatkem za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a s poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 2 850 Kč. Žalovaný měl splácet celkovou částku 25 950 Kč (15 000 Kč jistina a 10 950 Kč celkové náklady spotřebitelského úvěru) ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč (Prokázáno: smlouvou o úvěru číslo zejm. čl. II. a čl. III.2. smlouvy). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek či zesplatněné jistiny strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, v souhrnu však nejvýše do poloviny poskytnuté jistiny (čl. V.4. smlouvy). Ke dni uzavření smlouvy o úvěru (12.10.2017) měl žalovaný příjem ze závislé činnosti ve výši 12 389 Kč, průměrné měsíční výdaje žadatel uvedl ve výši 300 Kč (na bydlení 2 000 Kč, stravování 3000 Kč, ostatní výdaje 300 Kč) (prokázáno: žádosti o úvěr). Z finanční analýzy má soud za prokázáno, že předchůdce žalobce vypočetl měsíční volné finanční zdroje žalovaného v částce 2 389 Kč. Od příjmů 12 389 Kč byla odečtena částka 9000 Kč – minimální měsíční výdaje žadatele a částka 1 000 Kč jako rezerva na neočekávané výdaje). Žalovaný měl uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou dne 15.3.2017 se zaručenou mzdou 12 200 Kč (zaměstnavatel právnická osoba). Příjem žalovaného v červnu 2017 činil částka, v červenci 2017 částka, srpnu 2017 - částka (prokázáno: pracovní smlouvou, výplatními páskami za měsíce červen, červenec, srpen 2017). Dále žalovaný předložil čestné prohlášení jméno příjmení, že přispívá na nájemné částkou 2 000 Kč měsíčně. Credit skóre žalovaného podle výpisu předchůdce žalobce činilo 15 (prokázáno: Credit scoring žalovaného, čestné prohlášení jméno příjmení). Část obchodního závodu společnosti právnická osoba – divize spotřebitelských úvěrů byla prodána společnosti právnická osoba (prokázáno notářským zápisem). Původní věřitel společnost právnická osoba svou pohledávku za dlužníkem postoupil dne 11.12.2019 na společnost právnická osoba, která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26.5.2020 postoupila na žalobce, což bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne 27.7.2020 (prokázáno: smlouvami o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky). Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky, naposled předžalobní upomínkou ze dne 27.7.2020 (prokázáno: předžalobní upomínkou včetně poštovního podacího archu).

3. Žalobce byl před jednáním vyzván usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, (zejména) aby doplnil žalobu o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy. K tomu žalobce přípisem datovaným dne 9.4.2021 (č. l. 1) sdělil, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, rovněž uvedl, žalovaný měl při uzavírání smlouvy za povinnost uvést pravdivě a úplně všechny skutečnosti, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány, a veškeré listinné důkazy, které žalobce má k dispozici již byly předloženy spolu se žalobou.

4. Všechny výše uvedené listinné důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné.

5. Soudu je dále ze své úřední činnosti známo ( ), že vůči žalovanému jsou v současné době u zdejšího soudu vedena soudních řízení kvůli neplnění povinností ze smluv

o úvěru, popřípadě zápůjčce; a rovněž jsou u zdejšího soudu vedeny exekuce.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

7. Podle , (dále též jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ z. s. ú.) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 z. s. ú. posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Soud nemá pochybnosti o tom, že účastníci dne 12.10.2017 uzavřeli smlouvu o úvěru. Je rovněž evidentní, že žalobce poskytl peněžité prostředky jako podnikatel a že žalovaný má naopak postavení spotřebitele ( a o. z.). Vztah žalobce a žalovaného tak je kromě příslušných ustanovení , , nutno posoudit rovněž podle , o spotřebitelském úvěru.

16. Ačkoli jazykový výklad § 87 odst. 1 z. s. ú. by nasvědčoval tomu, že smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru (v daném případě smlouva o zápůjčce) je v případě porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele relativní neplatná (k neplatnosti smlouvy je třeba námitky spotřebitele), není takový výklad eurokonformní, a proto nemůže obstát. Česká republika, jako členský stát Evropské unie, totiž uvedeným zákonem splnila povinnost transponovat do svého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ Směrnice 2008 /48/“), což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu přijaté vnitrostátní úpravy.

17. V daném případě je výklad Směrnice 2008 /48/ ve vztahu k označené české vnitrostátní právní úpravě již tzv. acte éclairé, neboť na základě předběžné otázky položené Okresním soudem v Ostravě podal Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, následující výklad relevantních článků Směrnice 2008 /48/:„ Články 8 a 23 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

18. Eurokonformní výklad tak požaduje, aby soud zkoumal z úřední povinnosti, zda žalobce splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, a aby i bez námitky žalovaného posoudil smlouvu o úvěru jako (absolutně) neplatnou v případě, že žalobce svou povinnost porušil.

19. Případné nedodržení takového procesního postupu má za následek porušení práva žalovaného spotřebitele na spravedlivý proces ( d). Do základního práva spotřebitele na soudní ochranu by bylo zasaženo, pokud by (obecný) soud nezkoumal, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Uvedený nález se sice primárně týká předchozí právní úpravy ( , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů), avšak Ústavní soud se v odůvodnění výslovně zabývá i úpravou nyní aktuální a nosné důvody nálezu tak lze nadále použít.

20. Ustálená rozhodovací praxe soudů již dále dospěla k závěru, že poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost spotřebitele posoudit s náležitou odbornou péčí, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

21. Pojem„ odborné péče“ je legálně definován pro účely ochrany spotřebitele v  , o ochraně spotřebitele, jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost. Pojem„ odborná péče“ představuje péči vyšší intenzity než„ péče řádného hospodáře“, kdy z požadavku odbornosti vyplývá též požadavek pečlivosti, přičemž„ odbornou péčí“ je třeba rozumět péči průměrného profesionála, tzn. odborníka, který má svému oboru obvyklé znalosti, schopnosti a dovednosti, a který je využívá s tomu odpovídající obvyklou péčí a opatrností (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. , nebo ze dne 9. 1. 2006 sp. zn. ).

22. Z již odkazovaných rozhodnutí se dále podává, že„ odborná péče“ bude v případě posuzování úvěruschopnosti spotřebitele zahrnovat i takovou obezřetnost, která poskytovatele vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Poskytování úvěrů bez doložení bonity je aktuálním celospolečenským problémem vytvářejícím společensky nežádoucí situace jako je předlužení velké části obyvatelstva, problém vícečetných exekucí, systémové chudoby aj. Smlouvu o spotřebitelském úvěru tak lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Sankce absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy tak je do značné míry motivována i ochranou veřejného zájmu.

23. Jinak řečeno, z odkazované judikatury konkrétně plyne, že schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr značí situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. Proto musí poskytovatel úvěru mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost).

24. V daném případě si žalobce vyžádal informace od žalovaného (vyplněním typizovaného formuláře), které ani nedoplnil výpisem z účtu žalovaného. Lustraci žalovaného v rejstříku SOLUS a rejstříku NRKI si žalobce nevyžádal vůbec. Podle mínění soudu se žalobce neměl spokojit s údaji, uvedenými žalovaným, neboť tyto jsou jednak co do svého rozsahu nedostatečné a jednak vyvolaly potřebu podrobněji zkoumat poměry žalovaného.

25. Jestliže měl žalobce v rámci své„ finanční analýzy“ informaci, že žalovaný má volné měsíční zdroje ve výši částka, avšak vycházel z příjmu ve výši částka měsíčně, pak je zřejmé, že se jedná o údaj varovný, který nemůže profesionál v poskytování spotřebitelských úvěrů přejít bez povšimnutí. Když v měsíci srpnu, činil příjem žalovaného pouze částka a jeho volné příjmy měly činit částku 1 716 Kč, což by nepokrylo splátku ve výši 1 950 Kč měsíčně, stanovenou ve smlouvě o úvěru! Pokud by žalobce žádal předložení výpisů z účtu, zjistil by, zda je žalovaný schopen vytvářet rezervy a zda již z účtu nehradí jiné splátky úvěru.

26. Hodnocení měsíční splátky úvěru jako„ velmi konzervativní“ mechanicky vychází jen z předpokládané (listinnými důkazy však nijak nepotvrzené)„ volné“ měsíční částky částka„ Výpočet“ této částky vycházející z částky životního minima nebo z ničím nepodložených údajů vyplněných žalovaným, je nicneříkajícím údajem, pokud žalobce jako poskytovatel úvěru blíže nezkoumal skutečné životní náklady žalovaného a zejména nezkoumal důvod a motivaci žalovaného k uzavření smlouvy o úvěru, takže se nijak nezabýval domněnkou, zda je žalovaný ve stavu (hrozícího) úpadku, respektive ve stavu dluhové pasti. Skóre, které však vyplnil předchůdce žalobce podle svého uvážení, přitom signalizovalo riziko při poskytování úvěru, což samo o sobě nutně musí vést k další a hlubší prověrce poměrů žadatele i za cenu prodloužení kontraktačního procesu (všechny uvedené y od prohlášení klienta, předsmluvního formuláře, hodnocení klienta až po návrh na uzavření smlouvy byly vyhotoveny tentýž den, takže úvěr byl poskytnut takříkajíc na počkání). Žalobce se přitom nemůže zprostit své povinnosti jednat s patřičnou odbornou péčí odkazem na skutečnost, že žalobce se zavázal a je povinen v žádosti uvést úplné a pravdivé údaje, neboť – jak shora podrobně vysvětleno – žalobce musí být aktivní a nemůže se spoléhat jen na údaje poskytnuté žalovaným (když v daném případě si žádné podrobnější údaje ani nevyžádal, zda má bankovní účet, jaký je zůstatek na tomto účtu, kam je mu zasílána mzda, jakým způsobem je vyplácen, když ve smlouvě tyto skutečnosti chybí, rovněž žalovaného nelustroval v žádném registru dlužníků, apod.).

27. Soud tak dospívá k závěru, že žalobce nepostupoval při uzavírání smlouvy o úvěru s odbornou péči, jelikož s ohledem na konkrétní okolnosti případu a (v době uzavírání smlouvy) osvědčené poměry žalovaného nezkoumal dostatečně jeho úvěruschopnost.

28. Smlouva o úvěru tak je s ohledem na § 97 odst. 1 z. s. ú. a § 588 o. z. absolutně neplatná. Účastníci jako smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalobce žalovanému plnil na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobce tak má nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 15 000 Kč včetně úroku z prodlení z této částky v zákonné výši v návaznosti na prodlení žalovaného podle data doručení předžalobní výzvy ( , , o. z., ).

29. Na základě všeho doposud uvedeného soud žalobě vyhověl jen v rozsahu shora uvedeném; požadavek na zaplacení zbývající částky včetně požadované smluvní pokuty a příslušenství zamítl.

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle , kdy poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníku byl přibližně stejný, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. Rozsudku, že žádný s účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na závěry obsažené v Nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. ze dne 30.8.2010„ Je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci ( ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.“.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.