Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 28/2021-46
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 10 886 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 2 736 Kč + 150 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 000 Kč od datum do datum ve výši 10 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 103,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 2 736 Kč + 150 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 103,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 10 886 Kč s úrokem a úrokem z prodlení.
2. Žalobkyně uvedla, že dne datum byla mezi účastníky distančně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr do datum. Žalobkyně poskytla úvěr na účet žalovaného číslo bankovní účet. Na základě žádosti žalovaného byl prodloužen termín splatnosti úvěru na datum. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, uplatňuje žalobkyně kromě dlužné částky smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky úvěru, s jehož vrácením byl žalovaný v prodlení v celkové částce 2 736 Kč. Žalovaný nereagoval ani na tři upomínky, každá zpoplatněna částkou 50 Kč a dlužnou částku nezaplatil.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu).
5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
6. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a datum, soud zjistil, že žalobkyní předložené smlouvy nejsou podepsány ani jedním z účastníků. Ve smlouvě je uveden datum konečné splatnosti 30 dnů, tj. do datum, resp. datum a celková splatná částka ke splacení bez prodloužení 8 000 Kč, v obou případech. Ve smlouvě jsou upraveny poplatky za prodloužení smlouvy, nejsou uvedeny poplatky za upomínky, je dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, s jejímž zaplacením je žalovaný v prodlení. Ze smlouvy nevyplývá, že by smlouvu skutečně uzavíral žalovaný a ne pouze osoba, která použila osobní údaje žalovaného.
7. Z obchodních podmínek vyplývá, že jsou nepodepsané a ani jinak nevyplývá, že by byly žalovanému známy či se žalovaným dohodnuty.
8. Podle výpisů z účtu měla žalobkyně zaslat žalovanému na jeho účet dne datum částku 8 000 Kč. Z výpisu soud zjistil, že účet, na který byly odesílány platby je označen jménem žalovaného.
9. Z předloženého seznamu poplatků žalobkyně soud zjistil, že je na něm uvedena sazba smluvní pokuty za každý den prodlení 0,1%, poplatek za upomínku 50 Kč. Ze seznamu poplatků nevyplývá, že by se s ním seznámil žalovaný.
10. Z upomínek ze dne 2. 12., 19. 12., datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že doklady o odeslání nebo doručení zásilek žalovanému nebyly doloženy.
11. Z předžalobní výzvy ze dne datum doložené včetně dokladu o odeslání vyplývá, že žalovaný byl upozorněn na možnost podání žaloby.
12. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalovanému bylo k okamžiku uzavření smlouvy vedeno exekuční řízení pod sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka.
13. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění.
14. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).
15. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
16. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovaným o jeho osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalovaného, je zřejmé, že žalovaný doložil, že byl zaměstnán, avšak jeho příjem byl velmi nízký, blížící se minimální mzdě. Výdaje a náklady žalovaného však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovaným v žádosti o úvěr.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.
21. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018 ).
22. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39 (číslo Sb. NSS)).
23. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
24. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).
25. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalovaného zkoumala jen zcela formálně a nedostatečně, přičemž se spokojila pouze s údaji o žalovaném ve veřejných registrech a s údaji poskytnutými žalovaným v žádosti o úvěr, které však nebyly prověřovány ani ověřovány. Věřitelka zejména nikterak neprověřila skutečnost, že na žalovaného byly před uzavřením smlouvy o úvěru vedeny exekuce. Žalovaný nedokládal své příjmy ani své výdaje. Věřitelka pak zkoumala případné další závazky žalovaného pouze v bankovních a nebankovních registrech, když jak sama uvedla, ověřování úvěruschopnosti si provádí sama aktivním vyhledáváním v dostupných registrech. Soudu je známo z úřední činnosti a toto mohla zjistit i věřitelka při poskytování úvěru, že proti žalovanému byly již v době uzavření smlouvy o úvěru vedeny exekuce. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí.
26. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
27. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
28. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
29. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla celkem 20 000 Kč, avšak žalovaný, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, splatil pouze 600 Kč (dle žalobních tvrzení). Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit částku 19 400 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne datum.
30. Podle § 573 o.z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
31. Dle uvedené domněnky došla zásilka žalovanému datum a od následujícího dne náleží žalobkyni úrok z prodlení.
32. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 8 000 Kč s příslušenstvím, tvořeným zákonným úrokem z prodlení od počátku prodlení tj. od datum, nikoliv za dobu předcházející, ohledně dalších nároků majících základ v neplatné smlouvě o úvěru, žalobu rovněž zamítnul, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK).
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 103,95 Kč, přičemž tato částka představuje 46,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,49 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26,51 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 10 886 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a.t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 040 Kč ve výši 638,40 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.