Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 90/2021-35

Okresní soud v Mostě, se sídlem v obec, ulice a číslo, rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 13 093,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 500 Kč

s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 593,40 Kč s příslušenstvím, úroku z částky 500 Kč a úroku z prodlení z částky 500 Kč za dobu do datum a ve výši 1,5 % ročně z částky 500 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 593,40 Kč s příslušenstvím, úroku z částky 500 Kč a úroku z prodlení z částky 500 Kč za dobu do [datum] a ve výši 1,5 % ročně z částky 500 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 13 093,40 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení.

2. Žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba uzavřela dne datum se žalovaným jako dlužníkem smlouvu o úvěru č. 3 2018, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 10 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo v hotovosti. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit úvěrující úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 28 % z jistiny úvěru. Úvěr měl být splácen 13 měsíčními splátkami po 1 300 Kč. Podle žaloby žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. právnická osoba proto úvěr ke dni datum zesplatnila. Pohledávka pak přešla v rámci části závodu na společnost právnická osoba, která postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Žalobou žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 800 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 293,40 Kč a zákonného úroku z prodlení do datum ve výši 984,08 Kč, úroků a úroků z prodlení za dobu od datum do zaplacení.

3. Žalobkyně následně žalobu doplnila. Uvedla, že poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, ověřením těchto informací a podkladů a nahlédnutím do veřejných rejstříků. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne datum a byly ověřeny oproti dokladům od žalovaného. V žádosti žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako palič u zaměstnavatele jméno jméno, přičemž výše jeho příjmů činila částka měsíčně a výše výdajů částka. Žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný údajně věřiteli předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvy a doklady o placení nájemného. Věřitelka neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

5. Účastníci souhlasili dle s rozhodnutím věci bez jednání, resp. v případě žalovaného se má ve smyslu za to, že s takovým postupem souhlasí, když se k zaslané výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum vyplývá, že žalovanému byl společností právnická osoba poskytnut při podpisu smlouvy v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit 13 měsíčními splátkami po 1 300 Kč. Žalovaný měl kromě úroku 28 % p. a. zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru 2 200 Kč a poplatek za hotovostí výběr splátek ve výši 1 900 Kč. Žalovaný měl splatit 17 300 Kč. V článku V. odst. 4 byla upravena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky denně.

7. Podle přehledu plateb splatil žalovaný pouze částku 9 500 Kč (dílčí splátky 7 x 1 300 Kč a 1 x 400 Kč).

8. Z obsahu zápisu v obchodním rejstříku soud zjistil, že ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, v oddílu C a vložce číslo, převedena na společnost právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddílu B a vložce číslo, a doklad o koupi části závodu byl uložen ve sbírce listin.

9. Ze smlouvy o postoupení ze dne datum včetně jejích dodatků a z oznámení pohledávky ze dne datum vyplývá, že pohledávka, která přešla na právnická osoba byla postoupena dále na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván dlužnou částku zaplatit žalobkyni.

10. Žalovaný byl vyzván rovněž předžalobní výzvou ze dne datum.

11. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnanec, svobodný, bydlí v nájemním bydlení, se standardním vybavením domácnosti. obec trvalého pobytu žalovaného je uvedeno na adrese ohlašovny. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u jméno jméno jako palič se mzdou částka měsíčně, a to na dobu určitou, která se prodlužuje. Podle žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný ke svým příjmům předložil pouze výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Stejně tak žalovaný nedoložil žádné doklady o svých výdajích. K nim žalovaný uvedl, že náklady na bydlení činí částka, náklady na stravu měly být částka a náklady na splátku dřívějšího úvěru měly činit částka.

12. Z předložených výplatních pásek za období od listopadu do prosince 2017 vyplývá, že mzda žalovaného v daném období činila kolem částka.

13. Z nájemní smlouvy z datum vyplývá, že žalovaný měl zajištěn nájem bytu, avšak konkrétní výši nájemného soud z y tak, jak byla předložena, nezjistil. Z platebního dokladu SIPO z listopadu a prosince 2017 a ledna 2018 soud zjistil, že nájem činil částka, náklady na plyn částka.

14. Z pracovní smlouvy uzavřené žalovaným soud zjistil, že žalovaný měl uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou, a to do datum.

15. Z tzv. Credit Scoringu předloženého žalobkyní soud zjistil, že dle názoru právní předchůdkyně žalobkyně byl žalovaný úvěruschopný.

16. Soudu je známo z úřední činnosti, že již v době uzavírání úvěrové smlouvy bylo proti žalovanému vedeno velké množství exekucí nařízených Okresním soudem v Mostě (například sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka či spisová značka). příjmení exekucí byla proti žalovanému nařízena i po uzavření úvěrové smlouvy.

17. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

18. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. (Právní rozhledy 21/ 2018 s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. ).

23. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (číslo Sb. NSS)).

24. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy 12/ 2014 s. 452)).

25. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

26. K výkladu § 86 Z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

27. Je zřejmé, že poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného jen formálně. Vycházel především z tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, která však řádně neprověřoval.

28. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. ). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. .

29. Je třeba připomenout, že již dne datum vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne datum o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí číslo 2009 a o zrušení rozhodnutí Komise 2009 číslo - Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti (EBA/GL/2015). Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o orgánu EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. ulice národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení číslo 2010, že se těmito pokyny hodlá řídit od data účinnosti transponující legislativy. ulice národní banka následně sdělila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito obecnými pokyny a očekává, že dohlížené subjekty vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily. Z těchto pokynů bude ČNB vycházet i při výkonu dohledu u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Je zřejmé, že žalobkyně se uvedenými pokyny zjevně neřídila, zejména ve vztahu ke zjišťování výdajů žalovaného.

30. Podle pokynu 1.1, při ověřování pravděpodobnosti, že spotřebitel splní své závazky ze smlouvy o úvěru, podle článku 18 směrnice 2014 číslo, by měl věřitel přiměřeně prošetřit základní výši příjmů spotřebitele, historii příjmů spotřebitele a případné výkyvy v průběhu času a učinit odpovídající kroky k ověření zjištěných údajů. Podle pokynu 3.1, věřitel by měl pro účely spolehlivého posouzení úvěruschopnosti koncipovat dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala odhalovat a předcházet zkreslení informací spotřebitelem, věřitelem nebo zprostředkovatelem úvěru. Podle pokynu 5.1, při posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru by měl věřitel přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje, jako např. aktuální závazky spotřebitele, včetně odpovídajícího doložení a zohlednění životních nákladů spotřebitele.

31. Je zřejmé, že poskytovatel úvěru řádně výdaje žalovaného nezkoumal a nevyhodnotil. Bez dalšího spoléhal na tvrzení žalovaného o jeho výdajích a nijak se nezajímal především o závazky žalovaného. Věřitelka žalovaného nelustrovala žalovaného ani v registrech jako BRKI, NRKI a příjmení či v centrální evidenci exekucí. Jak je uvedeno výše, žalovaný měl v době sjednání úvěrové smlouvy řadu exekucí a byly vůči němu vymáhány pohledávky i v nalézacích řízeních (č.l. 12 spisu). Předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost s řádnou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o úvěru je tak neplatná podle § 86 z. s. ú.

32. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

33. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 10 000 Kč, přičemž žalovaný splatil celkem 9 500 Kč. Žalovaný se tak bezdůvodně obohatil o částku 500 Kč. Uvedenou částku včetně úroku z prodlení okresní soud žalobkyni přiznal a ve zbytku žalobu zamítl. Za rozhodný okamžik pro stanovení okamžiku prodlení a výše úroku z prodlení je rozhodující doručení oznámení o postoupení pohledávky obsahující rovněž výzvu k plnění. Při zákonné domněnce doručení zásilky třetí pracovní den po odeslání (datum) je tak rozhodným dnem doručení datum. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení.

35. O nákladech řízení rozhodl soud podle Žalobkyně měla v řízení neúspěch a žalovanému současně náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení a řádu exekučního,