Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 120/2021-35
Okresní soud v Mostě, se sídlem v obec, ulice a číslo, rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 28 272,01 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč
s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně částky 21 272,01 Kč s příslušenstvím a úroku z částky 7 000 Kč, úroku z prodlení z částky 7 000 Kč za dobu do datum a úroku z prodlení ve výši 1,75 % z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně částky 21 272,01 Kč s příslušenstvím a úroku z částky 7 000 Kč, úroku z prodlení z částky 7 000 Kč za dobu do [datum] a úroku z prodlení ve výši 1,75 % z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 28 272,01 Kč s úrokem a úrokem z prodlení.
2. Žalobkyně uvedla, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 15 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 750, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 378 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku 27 272 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaný zavázal zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. V důsledku řádného nesplácení úvěru došlo k jeho zesplatnění a věřitelka postoupila svou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně žalobou požaduje žalobou neuhrazenou jistinu ve výši 10 863,73 Kč, sjednaný úrok za dobu poskytnutí úvěru ve výši 753,65 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 1 907,49 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení případu ve výši 978,42 Kč, úhradu za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 4 768,72 Kč, konečně smluvní pokutu ve výši 9 000 Kč, úrok vyčíslený od datum do postoupení ve výši 2 041,07 Kč a úrok z prodlení od postoupení ve výši 1 376,42 Kč. Nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od datum.
3. Žalobkyně žalobu doplnila tak, že úvěruschopnost žalovaného byla původní věřitelkou zkoumána. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr. Žalovaný sdělil, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba s příjmem 17 225 Kč měsíčně a že výše jeho měsíčních výdajů činí 8 090 Kč. Údaje tvrzené žalovaným ověřila věřitelka z pracovní smlouvy, složenky a výplatních pásek. Žalovaný své tvrzení stvrdil čestným prohlášením, o jehož pravdivosti neměla věřitelka důvod pochybovat.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu).
6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
7. Ze žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v této žádosti uvedl, že je zaměstnaný od datum u společnosti právnická osoba se mzdou částka měsíčně (věřitelce byly údajně předloženy pracovní smlouva a výplatní pásky žalovaného). Jeho náklady na bydlení měly dosahovat částka měsíčně a, náklady na jídlo a osobní náklady pak částky částka. Srážky na výživné měly činit částka měsíčně. Žalovaný četně prohlásil, že žije u rodičů, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost a nemá osobní bankovní účet.
8. Z čestného prohlášení žalovaného plyne, že žalovaný měl bydlet u své matly teprve od datum.
9. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaný měl již v době uzavření úvěrové smlouvy dluhy, které byly vymáhány v nalézacím řízení i v četných exekucích (např. spisová značka, sp. zn. spisová značka či sp. zn. spisová značka, spisová značka).
10. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 1 444 Kč. Ve smlouvě byla žalovanému předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, dále poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 378 Kč a inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 27 272 Kč v 14ti splátkách po 1 948 Kč měsíčně. Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení postoupení ze dne datum je zřejmé, že pohledávka za žalovaným (uvedená v seznamu postoupených pohledávek) přešla na žalobkyni.
12. Z platební historie vyplývá, že žalovaný splatil celkem 8 000 Kč (v platbách od datum, datum, datum a datum).
13. Z výzvy k plnění předcházející žalobě ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.
14. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).
15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
19. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.
20. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018 ).
21. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39 (číslo Sb. NSS)).
22. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
23. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).
24. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale v i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalovaného zkoumala jen zcela formálně a nedostatečně. Žalobkyně sice zjistila výši příjmu žalovaného, ale zcela pominula prověření jeho nákladů, výdajů a závazků. Věřitelka řádně nezohlednila skutečnost, že žalovaný měl řadu dluhů, které byly i exekučně vymáhány, ani fakt, že žalovaný je dlouhodobě hlášen k pobytu na ohlašovně. Zvýšenou opatrnost měla ve věřitelce vyvolat také skutečnost, že žalovaný nemá běžný účet a že vyživovací povinnost, kterou měl žalovaný plnit ve výši částka měsíčně je neobvyklá, resp. nepřiměřeně nízká.
25. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumala, resp. ji zkoumala pouze velmi povrchně a nedostatečně. Úvěrová smlouva je tak podle § 86 a § 87 z. s. ú. neplatná.
26. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
27. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
28. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
29. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla 15 000 Kč, avšak žalovaný z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný dosud splatil pouze 8 000 Kč. Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit částku 7 000 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě oznámení o postoupení ze dne datum.
30. Podle § 573 o.z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
31. Dle uvedené domněnky došla zásilka žalovanému datum a od tohoto dne náleží žalobkyni úrok z prodlení.
32. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 7 000 Kč s příslušenstvím, nikoliv však ohledně dalších nároků, nikoliv však ohledně dalších nároků, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK).
33. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, avšak žalovanému procesní náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.