Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 51/2021-29
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6 050 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 6 050 Kč a dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 419,15 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 050 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úroku 15,17 % ročně z částky 6 050 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.
II. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o zaplacení částky 6 050 Kč a dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 419,15 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 050 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úroku 15,17 % ročně z částky 6 050 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.</b> <b>II. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 6 050 Kč s příslušenstvím.
2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum mezi žalovaným a právnická osoba, jíž byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný řádně a včas neuhradil ve sjednané výši 25 350 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Dlužná částka se skládala ke dni podání žaloby z neuhrazené jistiny 6 050 Kč, zákonného úroku z prodlení do datum ve výši 3 419,15 Kč, dále žalobkyně požaduje úrok a úrok z prodlení od datum. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla spolu s částí podniku právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, která ji jako věřitel postoupila žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni, a tím i právní nástupnictví žalobkyně, měl soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Soud tak měl za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně.
4. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
6. Ze Smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že ji uzavřel žalovaný s žalobkyní, na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč se splatností 13 měsíců, který měl žalovaný splatit ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč, celkem tak částku ve výši 25 350 Kč. V čl. IV. odst. 2 byla upravena smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. RPSN činila pro daný úvěr 187,6 %. Jednotlivé poplatky jsou ve smlouvě individuálně vyplněny a sjednány.
7. Z Předpisu splátek ke smlouvě o úvěru, který podepsal žalovaný, soud zjistil, jakým způsobem měla být dlužná částka splácena a členění jednotlivých splátek na jednotlivé nároky.
8. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 10 292,51 Kč (zaslání doloženo Podacím lístkem ze dne datum).
9. Z rozpisu splácení poskytnutého úvěru plyne, že žalovaný uhradil celkem částku 19 300 Kč.
10. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalovanému byla k okamžiku uzavření smlouvy vedena exekuční řízení např. pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka.
11. Z provedeného dokazování je zřejmé, že při sjednávání smlouvy žalovaný nepředložil žádné dokumenty prokazující výdaje či příjmy. Ze strany žalobkyně nebyly listiny požadovány, zcela pominuty byly listiny ověřující údaje o výdajích žalovaného (např. výpisy z účtu, SIPO, atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalovaného.
12. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění.
13. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).
14. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
15. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě lustrace v databázi. Výdaje a náklady žalovaného nikterak prověřovány a prokazovány nebyly.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.
20. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).
21. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 (číslo Sb. NSS)).
22. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
23. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).
24. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalovaného nezkoumala. Žalobkyně pak nikterak neprověřovala další závazky žalovaného, přičemž soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalovanému byla již v době uzavření smlouvy vedena vícečetná exekuce. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí.
25. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §1810 a násl. o. z.
26. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
27. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
28. Podle §420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
29. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně jednala se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o úvěru je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.
30. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
31. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
32. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
33. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
34. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla celkem 15 000 Kč, avšak žalovaný, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, splatil 19 300 Kč. Žalovaný tak uhradil plnění nad rámec poskytnutého žalobkyní, proto na jeho straně nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení a soud tak žalobu v plném rozsahu zamítl.
35. Okresní soud z uvedených důvodů žalobu zamítl i ohledně dalších nároků majících základ v neplatné smlouvě o úvěru, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK).
36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalovanému procesní náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.