Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 29/2021-41
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 50 644 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 38 644 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 328,97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 976,62 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 36 244,65 Kč od datum do datum a z částky 22 244,65 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, úrok 21,27 % ročně z částky 36 244,65 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, zamítá.
III. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 38 644 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 328,97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 976,62 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 36 244,65 Kč od [datum] do [datum] a z částky 22 244,65 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, úrok 21,27 % ročně z částky 36 244,65 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, zamítá.</b> <b>III. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 17 540 Kč s úrokem a úrokem z prodlení.
Žalobkyně uvedla, že dne 13 1. 2018 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 42 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 7 140 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 0 Kč, odměnu za administrativní činnost 8 400 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 21 840 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 348 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaný zavázal zaplatit v 78 týdenních splátkách po 1 031 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný uhradil pouze 30 000 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje žalobou neuhrazenou jistinu ve výši 36 244,65 Kč, poplatek za administrativní činnost 0 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 13 760,47 Kč, poplatek za životní pojištění 638,88 Kč, kapitalizovaný úrok 2 976,62 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 328,97 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu).
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
5. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne datum, soud zjistil, že žalovaný ke dni podpisu žádosti požádal u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí hotovostního úvěru ve výši 42 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že ze mzdy má příjem částka. Výdaje žalovaného za bydlení byly uvedeny v částce částka, ostatní výdaje částka, splátky úvěrů částka. příjmení prostředky byly uvedeny ve výši částka. Jako doklady k ověření jeho finanční situace jsou uvedeny pracovní smlouva a výplatní pásky.
6. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, soud zjistil, že se společnost právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši 42 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 7 140 Kč. Ve smlouvě byla žalovanému předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč, administrativní poplatek ve výši 8 400 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 21 840 Kč, pojištění 1 014 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 80 394 Kč v 78ti splátkách po 1 031 Kč měsíčně. Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaný zaplatil celkem 30 000 Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení postoupení ze dne datum je zřejmé, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalovanému zaslala oznámení o postoupení a vyzvala jej k zaplacení částky 52 144 Kč do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému zasláno dne datum.
8. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 59 766,41 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaný byl uvedenou upomínkou rovněž upozorněn na zesplatnění úvěru.
9. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný žalobkyni předložil pouze výplatní pásky a pracovní smlouvu. Ze strany žalovaného nebyly předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listin y, ověřující údaje o výdajích žalovaného (např. SIPO, výpis z účtu atp.)
10. Z interní databáze exekučního soudu vyplývá, že žalovaný měl evidováno několik exekučních řízení, zahájených přede dnem podpisu smlouvy o úvěru (sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka).
11. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění.
12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).
13. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
14. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovaným o jeho osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalovaného, je zřejmé, že žalovaný doložil, že byl zaměstnán, avšak jeho příjem byl velmi nízký, blížící se minimální mzdě. Výdaje a náklady žalovaného však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovaným v žádosti o úvěr. Rovněž nebyla provedena lustrace žalovaného v registru vedených exekucí.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.
19. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy 21/ 2018 s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018 ).
20. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39 (číslo Sb. NSS)).
21. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
22. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).
23. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalovaného zkoumala jen zcela formálně a nedostatečně, přičemž se spokojila pouze z údajů o žalovaném ve veřejných registrech a s údaji poskytnutými žalovaným v žádosti o úvěr, které však nebyly prověřovány ani ověřovány. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumala. Žalovaný sice doložil příjmy ze zaměstnání, avšak již na tyto příjmy musely být prováděny srážky ze mzdy, což svědčí o tom, že žalovaný nebyl schopen plnit své splatné závazky. Věřitelka pak nikterak nezkoumala ani případné další závazky žalovaného. Je evidentní, že nezkoumala registr vedených exekucí, ze kterého by zjistila, že žalovaný je osobou, která není schopna řádně platit své pravomocně uložené závazky. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí.
24. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
25. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
27. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla celkem 42 000 Kč, avšak žalovaný, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, splatil pouze 30 000 Kč (dle žalobních tvrzení). Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit částku 12 000 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne datum.
28. Podle § 573 o.z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
29. Dle uvedené domněnky došla zásilka žalovanému datum, doba k plnění byla stanovena na deset dní od doručení tj. do datum a od následujícího dne náleží žalobkyni úrok z prodlení.
30. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 12 000 Kč s příslušenstvím, tvořeným zákonným úrokem z prodlení od počátku prodlení tj. od datum, nikoliv za dobu předcházející, ohledně dalších nároků majících základ v neplatné smlouvě o úvěru, žalobu rovněž zamítnul, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK).
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že neúspěšné žalobkyni neuložil povinnost nahradit úspěšnému žalovanému náklady řízení, neboť tento neprokázal jejich vznik.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.