Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 176/2020-47
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 12 418 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 200 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 450 Kč od datum do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 4 614 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 523,84 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 407,90 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 919,04 Kč od datum do datum a dále z částky 3 119 Kč od datum do zaplacení ve výši 9 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 5 919,04 Kč od datum do zaplacení, částku 4 604 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 392,41 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 050,33 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 495,82 Kč od datum do zaplacení ve výši 9 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 3 495,82 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, zamítá.
III. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 200 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 450 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 4 614 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 523,84 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 407,90 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 919,04 Kč od [datum] do [datum] a dále z částky 3 119 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 5 919,04 Kč od [datum] do zaplacení, částku 4 604 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 392,41 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 050,33 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 495,82 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 3 495,82 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, zamítá.</b> <b>III. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 12 418 Kč s příslušenstvím.
2. Žalobkyně uvedla, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně, odměnu za administrativní činnost 1 200 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 174 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná uhradila pouze 2 800 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 5 919,04 Kč, dlužné úhrady za služby 1 894,96 Kč, kapitalizovaný úrok 1 407,90 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 523,84 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od datum do zaplacení. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaná uvedla údaje týkající se jejích rodinných a majetkových poměrů, doložila požadovanými doklady. Žalovaná uvedla, že při uzavření úvěrové smlouvy poskytla pravdivé, přesné a úplné údaje a toto stvrdila svým podpisem na smlouvě. Právní předchůdce žalobkyně neměl tak důvod pochybovat o správnosti předaných údajů. Na žalobkyni vymáhaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
3. Dále dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně, odměnu za administrativní činnost 1 400 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 174 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 213 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná uhradila pouze 7 750 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 3 495,82 Kč, dlužné úhrady za služby 1 108,18 Kč, kapitalizovaný úrok 1 050,33 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 392,41 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od datum do zaplacení. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaná uvedla údaje týkající se jejích rodinných a majetkových poměrů, doložila požadovanými doklady. Žalovaná uvedla, že při uzavření úvěrové smlouvy poskytla pravdivé, přesné a úplné údaje a toto stvrdila svým podpisem na smlouvě. Právní předchůdce žalobkyně neměl tak důvod pochybovat o správnosti předaných údajů. Na žalobkyni vymáhaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalované byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu).
6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
7. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne datum, soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí zápůjčky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že jejím zdrojem příjmů je mateřská/rodičovská od anonymizováno rok, výše příjmu činí částka. Výdaje žalovaná uvedla v částce částka za bydlení a částka ostatní výdaje a částka za pojištění/spoření. příjmení prostředky byly uvedeny ve výši částka. Ke svým tvrzením přiložila nájemní smlouvu.
8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že se společnost právnická osoba, zavázala poskytnout žalované hotovostní půjčku ve výši 7 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 980 Kč. Ve smlouvě byl žalované předepsán poplatek za administrativní činnost 1 400 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 2 800 Kč, pojištění 174 Kč. Sazba RPSN byla stanovena ve výši 204% ročně. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 12 354 Kč v 58 splátkách po 213 Kč týdně. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 7 750 Kč.
9. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne datum, soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí zápůjčky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že jejím zdrojem příjmů je mateřská/rodičovská od anonymizováno rok, výše příjmu činí částka. Výdaje žalovaná uvedla v částce částka za bydlení a částka ostatní výdaje, částka za pojištění/spoření a částka splátky úvěrů. příjmení prostředky byly uvedeny ve výši částka. Ke svým tvrzením přiložila nájemní smlouvu a platební rozpis.
10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, soud zjistil, že se společnost právnická osoba, zavázala poskytnout žalované hotovostní půjčku ve výši 6 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 840 Kč. Ve smlouvě byl žalované předepsán poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 2 400 Kč, pojištění 174 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 10 614 Kč v 58 splátkách po 183 Kč týdně. Sazba RPSN byla dohodnuta ve výši 206% ročně. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 2 800 Kč.
11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum spolu s podacím lístkem ze dne datum, soud zjistil, že žalovaná byla právním předchůdcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 12 418 Kč do deseti dnů od jejího doručení.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení postoupení ze dne datum je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni, a že žalobkyně žalované zaslala oznámení o postoupení a vyzvala ji k zaplacení částky. Oznámení bylo žalované zasláno dne datum.
13. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru.
14. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni předložila nájemní smlouvu a platební rozpis. Nebyly ze strany žalované předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalované (např. SIPO, výpisy z účtu, přiznání mateřské/rodičovské atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalované. Z předložených tvrzení a dokladů, poskytnutých žalovanou vyplývalo, že se jedná o dlužníka, který nemá stálý pracovní poměr, jeho příjmy jsou tvořeny dávkami státní sociální podpory a má ve své péči dvě nezletilé děti. Z pohledu poskytovatele úvěru, při zachování elementární obezřetnosti bylo zřejmé, že se jedná o osobu, pro účely posouzení schopnosti vrátit poskytnutý úvěr, jako nanejvýš rizikovou, schopnou úvěr splatit pouze s vynaložením zvýšeného úsilí. Skutečnost, že byla následně schopna splatit pouze částku částka, resp. částka, tomuto předpokladu nasvědčuje.
15. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalované byla k okamžiku uzavření smlouvy vedena exekuční řízení např. pod sp. zn. spisová značka, spisová značka.
16. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalované s úhradou peněžitého plnění.
17. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).
18. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
19. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru s žalovanou o jejích osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalované, je zřejmé, že žalovaná doložila rozpis plateb, žádný příjem ze zaměstnání. Výdaje a náklady žalované však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr.
20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.
24. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).
25. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 (číslo Sb. NSS)).
26. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
27. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).
28. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalované zkoumala jen zcela formálně a nedostatečně, přičemž se spokojila pouze s údaji, které ji poskytla žalovaná, které však nebyly prověřovány ani ověřovány. Žalobkyně pak nikterak neprověřovala další závazky žalované, přičemž soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalované byla již v době uzavření smlouvy vedena exekuce. Posouzení úvěruschopnosti žalované tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí.
29. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §1810 a násl. o. z.
30. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
31. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
32. Podle §420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
33. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně jednala se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.
34. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
35. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
36. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
37. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
38. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla na základě dvou smluv 6 000 Kč a 7 000 Kč, avšak žalovaná, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, splatila pouze 2 800 Kč u smlouvy znějící na částku 6 000 Kč a 7 750 Kč znějící na částku 7 000 Kč. Žalovaná je tak povinna žalobkyni zaplatit částku 3 200 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalované u půjčky znějící na částku 6 000 Kč.
39. Podle § 573 o.z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
40. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne datum a v ní poskytnuté lhůty k zaplacení. Dle uvedené domněnky došla zásilka žalované datum, žalovaná byla vyzvána k zaplacení do deseti dnů od doručení, tj. do datum, a od následujícího dne náleží žalobkyni úrok z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán pouze z částky 2 450 Kč představující rozdíl poskytnutého peněžitého plnění v částce 13 000 Kč a celkových finančních prostředků zaplacených žalovanou ve výši 10 550 Kč.
41. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 3 200 Kč s příslušenstvím z částky 2 450 Kč, tvořeným zákonným úrokem z prodlení od počátku prodlení tj. od datum, nikoliv za dobu předcházející, ohledně dalších nároků majících základ v neplatné smlouvě o úvěru, žalobu rovněž zamítnul, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK).
42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalované procesní náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.