Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 75/2020-127

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr Zdeňkem Douděrou v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa

zastoupený advokátem titul. jméno příjmení,

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa státního zastupitelství

zástupce žalované anonymizováno 7 slov,

sídlem: adresa

o částku 179 471 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 179 471 Kč spolu s 10 % p.a. úrokem z prodlení z této částky od 8. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 179 471 Kč spolu s 10 % p.a. úrokem z prodlení z této částky od 8. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení ve výroku I. uvedené částky se zmíněným příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“), která měla být žalobci způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. (dále též jen„ posuzované řízení“), do kterého žalobce, jakožto věřitel společnosti právnická osoba v likvidaci, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, a o němž je vedeno právě posuzované řízení, přihlásil svou pohledávku v částce 3 197 910 Kč a tato pohledávka byla v této částce uznána. Posuzované řízení nebylo dosud skončeno, nebylo vydáno ani usnesení o částečném rozvrhu, žalobci nebylo poskytnuto žádné plnění, přestože je očekáváno uspokojení věřitelů ve výši 6 % až 8 %. Celková délka posuzovaného řízení přesahuje 17 let, což je délka nepřiměřená. Z hlediska složitosti je pravdou, že konkurzní řízení komplikuje vysoký počet věřitelů, lze však konstatovat, že takové případy nejsou zcela výjimečné. Na průtazích se žalobce nikterak nepodílel. Dále odkázal na obdobnou věc projednávanou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , ve které bylo finanční zadostiučinění sníženo o 50 % z hlediska složitosti, o 30 % z důvodu nízkého významu řízení a naopak zvýšeno o 10 % s ohledem na postup soudu. Základní částka tak byla snížena celkem o 70 % a mělo být plněno 30 % základní částky. Stejným způsobem by mělo být postupováno i v případě žalobce, když ve vztahu k žalobci trvá posuzované řízení 6 504 dní, a základní částka tak činí 299 118,96 Kč. V rámci předběžného uplatnění nároku žalobce podle zákona u žalované, žádostí ze dne 4. 12. 2019, ve které požadoval částku 174 338,89 Kč, přestavující odškodnění za 6 318 dní trvání posuzovaného řízení, žalovaná ve stanovisku ze dne 2. 6. 2020 uznala nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, jako postačující satisfakci však shledala konstatování porušení práva. Žalovaná nevysvětlila, v jakých parametrech je případ žalobce odlišný od výše zmíněného případu řešeného Městským soudem v Praze.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že se na ni žalobce, spolu s dalšími žadateli, obrátil s nárokem podáním ze dne 3. 12. 2019, doručeným žalované dne 4. 12. 2019. Žalovaná krátce zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení, uvedla, že v něm vystupuje značné množství věřitelů. Vzhledem k jejich konkurenci lze očekávat velmi nízkou procentuální výtěžnost pro každého z nich. Lze očekávat plnění jen v bagatelní částce. Délka řízení může pro věřitele přinášet naopak i pozitivní efekt v podobě vyššího zůstatku pro jeho osobu, daného snížením množství věřitelů ohledně těch osob, ohledně kterých bylo řízení zastaveno pro neexistenci jejich právního nástupce. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 31. 5. 2012, ve kterém Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že pokud v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkurzního řízení nevyjdou najevo skutečnosti z nichž by bylo možné dovodit, že konkurzní věřitel mohl v průběhu konkurzního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele, co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkurzu dostalo, na uspokojení jeho pohledávky. V daném případě se při mimořádně vysoké konkurenci věřitelů jedná o částku bagatelní, pokud vůbec nějakou. Pro nepatrný význam posuzovaného řízení svědčí i skutečnost, že řada konkurzních věřitelů v dané věci ani nepodala žalobu na určení popřené pohledávky. Dále žalovaná odkázala na rozsudek zdejšího soudu ze dne 30. 1. 2020 č. j. -68, ve kterém soud žalobu jiného konkurzního věřitele ze stejného řízení zamítl, když shledal nicotný význam věci pro žalobce, vzhledem k mimořádně nízké výtěžnosti konkurzu. K odvolání žalobce v této věci na jednání dne 28. 7. 2020 odvolací soud (sp. zn. ) rozsudek soudu prvého stupně potvrdil. Žalovaná proto poskytla žalobci zadostiučinění ve formě konstatování, že došlo k porušení jeho práva na přiměřenou délku posuzovaného řízení, avšak nebyl shledán důvod pro poskytnutí finančního zadostiučinění, když konstatování porušení práva se v dané věci jeví jako dostačující. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce dopisem ze dne 3. 12. 2019, který byl žalované doručen dne 4. 12. 2019, což nebylo mezi účastníky sporné, požádal žalovanou o finanční zadostiučinění v částce 174 338,89 Kč. Žalovaná reagovala dopisem ze dne 2. 6. 2020, ve kterém uvedla, že celkovou délku posuzovaného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou, a konstatovala, že došlo k porušení práva žalobce na přiměřenou délku posuzovaného řízení, avšak neshledala důvod pro poskytnutí zadostiučinění v penězích, neboť konstatování porušení práva se v dané věci jeví jako dostačující.

4. Mezi účastníky pak nebyl sporný průběh posuzovaného řízení tak, jak je dále níže popsán. Mezi účastníky taktéž nebylo sporné, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Sporná je však forma zadostiučinění.

5. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne 12. 4. 2002 podává Česká republika – Okresní soud v Benešově, na společnost právnická osoba v likvidaci návrh na prohlášení konkurzu. Dne 22. 4. 2002 soud vyzývá navrhovatele, aby odstranil vady svého návrhu, doplnil svůj návrh, dále dne 23. 5. 2012 soud ukládá dlužníku, aby se vyjádřil k návrhu na prohlášení konkurzu, dne 13. 6. 2002 soud usnesením na majetek dlužníka právnická osoba v likvidaci prohlásil konkurz s právní mocí dne 5. 7. 2002 a ustanovil správce konkurzní podstaty a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od vyvěšení tohoto usnesení, přihlásili u soudu pohledávky za dlužníkem. Dne 12. 8. 2002 podává správce konkurzní podstaty soudu dílčí zprávu a soupis konkurzní podstaty. Nařízeno přezkumné jednání přihlášených pohledávek na den 30. 9. 2002, Městské státní zastupitelství vstupuje do konkurzního řízení dne 21. 8. 2002. Dne 30. 9. 2002 se konalo přezkumné jednání, předmětem bylo přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu sestaveného správcem. Dne 30. 9. 2002 se konala schůze konkurzních věřitelů, přítomno 83 % věřitelů konkurzních pohledávek, prohlášeno usnesení, že soud potvrdil členy věřitelského výboru a náhradníky. Dne 1. 11. 2002 soudu doložen průběžný soupis konkurzní podstaty, dne 31. 10. 2002 popření pohledávky konkurzním věřitelem právnická osoba, dále 13. 11. 2002 se konala schůze věřitelského výboru, seznam incidenčních sporů ve věci , celkem 39. Dne 15. 1. 2003 dán pokyn k předložení spisu 15. 3. 2003 z důvodu další zprávy o činnosti s mimosoudního řešení sporu ohledně administrativní budovy na Budějovické. Dne 24. 1. 2003 požádal věřitel MITTE o odstranění zřejmé nesprávnosti z protokolu. Dne 23. 5. 2003 podává správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, upozorňuje na velký počet incidenčních žalob. Dne 9. 12. 2003 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty. Počet konkurzních věřitelů dosahuje 14 557, celková výše přihlášených pohledávek představuje částku 2 685 422 820,04 Kč. Správci bylo uloženo, aby podal další zprávu do 24. 10. 2003. Dne 9. 12. 2003 podává správce dílčí zprávu výše přihlášených pohledávek činí 2 685 540 014,02 Kč. V mezidobí byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Dne 7. 4. 2004 správce konkurzní podstaty podává aktualizaci soupisu konkurzní podstaty, dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty s tím, že upozorňuje na počet incidenčních sporů, jichž se správce účastní. Součástí majetku úpadce jsou budovy, administrativní komplex České spořitelny na Budějovické, stroje a dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly a cenné papíry, zvířata, polotovary, pohledávka 652 000 000 Kč z titulu náhrady škody, vypořádací podíly jiných úpadců, účty v bankách a pokladnách. Dne 26. 8. 2004 podává správce dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, 30. 9. 2004 aktualizace soupisu konkurzní podstaty, schůze věřitelského výboru 20. 9. 2004. Dne 3. 12. 2004 správce konkurzní podstaty podává zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení, soud žádá Městský soud v Praze, o urychlené vydání rozhodnutí, dne 11. 1. 2005 podána zpráva o aktuálním stavu konkurzního řízení správce konkurzní podstaty. Dále dne 12. 1. 2005 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil soudu aktuální zprávu o své činnosti, výzvy na odstranění vad podaných přihlášek, seznam přihlášených pohledávek zpracovaný, seznam pohledávek, ke kterým se nepřihlíží. Dne 18. 4. 2005 správce konkurzní podstaty žádá o prodloužení lhůty o 6 měsíců z důvodu velkého množství podaných přihlášek, zhruba 14 000. Dne 19. 4. 2005 soud žádá, aby ve lhůtě do 1. 8. 2005 soudu předložil správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti, aktuální zprávu o přezkoumávání přihlášených pohledávek. Dne 11. 8. 2005 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a aktuální zprávu o přezkoumaných přihlášených pohledávek. Dne 2. 2. 2006 podává zprávu o průběhu konkurzního řízení, 55 incidenčních sporů, upozorňuje. Dne 16. 2. 2006 správce podává návrh na nařízení prvního zvláštního přezkumného jednání. Nařízeno na 26. 5. 2006. Dne 13. 3. 2006 správce konkurzní podstaty podává návrh na povolení čerpání zálohy na jeho dosavadní činnost. Soud povoluje zálohu, čerpání první zálohy ve výši 2 000 000 Kč, správci konkurzní podstaty dne 14. 3. 2006. Dne 26. 5. 2006 proběhlo první zvláštní přezkumné jednání, kde uvedené pohledávky jsou popřeny, v rozsahu 20 stran. Listy seznamu vykonatelných pohledávek konkurzních věřitelů se nacházejí ve zvláštní příloze spisu, jako příloha C, 16 svazků. Dne 25. 10. 2006 podána dílčí zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 10. 1. 2007 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby ve lhůtě 30 dnů podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dne 6. 3. 2007 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 20. 3. 2017 správce konkurzní podstaty na povolení čerpání za odměny. Dne 20. 3. 2007 soud povoluje čerpání odměny, druhou zálohu ve výši 2 000 000 Kč. Dne 30. 8. 2007 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dílčí zprávu o činnosti správce podává dne 1. 10. 2007. Nařízeno druhé zvláštní přezkumné jednání dne 17. 12. 2007, které se konalo, uveden i seznam incidenčních žalob. Celkem 584 přihlášek z pravomocných titulů, 216 přihlášek opřených o y prokazující nárok, 6 130 přihlášek popřeno. Dne 15. 4. 2008 návrh správce konkurzní podstaty na povolení čerpání zálohy na odměnu za jeho dosavadní činnosti. Soud povoluje třetí zálohu na odměnu ve výši 2 000 000 Kč usnesením ze dne 19. 6. 2008. Dále dne 30. 6. 2008 soud žádá správce konkurzní podstaty, aby dodal ve lhůtě 30 dnů zprávu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty, návrh na další postup v řízení. Správce konkurzní podstaty podává dne 10. 10. 2000 dílčí zprávu o činnosti konkurzní podstaty, seznam incidenčních sporů. Nařízeno 13. 10. 2008 na den 16. 12. 2008 třetí zvláštní přezkumné jednání. Seznam incidenčních sporů po druhém zvláštním přezkumném jednání v rozsahu 10 stran (přes 200 incidenčních sporů). Dne 16. 12. 2008 třetí zvláštní přezkumné jednání. Dne 16. 12. 2008 soud vyzývá správce konkurzní podstaty k doložení zprávy o stavu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty, zprávy o dosavadních nákladech konkurzu, odsouhlaseno věřitelským výborem. Seznam incidenčních žalob napadlý v období říjen, listopad 2008 v rozsahu: 77 stran. Dále dne 14. 4. 2009 soud vyzývá správce konkurzní podstaty, aby podal zprávu o stavu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty, dílčí zprávy činnosti správce konkurzní podstaty podána dne 22. 4. 2009. Dne 4. 6. 2009 soud vyzývá správce konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem. Dne 8. 6. 2009 správce konkurzní podstaty podává dodatečné uznání pohledávky a návrh na jejich dodatečné zjištění, soud o tomto rozhoduje dne 11. 6. 2009. Dále dne 18. 6. 2009 podává rovněž dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud o tomto rozhoduje dne 11. 6. 2009. Dále dne 18. 6. 2009 podává rovněž dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud rozhoduje dne 18. 6. 2009. Stejně tak podává dne 3. 8. 2009 a 18. 8. 2009. Soud opakovaně ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem dne 24. 8. 2009. Dále rozhoduje o pohledávce dne 24. 8. 2009, která se pokládá za zjištěnou, dne 21. 8. 2009 správce konkurzní podstaty podává návrh na dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud rozhoduje dne 24. 8. 2009. Stejně tak dne 28. 8. 2009 podává správce konkurzní podstaty další návrhy na uznání pohledávek a jejich návrh na další dodatečné zjištění, stejně tak 31. 8. 2009, 3. 9. 2009. Soud dodatečně pokládá za zjištěnou pohledávku dne 22. 9. 2009. Městské státní zastupitelství dne 3. 11. 2009 vystupuje z konkurzního řízení. Dále dne 22. 12. 2009 správce konkurzní podstaty podává návrh na uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Dále dne 30. 12. 2009 předkládá aktuální přehled dosavadních příjmů a výdajů konkurzu. Soud rozhoduje o pohledávce konkurzního věřitele, pokládá ji za zjištěnou dne 6. 1. 2010. Dále 11. 2. 2010 správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky, návrh na dodatečné zjištění, stejně tak dne 19. 2. 2010. Soud o tomto rozhoduje dne 23. 2. 2010 a 1. 3. 2010. Dne 15. 3. 2010 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti a sdělil soudu své stanovisko o dosavadní činnosti správce konkurzní podstaty 15. 3. 2010. Zpráva o činnosti v právní věci úpadce podává věřitelský výbor dne 1. 3. 2010. Dále dne 23. 3. 2010 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil vyjádření k podání věřitelky, dále 31. 3. 2010 soudu předložen zápis jednání věřitelského výboru ze dne 31. 3. 2010. Dne 10. 12. 2009 schůze věřitelského výboru. Správce konkurzní podstaty se vyjadřuje k návrhu věřitelky dne 14. 4. 2010. Dne 15. 4. 2010 předkládán zápis ze schůze věřitelského výboru, konané dne 10. 12. 2009. Dne 10. 6. 2010 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení. Dne 24. 6. 2010 správce konkurzní podstaty podává návrh na vyplacení odměny věřitelskému orgánu, dále oznámení, došlé soudu dne 21. 7. 2010 s tím, že eviduje 136 věřitelů, kteří v průběhu řízení zemřeli. Dále další věřitelé, kteří v průběhu řízení zemřeli, oznamuje správce konkurzní podstaty 2. 8. 2010. Dne 9. 9. 2010 podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty o stavu konkurzního řízení. Byly 4 přezkumná jednání dne 30. 9. 2002, 26. 5. 2006, 17. 12. 2007, 16. 12. 2008. Řada incidenčních sporů, odhaduje na 180 neukončených incidenčních sporů. Velké množství i zemřelých věřitelů. Dále 3. 3. 2011 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o konkurzu, přehled příjmů, aktualizovaný soupis majetku, stejně tak dne 3. 3. 2011 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil dílčí zprávu o své činnosti. Dne 20. 4. 2011 podává správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti a o stavu konkurzního řízení a upozorňuje na incidenční spory, dále řadu probíhajících dědických řízení, disponibilní částka je 136 856,11 Kč a na vkladovém účtu 95 267 881,74 Kč. Správce konkurzní podstaty ve sdělení ze dne 18. 10. 2011 uvedl, že nadále lze očekávat vyplacení zjištěných pohledávek 2 třídy v rozmezí mezi 8 % až 9 % Tyto pohledávky však bude možné poměrně uspokojit až po nabytí právní moci rozvrhového usnesení vydaného konkurzním soudem. Dne 16. 6. 2010 schůze věřitelského výboru (zasláno správcem). Dále 23. 6. 2011 podáno dodatečné uznání pohledávky a návrh na dodatečné zjištění správcem konkurzní podstaty, stejně tak dne 27. 6. 2011, 9. 8. 2011, kdy soud o tomto rozhoduje dne 11. 8. 2011. Dále 14. 3. 2012 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální zprávu o stavu konkurzního řízení, kdy podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a stavu konkurzního řízení dne 24. 4. 2012. Dne 10. 7. 2012 podán návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dále dne 18. 9. 2012 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil předběžnou konečnou zprávu. Tuto předkládá správce konkurzní podstaty dne 16. 10. 2012 s tím, že z předložené konečné zprávy vyplývá, že čistý výtěžek zpeněžení konkurzní podstaty, učiněný v rozvrhu pro uspokojení pohledávek věřitelů náležejících do II. třídy, částku 88 882 878,81 Kč. Schůze věřitelského výboru dne 30. 5. 2012. Dne 10. 7. 2012 věřitelský výbor žádá vyplacení odměny. Dne 18. 9. 2012 uloženo správci, aby předložil předběžnou konečnou zprávu, což učinil dne 16. 10. 2012. Dne 4. 12. 2012 urgován návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dne 16. 12. 2013 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o stavu řízení, zahrnující rovněž aktuální přehled stavu neukončených incidenčních sporů, aktualizovaný soupis majetkové podstaty, přehled příjmů a výdajů. Dne 30. 1. 2014 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu správci konkurzní podstaty, dále 14. 2. 2014 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil soudu zprávu o své činnosti. Věřitelský výbor dokládá dne 10. 3. 2014, schůze věřitelského výboru dne 16. 1. 2014. Dále 27. 3. 2014 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil kompletní vyúčtování hotových výdajů, aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech, návrh na částečný rozvrh. Přehled příjmů a výdajů za dosavadní průběh konkurzního řízení dokládá správce konkurzní podstaty dne 27. 5. 2014. Dne 11. 7. 2014 byl správce vyzván ke zvážení částečného rozvrhu. Vzhledem k počtu konkurzních věřitelů, množství sporných pohledávek, okruhu nedořešených procesních nástupnictví po zemřelých účastnících konkurzního řízení je zřejmé, že příprava návrhu na částečný rozvrh je technicky a administrativně velice náročná záležitost, a proto byla soudem vyčleněna speciální administrativní pracovnice. Dne 3. 11. 2014 soud vyzval správce, aby připravil částečný rozvrh ve spolupráci s asistentkou soudce zdejšího soudu. Správci konkurzní podstaty se ukládá pořádková pokuta dne 18. 3. 2015, neboť nesplnil povinnost zpracovat návrh částečného rozvrhu. Správce konkurzní podstaty podává odvolání dne 8. 4. 2015. Spis předložen dne 30. 4. 2015 odvolacímu soudu, tento pořádkovou pokutu potvrzuje dne 14. 5. 2015. Správce konkurzní podstaty soud vyzývá, aby předložil aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech a výdajích a aby soudu sdělil, kdy lze očekávat kvalifikovaný návrh na částečný rozvrh dne 4. 12. 2015. Dne 18. 12. 2015 urgence správce konkurzní podstaty, 28. 12. 2015 správce konkurzní podstaty sděluje, že bylo k dnešnímu dni zkontrolováno cca 2 000 věřitelů. Zjišťuje, že dochází k dalším úmrtím věřitelů a začínají se řešit nástupnictví a dědictví. Dne 12. 2. 2016 správce sděluje přehled příjmů, výdajů za celý průběh konkurzního řízení. Není schopen sdělit konkrétní datum předložení kvalifikovaného návrhu na částečný rozvrh. Dále 18. 3. 2016 věřitelskému výboru se ukládá, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti, opětovně se to ukládá 9. 8. 2016. Předloženo 1. 9. 2016. Dne 6. 10. 2016 konkurzní úpadce činí návrh na opakované svolání věřitelského výboru. Svolán věřitelský výbor na den 28. 11. 2016. Protokol o jednání dne 28. 11. 2016. Správci konkurzní podstaty se ukládá pořádková pokuta ve výši 50 000 Kč s tím, že hrubě stěžuje a brání dalšímu postupu konkurzního řízení, a to dne 17. 1. 2017. Dne 24. 2. 2017 byla schůzka správce, místopředsedkyně Městského sodu v Praze a vyřizující soudkyně Štefkové za účelem zajištění rychlejšího postupu ve věci. Správce konkurzní podstaty podává odvolání do pořádkové pokuty, předloženo odvolacímu soudu 2. 3. 2017. Dále 24. 4. 2017 žádá o poskytnutí součinnosti s doručením a s procesním nástupnictvím s tím, že existuje skupina, tvrdí, 457 osob, které je třeba dořešit. Dále 15. 5. 2017 žádost správce konkurzní podstaty o náhradních doručeních. Dále soud vyzývá k doložení kompletní zprávy, aktuálního stavu majetkové podstaty, přehledný aktuální seznam přihlášených pohledávek, včetně zjištěných, nezjištěných, popřených, včetně vyrozumění věřitelů soudu návrh částečného rozvrhu dne 22. 5. 2017. Dne 16. 6. 2017 soud reaguje správce konkurzní podstaty s tím, že žádá soud o trpělivost a dokládá soudu seznam věřitelů, celkem cca 15 000. Správce zdůrazňuje, že se jedná o náročný a v České republice ojedinělý konkurzní případ s 15 tisíci věřiteli a pohledávkami ve výši mnoha set miliónů korun. Dále ohledně doručení seznam věřitelů náhradního doručení, dále podává 31. 7. 2017 návrh na částečný rozvrh. Žalobce jako věřitel s pohledávkou č. 804 měl být uspokojen částkou 13 508,70 Kč. Dne 22. 9. 2017 odvolací soud rozhodl tak, že pokuta správci se mění co do výše pouze 20 000 Kč s tím, že uložení další pořádkové pokuty je sice opodstatněno, nicméně jeho zjištění pochybení v popsaném celkovém kontextu neměl za tak závažná, aby odůvodňovalo ve výši 50 000 Kč, zvláště, když po udělení této sankce správce činil úkony potřebné k zásadnímu postupu v řízení, s nimiž byl i věřitelský výbor srozuměn, zatím, co soud I. stupně setrval ve svém, poněkud nekonstruktivním, přístupu k věci, jaký od poloviny roku 2016 zaujal. Soud nevzal náležitě v úvahu specifické procesní akcepty konkurzního řízení a obtížnost úspěšného zvládnutí daného konkurzu, zejména extrémní počet věřitelů. Dále dne 15. 11. 2017 se správce konkurzní podstaty zprošťuje funkce, nově se ustanovuje titul. jméno jméno. Současně byl dosavadní správce vyzván k vysvětlení. Dosavadní konkurzní podstaty nesplnil své povinnosti, které mu soud uložil v usnesení ze dne 11. 10. 2016. Dosavadní správce konkurzní podstaty sděluje údaje soudu z 28. 11. 2017 a 1. 12. 2017 podává odvolání proti svému zproštění správce konkurzní podstaty. Spis předložen odvolacímu soudu dne 11. 1. 2018. Tento zrušuje usnesení o odvolání zproštění správce konkurzní podstaty dne 16. 5. 2018 a nařizuje, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný samosoudce s tím, že vytýká, že nepředcházela procesní kooperace soudu ze správce a vytýčené jasné představy soudu o tom, jak má být částečně rozvrh sestaven a jak se tohoto dobrat. Přesto, že z usnesení odvolacího soudu bylo zcela zřejmé, že bez tohoto nelze žádný správce kýženého postupu v řízení dosáhnout a že je za potřebí věcí soudu neprodleně věc projednat a udělat pro další postup další úkony, nikoliv ponechávat to na úvaze správce či věřitelského výboru a omezovat se přitom na pasivní a procesně neefektivní písemnou komunikaci. Dne 31. 5. 2018 byl spis vrácen. Dne 6. 6. 2018 předseda soudu rozhoduje, že věc bude projednána jiným soudcem a přiděluje věc Mgr. Eriku Ambrusovi. Dne 11. 9. 2018 byl spis vyžádán Obvodním soudem pro Prahu 2 ke sp. zn. , spis byl vrácen dne 10. 10. 2018. Záznam, že správce konkurzní podstaty nedoložil ke dni 18. 12. 2018 do spisu seznam věřitelů, jimž nebyly doručeny výzvy k podání žaloby, jak bylo dohodnuto na jednání soudce se správcem konkurzní podstaty dne 31. 10. 2018. Dne 30. 1. 2019 správce žádá o součinnost při doručování a zjištění údajů o věřitelích. O součinnost s lustracemi bylo požádáno Ministerstvo vnitro. Žádost správce konkurzní podstaty dne 14. 3. 2019 o poskytnutí další součinnosti, co se týče náhradního doručení. Dne 25. 3. 2019 sdělení správce konkurzní podstaty s tím, že soud poskytl adresy z Centrální evidence obyvatel, zasláno 77 výzev, správce dále komunikuje s věřiteli a poskytuje informace dědicům. Správce konkurzní podstaty žádá dne 26. 6. 2019 o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, tato prodloužena soudcem, lhůta do 30. 9. 2019 dne 19. 7. 2019 Konečná zpráva s vyúčtováním hotových výdajů odměny správce konkurzní podstaty předložena soudu dne 18. 10. 2019. Výdaje 20 077 512,17 Kč, příjmy 95 667 719,49 Kč, žádáno o odměnu správce ve výši 13 500 335,61 Kč. Dne 30. 10. 2019 soud ukládá, aby do dne 18. 10. 2019 zpracoval předloženou konečnou zprávu, doložil souhlas věřitelského výboru s výše správnosti hotových výdajů správce. Dále probíhá lustrace zasílání adresy věřitelů, co se týče Slovenské republiky. Dne 10. 12. 2019 soud ukládá správci konkurzní podstaty splnit povinnosti uložené mu soudem prostřednictvím jeho pracovnice. Předložil zprávu o doručení dosud nedoručených výzev v podání incidenčních žalob, včetně dokladů o jejich doručení či nedoručení, a aby v této lhůtě požádal soud u nedoručených výzev o jejich doručení prostřednictvím soudu. Dále dne 10. 12. 2019 uložil soud, aby předložil konečnou zprávu, zpracovanou dle poskytnutého vzoru, doložil souhlas věřitelského výboru z výše správnosti hotových výdajů správce nákladů spojených s udržováním a správou podstaty a další povinnosti se lhůtou pro splnění 18. 2. 2020. Dne 19. 12. 2019 předložil správce aktuální přehled stavu dodatečných výzev a žádost o součinnost. Dne 30. 1. 2020 soud vyžádal od správce předložení 80 výzev k náhradnímu doručení a 78 výzev, kde žádá zjistit údaje z CEO, dne 7. 2. 2020 správce reagoval. Dne 10. 2. 2020 soud vyzval správce, zda vyrozuměl některé věřitele o nepřihlížení k jejich pohledávkám, předložil zpracované seznamy pohledávek, zda eviduje některé přihlášky. Správce reagoval dne 17. 2. 2020 a požádal o prodloužení lhůty pro finální konečnou zprávu z důvodu neschválení některých výdajů. V konečné zprávě správce konkurzní podstaty ze dne 19. ledna 2020 (předložená soudu 17. února 2020, č. l. 1075 – 1080 posuzovaného spisu) je konstatováno, že:„ Problematika řešení zemřelých věřitelů v současnosti činí spolu s komunikací s ostatními věřiteli hlavní objem činnosti správce a spolupracujícího týmu. Intenzivní komunikace s konkursními věřiteli (resp. s jejich právními zástupci) je čím dále tím více velmi významnou činností správce, kdy správce a spolupracující tým zodpovídá jejich dotazy, a to písemně (poštovní styk), prostřednictvím e-mailu či telefonicky. Ne zřídka probíhá komunikace také formou osobního jednání, když konkursní věřitelé navštěvují (zpravidla nečekaně) přímo kancelář správce dožadujíce se informací a vysvětlení ohledně stavu jejich pohledávek. Tato komunikace s konkursními věřiteli je časově i finančně náročná, jelikož právní vědomí mnohých konkursních věřitelů je na velmi nízké úrovni a v osobě správce stále mnohdy vidí jakéhosi„ pokračovatele“ neúspěšného podnikání úpadce či osobu, která jim odmítá vyplatit jejich vklady od počátku 90. let minulého století. Celý tento proces navíc rapidně zesílil poté, co v roce 2017 se správce rozhodl oslovit všechny věřitele s uznanými pohledávkami pro verifikaci údajů o adrese, čísle účtu věřitelů i ověření, zda nedošlo k podědění pohledávek v případě, že původní věřitel zemřel. Dne 11. 3. 2020 byl spis vrácen od Obvodního soudu pro Prahu 2, kam byl zapůjčen. Dne 21. 5. 2020 byl správce opakovaně vyzván na splnění povinnost, aby předal kompletní zprávu o nedoručených výzvách a vysvětlil zpoždění výzvy k podání incidenční žaloby, předložil opravenou konečnou zprávu, doložil souhlasy věřitelského výboru s výdaji, předložil návrh na přiznání odměny pro členy věřitelského výboru, předložil specifikaci všech sporů, které v rámci konkurzu probíhaly. Současně soud dne 21. 5. 2020 vyzval věřitelský výbor k podání zprávy ze dne 21. 1. 2020, na což bylo reagováno věřitelským výborem dne 3. 6. 2020. Dne 11. 6. 2020 byl vyzván k součinnosti Finanční úřad pro hlavní město Prahu, zda úpadce podal daňové přiznání za rok 2004. Dne 13. 6. 2020 reagoval správce na výzvy soudu s informací, že některé věřitele musí vyzvat k odstranění nedostatků přihlášek, a proto je nutné nařídit mimořádné přezkumné jednání a současně správce informoval, že dosud nedošlo ke schválení závěrečné zprávy, přičemž se čeká na součinnosti finančního úřadu pro Prahu 3 výdaje budou projednány v září na jednání věřitelského výboru u soudu. Dne 14. 7. 2020 soud prodloužil lhůtu pro vypracování návrhu na přiznání odměny věřitelskému výboru, což bylo doloženo dne 3. 8. 2020. Dne 5. 8. 2020 bylo správci uloženo, aby předložil zpracované listy seznamu pohledávek některých věřitelů včetně výzev k opravě, aby soud mohl nařídit jednání k přezkoumání. Dne 12. 8. 2020 byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k projednávané věci. Dne 12. 8. 2020 správce předložil požadované y. Následně byl zapůjčen i k dalším projednávaným věcem.

Žalobce přihláškou ze dne 12. 8. 2002, která byla soudu doručena dne 15. 8. 2002, přihlásil pohledávky do posuzovaného řízení v celkové částce 3 197 910 Kč. Celkový počet všech přihlášených věřitelů je 14 558.

Správce konkurzní podstaty titul. jméno příjmení v konečné zprávě ze dne 17. 2. 2020 mimo jiné uvedl, že celkem bylo zahájeno 1 032 incidenčních řízení, dlouhodobě problematická je oblast práce s pohledávkami věřitelů, kteří v průběhu řízení zemřeli, v současnosti je správci známo cca 517 úmrtí věřitelů, správce musí spolu se soudem řešit proces nástupnictví, pravděpodobně existuje řada úmrtí věřitelů, o jejichž úmrtí nemá správce ani soud žádnou zprávu, do konkurzní podstaty se podařilo získat částku 100 000 000 Kč, představující jedinou pohledávku vůči právnická osoba, ostatní příjmy v podobě přijatých úroků jsou v částce 15 783 092,78, celkové příjmy jsou v částce 115 783 092,78 Kč, výdaje konkurzní pohledávky jsou v celkové částce 20 164 367,17 Kč, neuspokojené pohledávky k rozvrhu jsou v celkové částce 26 450 000 Kč, odměna správce konkurzní podstaty je v částce 13 500 793,73 Kč včetně DPH, částka určená k rozvrhu je 61 667 931,88 Kč. Do konkurzního řízení bylo přihlášeno celkem 15 406 pohledávek v celkové částce 2 736 525 697,85 Kč z nich bylo popřeno (zcela nebo částečně) 8 474 pohledávek v celkové částce 1 826 080 118,34 Kč, uznáno do rozvrhu bylo 7 939 pohledávek v celkové částce 888 392 714,77 Kč.

Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze spisu Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

6. Z výpisu ze statického zjišťování ze dne 13. 1. 2020, emailové komunikace s daty 14. 12. 2020, 10. 12. 2020, soud žádné skutečnosti podstatné pro toto řízení nezjistil, z tohoto důvodu se pak těmito důkazy v odůvodnění rozsudku již blíže nezabýval.

7. Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle § 2 zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

Podle zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

Podle § 13 odst. 1 zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

Podle § 13 odst. 2 zákona, právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Podle § 31a odst. 1 zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

Podle § 31a odst. 2 zákona, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

Podle § 31a odst. 3 zákona, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

8. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobce požadoval zaplacení částky 179 471 Kč s příslušenstvím, která má představovat finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení.

9. Ke vzniku objektivní odpovědnosti státu za škodu, jíž se nelze zprostit (§ 2 zákona), je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím /nesprávným úředním postupem/ a vznikem škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. června 1999 sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura, ročník 2000, č. 5, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. ).

10. Nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státní orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). V případě prokázání výše uvedených předpokladů odpovědnosti za škodu dle zákona bylo by na místě se zabývat jednotlivými kritérii stanovenými v ust. § 31a odst. 3 zákona, kdy při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je nutno přihlédnout nejen k celkové délce řízení, ale i k jeho složitosti, postupu orgánů veřejné moci, k chování poškozeného a konečně i k významu posuzovaného řízení pro poškozeného.

11. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který byl do právního řádu České republiky zakotven novelou , provedenou , s účinností od 27. 4. 2006 ( zákona). Zakotvením tohoto nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z č. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen„ Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle věta prvá Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k čl. II („ …přechodné ustanovení umožní v určitém rozsahu aplikaci nových ustanovení na případy, které vznikly před nabytím účinnosti tohoto zákona, čímž se otevře možnost jejich případnému vyřešení před českými orgány a na základě českého právního řádu, bez toho aniž by je musel vyřizovat Evropský soud pro lidská práva“). Není proto pochyb o tom, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou ESLP, tj. zejm. aby výklad rozhodujícího pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci koreloval výkladu podávanému ESLP.

12. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Nutno zdůraznit, že ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení (přiměřenost jeho délky) s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek ESLP ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005, § 36), a to s ohledem na kritéria vyvozená z vlastní judikatury, jimiž jsou zejména složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (srov. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. 7. 2003, § 73).

13. Ze spisu posuzovaného řízení vyplývá, že ve vztahu k žalobci trvá od 15. 8. 2002, kdy byla soudu doručena přihláška žalobce jakožto jednoho z konkurzních věřitelů a doručení přihlášky je pak rozhodujícím okamžikem pro stanovení celkové délky řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Posuzované řízení však dosud neskončilo a právě okolnost, že stále probíhá, neumožňuje dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. posouzení otázky přiměřenosti délky posuzovaného řízení. Z uvedeného rozhodnutí se podává, že posouzení přiměřenosti délky konkursního /insolvenčního/ řízení přichází již pojmově do úvahy až v souvislosti s jeho skončením, jelikož„ vzhledem ke složitosti konkurzního řízení a jeho specifickým fázím a procesním formám nemůže být před jeho skončením zjevné, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.“. zároveň zde nebyly shledány žádné„ dostatečně silné důvody“, pro které by bylo na místě se odchýlit od výkladu právní normy (§ 31a zákona) a institutu přiměřenosti délky řízení, jak byl učiněn Nejvyšším soudem ČR v jeho výše uvedeném rozsudku sp. zn. . Skutkové okolnosti pře posuzované v citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR jsou analogické, konkurzní řízení sice mělo povahu tzv. vedlejšího řízení, avšak soud nenalezl žádné věcné důvody, pro které by vyložené závěry ohledně posuzování přiměřenosti délky konkurzního řízení neměly platit i tam, kde je konkurzní řízení tzv. řízením hlavním, jako je tomu právě u posuzovaného řízení.

14. Teprve skončení posuzovaného řízení umožní nejenom komplexně posoudit jeho přiměřenost, ale zejména zaujmout definitivní stanoviska v otázce významu řízení z pohledu konkurzního věřitele (v tomto případě žalobce). Jak konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 31. 5. 2012 sp. zn. ,„ z hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného je (při posuzování přiměřenosti délky řízení i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění) podstatná též hodnota uplatněného peněžitého nároku. S přihlédnutím k povaze konkursního řízení (v němž se prosazuje princip jen poměrného uspokojení věřitelů) však tuto hodnotu nelze směšovat s nominální výší uplatněného nároku. Jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkursní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkursu dostalo na uspokojení jeho pohledávky.“. Žalobce sice uvedl, že dle správce konkurzní podstaty lze očekávat uspokojení věřitelů v rozsahu 6 % až 8 %. Patrně se jedná o zprávu správce konkurzní podstaty ze dne 18. 10. 2011, ve které správce uvedl, že nadále lze očekávat vyplacení zjištěných pohledávek 2 třídy v rozmezí mezi 8 % až 9 %. Správce konkurzní podstaty však v již konečné zprávě ze dne 17. 2. 2020 též uvedl, že do konkurzního řízení bylo přihlášeno celkem 15 406 pohledávek v celkové částce 2 736 525 697,85 Kč, z nich bylo popřeno (zcela nebo částečně) 8 474 pohledávek v celkové částce 1 826 080 118,34 Kč, uznáno do rozvrhu bylo 7 939 pohledávek v celkové částce 888 392 714,77 Kč a částka určená k rozvrhu je 61 667 931,88 Kč. Je tak otázka zda a pokud ano v jakém rozsahu dojde k uspokojení pohledávky žalobce, jakožto jednoho z konkurzních věřitelů.

15. Judikatura obecných soudů i Nejvyššího soudu ČR tak vychází z názoru, že i mezi výší požadovaného odškodnění za průtahy v řízení a mezi hodnotou předmětu řízení, v němž mělo k nedůvodným prodlevám docházet, by měl být vztah proporcionality, když není obecně důvodu, aby výše odškodnění za průtahy přesahovala to, co bylo v daném řízení tzv. ve hře. Dokud nebude vydáno rozvrhové usnesení, nebude zřejmé, zda se žalobci, jako věřiteli nezajištěné pohledávky vůbec nějakého uspokojení při rozvrhu v rámci posuzovaného řízení dostane a pokud ano, v jakém rozsahu. Pokud se při rozvrhu ukáže výtěžnost konkurzu jako nedostatečná (tedy žalobce neobdrží ničeho nebo jen plnění v řádu jednotek procent z majetku získaného zpeněžením konkurzní podstaty), pak pro bagatelnost takové vymožené pohledávky by nebylo možno s ohledem na výše zmíněný princip proporcionality uvažovat o odškodnění nemajetkové újmy peněžitým plněním a to ani tehdy, pokud by bylo nakonec prokázáno, že k nedůvodným průtahům v posuzovaném konkurzním řízení vskutku došlo. I pokud by bylo postaveno najisto, že k nesprávnému úřednímu postupu v posuzovaném řízení došlo, žalobci vznikla nemajetková újma, která je v příčinné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem, pak by nebylo možno zhodnotit veškerá kritéria zakotvená v ust. § 31a zákona a posoudit, jaká forma odškodnění je tak pro žalobce dostačující. V této souvislosti je tak irelevantní, zda citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR posuzovalo konkurzní řízení jako řízení vedlejší, na které bylo vázáno jiné (vykonávací) hlavní řízení. Soud v tomto řízení nemůže vymezit, jaká částka bude v rozvrhu připadat na žalobce v postavení konkurzního věřitele, stejně tak nemůže ani rámcově vymezit celkovou částku, která bude k rozvrhu určena, neboť v tomto řízení na základě provedených důkazů toliko posuzuje, zda byly splněny předpoklady odpovědnosti za škodu dle zákona a pokud jsou tyto prokázány, hodnotí kritéria stanovená v § 31a zákona. I pokud by k nesprávnému úřednímu postupu v posuzovaném řízení došlo, charakter posuzovaného řízení však v současné době neumožňuje zhodnotit všechna kritéria pro posouzení případného odškodnění. Za této situace tak nelze ani dospět k závěru, zda je na místě postupovat stejně jako v žalobcem zmíněném případě řešeném u městského soudu v Praze pod sp. zn. , když dosud nejsou prokázány veškeré pro celkové posouzení požadavku žalobce relevantní skutečnosti, a to právě z důvodu dosud ve vztahu k žalobci neskončeného posuzovaného řízení, jak již bylo uvedeno výše.

16. S ohledem na uvedené závěry proto soud žalobu pro její předčasnost ve výroku I. zamítl.

17. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle ustanovení (dále též jen „ “) podle úspěchu ve věci za použití , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, které jsou ve smyslu , ve spojení s  , c) , představovány částkou 600 Kč za 2 úkony, každý v částce 300 Kč (vyjádření ze dne 4. 8. 2020 a účast na jednání soudu dne 22. 2. 2021). Ve smyslu byla lhůta k plnění stanovena v délce 3 dnů.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.