Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 60/2020-105
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Kateřinou Pelišovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
sídlem adresa státního zastupitelství
za niž před soudem jedná anonymizováno 7 slov, IČO
sídlem adresa
o zaplacení částky 67 500 Kč
takto:
I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal úhrady částky 67 500 Kč, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal úhrady částky 67 500 Kč, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 4. 2020 domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka (dále také jen„ předmětné řízení“ či„ posuzované řízení“). Posuzované řízení bylo zahájeno návrhem anonymizováno – anonymizována tři slova, IČO dne 22. 4. 2015. Žalobce vystupoval jako ručitel za jméno příjmení, který uzavřel dne 27. 10. 2003 s anonymizována tři slova anonymizováno anonymizováno smlouvu o překlenovacím úvěru a smlouvu ze stavebního spoření. Proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 15. 5. 2015 podal žalobce odpor. První jednání bylo nařízeno až dne 9. 3. 2016. Proti rozsudku ze dne 13. 4. 2016 bylo podáno odvolání, jednání před název soudu bylo nařízeno dne 11. 1. 2017, kdy byl napadený rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Jednání před název soudu se konalo až dne 7. 2. 2018. Další jednání se konalo dne 17. 8. 2018, dne 27. 8. 2018 byl vyhlášen rozsudek. Proti tomuto rozsudku bylo podáno odvolání, jednání před název soudu se konalo dne 13. 5. 2019, dne 29. 7. 2019 byl vyhlášen rozsudek, který nabyl právní moci dne 9. 9. 2019. Řízení trvalo 4 roky a téměř 5 měsíců, což je doba nepřiměřená. Věc nebyla právně ani skutkově složitá. Ve věci došlo k průtahům, projednávaná věc mohla být rozhodnuta při prvním jednání ve věci. Soudy nepostupovaly hospodárně, když náklady řízení přesáhly žalovanou částku. název soudu měl využít zásady koncentrace řízení, což neučinil. Průtahy nebyly způsobeny účastníky řízení či odročováním za účelem výslechu svědků (výslechy nebyly prováděny, věc bylo možno posoudit pouze na základě listinných důkazů). Žalobce nesl celý spor velice špatně, neboť se jednalo o„ rodinnou věc“, když manželka pana jméno příjmení (a jeho spoludlužnice) paní jméno příjmení je sestrou žalobce. Řízení značně narušilo rodinné vztahy mezi žalobcem a jméno příjmení i jméno příjmení. S panem jméno příjmení se žalobce v současné době vůbec nebaví. Za způsobenou nemajetkovou újmu požadoval žalobce přiměřené zadostiučinění ve výši 67 500 Kč, tedy částku 20 000 Kč za rok trvání řízení (za první dva roky se jedná o částku poloviční). Svůj nárok uplatnil žalobce u žalované dne 3. 10. 2019.
2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s tím, že u ní žalobce skutečně uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 67 755 Kč za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka, a to dne 3. 10. 2019, žalovaná jeho žádosti nevyhověla. Žalovaná shrnula průběh posuzovaného řízení s tím, že v rámci něj k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, neboť celková délka řízení vzhledem k účastenství žalobce nebyla nepřiměřená. Celková délka řízení ve vztahu k žalobci jakožto žalovanému 2) činila 4 roky a 3 měsíce, když dne 15. 5. 2015 byl soudem vydán elektronický platební rozkaz. V řízení bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy, z toho meritorně rozhodoval soud I. stupně 3x a soud II. stupně 2x. Význam řízení pro žalobce shledala žalovaná jako standardní s tím, že žalobce si musel být vědom určitého rizika, pokud dobrovolně vstoupil v daných úvěrových smlouvách na stranu spoludlužníka. Věc byla do jisté míry skutkově složitá, konalo se několik ústních jednání, soud prováděl listinné dokazování včetně důkazu spisem název soudu sp. zn. insolvenční spisová značka, kde byl projednáván návrh hlavního dlužníka jméno příjmení na oddlužení. Žalobce se na délce řízení svým chováním do určité míry podílel, neboť se on ani jeho zástupce bez omluvy nedostavili k nařízeným ústním jednáním dne 3. 2. 2016 a dne 17. 8. 2018. Žalobce v posuzovaném řízení pak musel být soudem opakovaně urgován, aby se vyjádřil k odporu žalovaných. V posuzovaném řízení neshledala žalovaná prodlevy na straně soudu vyjma období od srpna 2017 do 18. 12. 2017, avšak v kontextu celkové délky řízení, kterou lze považovat za přiměřenou, lze tuto prodlevu tolerovat.
3. Na to reagoval žalobce s tím, že z jednání dne 3. 2. 2016 se zástupce žalobce telefonicky omlouval, přičemž nepožadoval odročení tohoto jednání. Při jednání dne 13. 4. 2016 pak došlo pouze k vyhlášení rozsudku, účast zástupce žalobce tedy nebyla nutná.
4. Při jednání dne 26. 1. 2021 byl žalobce soudem vyzván podle § 118a odst. 3 o.s.ř. k navržení důkazů k prokázání tvrzení, že se on, resp. jeho právní zástupce, omlouval z jednání název soudu konaného dne 3. 2. 2016. Na to žalobce uvedl, že není jeho vinou, že soud o jeho včasné telefonické omluvě neučinil do spisu úřední záznam.
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
6. Dne 22. 4. 2015 byl název soudu doručen návrh anonymizováno 5 slov. na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala po žalobci (jakožto žalovaném 2/) a po jméno příjmení úhrady částky 104 994,93 Kč s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o stavebním spoření a smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření uzavřené dne 27. 10. 2003 mezi anonymizováno 5 slov., dlužníkem jméno příjmení a spoludlužnicí jméno příjmení. Žalobce byl žalován jakožto ručitel za jméno příjmení. Dne 15. 5. 2015 byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podali jméno příjmení a žalobce (zastoupení tímtéž zástupcem) dne 3. 6. 2015 odpor. Dne 27. 8. 2015 byly podané odpory doručeny zástupci anonymizováno 5 slov., ten byl dne 16. 9. 2015 a dne 14. 10. 2015 urgován o vyjádření k přiloženým odporům, což učinil dne 4. 11. 2015. Na základě referátu soudu ze dne 10. 12. 2015 bylo nařízeno jednání na 3. 2. 2016, předvolání byla zástupcům účastníků doručena dne 14. 12. 2015. Následně byl vyžádán spis název soudu sp. zn. insolvenční spisová značka a insolvenční správce jméno příjmení byl požádán o sdělení, zda v rámci insolvenčního řízení nedošlo k uspokojení uplatněné pohledávky. Na tuto výzvu reagoval insolvenční správce dne 17. 12. 2015. Dne 21. 1. 2016 doplnila anonymizováno 5 slov. skutková tvrzení a zároveň vzala žalobu částečně zpět, a to v celém rozsahu vůči jméno příjmení a vůči žalobci tak, že se po něm následně domáhá úhrady částky 74 816,69 Kč s příslušenstvím. jméno příjmení a žalobce se k podání anonymizováno 5 slov. vyjádřili dne 2. 2. 2016. K jednání dne 3. 2. 2016 se účastníci ani jejich zástupci bez omluvy nedostavili, jednání tedy bylo přerušeno do 9. 3. 2016. Následně je ve spise založena omluva zástupce anonymizováno 5 slov. z jednání dne 3. 2. 2016 doručená do datové schránky soudu dne 2. 2. 2016. Při jednání dne 9. 3. 2016 byla anonymizováno 5 slov. vyzvána podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a navržení důkazů, byly provedeny listinné důkazy a účastníci byli poučeni o koncentraci řízení. Jednání bylo za účelem předložení při jednání navržených listin anonymizováno 5 slov. odročeno na 13. 4. 2016. Listin y byly soudu předloženy dne 17. 3. 2016. Dne 13. 4. 2016 se ve věci vyjádřili žalobce a jméno příjmení. Při jednání dne 13. 4. 2016 bylo doplněno dokazování listinnými důkazy a byl vyhlášen rozsudek (pod č.j. číslo jednací), jímž bylo řízení zastaveno vůči jméno příjmení (výrok I.) a dále vůči žalobci ohledně částky 30 178,24 Kč (výrok II.), ve zbytku, tedy ohledně částky 74 816,69 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta (výrok III.) a anonymizováno – anonymizována tři slova. bylo uloženo nahradit jméno příjmení a žalobci náklady řízení (výrok IV.). Proti výrokům III. a IV. tohoto rozsudku podala anonymizováno 5 slov. dne 19. 5. 2016 odvolání. Usnesením ze dne 24. 5. 2016 byla vyzvána k úhradě soudního poplatku, což učinila dne 3. 6. 2016. Dne 20. 6. 2016 se k odvolání vyjádřili žalobce a jméno příjmení. Dne 29. 6. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu (anonymizována dvě slova obec), který na základě referátu ze dne 19. 12. 2016 nařídil jednání na 11. 1. 2017. Při tomto jednání bylo vyhlášeno usnesení (pod č.j. číslo jednací), jímž byl napadený rozsudek soudu I. stupně zrušen ve výroku III. a ve výroku IV. ve vztahu k žalobci a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že je třeba vyzvat anonymizováno – anonymizována tři slova. k doplnění tvrzení. Rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 17. 2. 2017. Usnesením ze dne 22. 5. 2017 byla anonymizováno 5 slov. vyzvána k doplnění tvrzení, na což reagovala dne 28. 6. 2017. K podání anonymizováno 5 slov. se vyjádřil žalobce dne 11. 7. 2017. Dne 15. 8. 2017 byla zástupci anonymizováno 5 slov. doručena výzva soudu k vyjádření se k možnému smírnému řešení věci, což učinil dne 1. 9. 2017, zástupce žalobce se k tomuto vyjádřil dne 13. 9. 2017. Na základě referátu soudu ze dne 18. 12. 2017 bylo nařízeno jednání na 7. 2. 2018. Dne 1. 2. 2018 bylo soudu doručeno závěrečné vyjádření žalobce. Při jednání dne 7. 2. 2018 byla anonymizováno 5 slov. vyzvána k doplnění tvrzení a důkazních návrhů dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Dále při tomto jednání vzala anonymizováno 5 slov. žalobu zpět ohledně částky 530 Kč. Jednání bylo za účelem doplnění tvrzení a důkazů ze strany anonymizováno 5 slov. odročeno na 27. 3. 2018. Dne 16. 2. 2018 bylo soudu doručeno doplnění tvrzení anonymizováno 5 slov., kde zároveň došlo ke změně žaloby, jednání nařízené na 27. 3. 2018 tedy bylo za účelem vydání procesních rozhodnutí s ohledem na změny žaloby zrušeno. Na základě referátu ze dne 20. 6. 2018 bylo jednání nařízeno na 17. 8. 2018, toto jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na 27. 8. 2018, kdy byl vyhlášen rozsudek (pod č.j. číslo jednací), jímž bylo žalovanému uloženo uhradit anonymizováno – anonymizována tři slova. částku 74 286,69 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a nahradit jí náklady řízení (výrok IV.), ohledně částky 530 Kč bylo řízení zastaveno (výrok II.) a v části, jíž bylo požadováno, aby soud rozhodl, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, byla žaloba zamítnuta (výrok III.). Proti výroku I. a IV. podal žalobce dne 8. 10. 2018 odvolání. Usnesením ze dne 12. 10. 2018 byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku, což učinil dne 15. 10. 2018. Dne 7. 11. 2018 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 30. 11. 2018 se k odvolání žalobce vyjádřila anonymizováno 5 slov. Na základě referátu ze dne 16. 4. 2019 bylo nařízeno jednání odvolacího soudu na 13. 5. 2019. Při tomto jednání bylo doplněno dokazování a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na 15. 5. 2019, tento termín byl z procesních důvodů odvolán. Následně byla vyžádána přihláška anonymizováno 5 slov. do insolvenčního řízení sp. zn. insolvenční spisová značka. Na základě referátu ze dne 26. 6. 2019 bylo nařízeno jednání odvolacího soudu na 29. 7. 2019. Při tomto jednání bylo doplněno dokazování a poté byl vyhlášen rozsudek (pod č.j. číslo jednací), jímž byl napadený rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že se žaloba ohledně částky 38 632,91 Kč zamítá, ohledně částky 35 653,78 Kč byl rozsudek potvrzen. Rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 9. 9. 2019 (zjištěno ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka).
7. Emailem ze dne 3. 2. 2016, 16:02 hodin požádal titul. jméno příjmení, anonymizováno název soudu o zaslání protokolu z jednání konaného téhož dne (zjištěno z emailu titul. jméno příjmení, anonymizováno adresovaného název soudu dne 3. 2. 2016).
8. Žalobce u žalované uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 67 755 Kč za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka, a to dne 3. 10. 2019 (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků). Žalovaná v rámci předběžného projednání žádosti žalobce nevyhověla s tím, že v daném případě nedošlo k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (zjištěno z kopie stanoviska žalované).
9. Soud neprovedl dokazování žádostí o přiměřené zadostiučinění za průtahy v soudním řízení ze dne 1. 10. 2019 včetně dodejky a potvrzením žalované o přijetí žádosti ze dne 4. 10. 2020, neboť skutečnosti těmito listinami prokazované byly mezi účastníky nesporné.
10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
11. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zák. o OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
12. Podle § 1 odst. 3 zák. o OdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.
13. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.
14. Podle § 5 písm. b) zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.
15. Podle § 13 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
16. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
17. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
18. Podle § 31a odst. 1 zák. o OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.
19. Podle § 31a odst. 2 zák. o OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
20. Podle § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k
a) celkové délce řízení,
b) složitosti řízení,
c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,
d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a
e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
21. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb. , provedenou zákonem č. 160/2006 Sb. , s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věty první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“ či„ Soud“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou Soudu.
22. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.
23. Pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. je třeba splnění tří kumulativních podmínek, a to nesprávný úřední postup (v tomto případě), vznik nemajetkové újmy (v tomto případě) a příčinná souvislost mezi předchozími dvěma podmínkami.
24. K porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobo d, a tím i nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná (zásah do uvedených základních práv poškozeného musí mít nezbytnou intenzitu), tj. působící poškozenému újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku řízení, kterou nelze v právním státě, založeném na úctě k právům a svobodám člověka (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2098/2012 ).
25. Posuzované řízení trvalo pro žalobce celkem 4 roky, 3 měsíce a 25 dní (od 15. 5. 2015, kdy byl vydán elektronický platební rozkaz, do 9. 9. 2019, kdy nabylo právní moci rozhodnutí odvolacího soudu). Za počátek řízení ve vztahu k žalobci je třeba brát den, kdy se o tomto řízení dozvěděl (tedy v daném případě den, kdy mu byla doručena žaloba), neboť účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Nevěděl-li žalovaný o řízení proti němu vedeném, nemohla mu za dobu od jeho zahájení do doby, kdy se o existenci řízení dozvěděl, vzniknout nemajetková újma, a to ani v případě, kdy by již ke dni zjištění existence řízení ze strany žalovaného bylo dané řízení nepřiměřeně dlouhé (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010 ). Žalobce netvrdil, že by se o předmětném řízení dozvěděl dříve, než byl vydán elektronický platební rozkaz, soud tedy vycházel v rámci posouzení počátku řízení pro žalobce z data 15. 5. 2015.
26. Předmětem řízení byla zprvu úhrada částky 104 994,93 Kč s příslušenstvím, když její úhrada byla požadována po jméno příjmení a po žalobci jakožto ručiteli dlužníka jméno příjmení, o němž žalobce uvedl, že je manželem jeho sestry jméno příjmení. Po částečném zpětvzetí žaloby byla po žalobci požadována úhrada částky 74 816,69 Kč s příslušenstvím. Řízení nebylo složité skutkově ani právně, bylo však mírně složitější procesně, když bylo nutno komunikovat s insolvenčním soudem, resp. insolvenčním správcem hlavního dlužníka jméno příjmení (zjišťování, zda uplatněná pohledávka nebyla uhrazena v rámci insolvenčního řízení). Ve věci rozhodoval dvakrát soud I. stupně a dvakrát odvolací soud. K tomu pak soud uvádí, že žalobci samozřejmě nemůže být kladeno k tíži podávání opravných prostředků, které mu právní řád poskytuje, zároveň je však třeba uvést, že řízení o těchto opravných prostředcích musí nějakou dobu trvat, což nelze klást k tíži žalované.
27. Žalobce sám se na délce řízení částečně podílel, když se on ani jeho zástupce k jednání dne 3. 2. 2016 bez omluvy nedostavili. Byť zástupce žalobce tvrdil, že se telefonicky omlouval, toto ani k výzvě soudu nedoložil, když v předloženém emailu ze dne 3. 2. 2016 není nic ohledně jeho omluvy uvedeno.
28. Význam posuzovaného řízení pro žalobce soud shledal jako standardní, když se nejedná o řízení, s nímž jako takovým judikatura spojuje zvýšený význam pro poškozeného. Žalobce poukazoval na své špatné vztahy se svým švagrem (hlavním dlužníkem) a potažmo i se sestrou, je však zcela evidentní, že na tyto vztahy nemohlo mít vliv posuzované řízení (resp. jeho délka), ale sama skutečnost, že žalobce byl nucen plnit za svého švagra něco, co měl tento plnit sám.
29. Co se týče postupu soudu, tento činil úkony plynule a v přiměřených lhůtách s výjimkou období od 29. 6. 2016, kdy byl spis předložen odvolacímu soudu (anonymizována dvě slova obec), do 19. 12. 2016, kdy bylo nařízeno jednání, a dále v období od 11. 7. 2017, kdy se ve věci vyjádřil žalobce, do 18. 12. 2017, kdy bylo nařízeno jednání, přičemž v mezidobí se soud pouze dotazoval na možnost smírného řešení věci. Průtahy v řízení jsou jevem, kdy soud (či jiný státní orgán) nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (nikoliv však vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. K porušení práva na přiměřenou délku řízení však dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. Jinými slovy řečeno, k porušení práva na přiměřenou délku řízení může dojít i tehdy, nedošlo-li v řízení k průtahům, a naopak, i když k průtahům v řízení došlo, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4584/2010 ).
30. Na základě shora popsaného průběhu řízení je nutné uzavřít, ve shodě s žalovanou, že celková délka řízení 4 roky, 3 měsíce a 25 dní byla přiměřená, a to i přes shora uvedené průtahy způsobené nečinností orgánu veřejné moci (soudu), když se jednalo o pouze krátký průtah, přičemž délka řízení jako taková není vzhledem k ostatním skutečnostem (nutnost komunikace s insolvenčním správcem, opakované rozhodování věci na více stupních soudní soustavy apod. – viz výše) nepřiměřená.
31. Soud tedy neshledal, že by v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. , a proto žalobu zamítl.
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalované, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč tvořenou paušální náhradou za pět úkonů (vyjádření ve věci, 2x příprava na jednání, 2x účast na jednání) po 300 Kč podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
33. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení určil soud jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má oprávněný právo domáhat se plnění uložené povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.