Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 175/2020-32
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr Radkou Heresovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 19 368 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 400 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplatit částku 9 968 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 297,74 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 228,50 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 600 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 400 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplatit částku 9 968 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 297,74 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 228,50 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 600 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 19 368 Kč s úrokem a úrokem z prodlení.
Žalobkyně uvedla, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut hotovostní úvěr v celkové výši 13 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 1 820 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost 2 600 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 348 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 13 000 Kč, neuhrazené poplatky 6 368 Kč, kapitalizovaný úrok 3 297,74 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 228,50 Kč, nadto požadovala žalobkyně přiznat úrok a úrok z prodlení od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
4. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 13 000 Kč. V žádosti uvedla, že její hlavní příjem je státní sociální podpora – rodičovský příspěvek ve výši 24 000 Kč, za další (blíže nespecifikovaný příjem) označila 21 000 Kč měsíčně. Výdaje žalované za bydlení byly uvedeny ve výši 9 000 Kč, osobní výdaje 15 000 Kč, spoření 200 Kč. příjmení prostředky byly vypočteny na 20 800 Kč měsíčně.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, soud zjistil, že se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 13 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 1 820 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 2 600 Kč, inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 5 200 Kč, pojištění 348 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobkyně částku 22 968 Kč v 58 splátkách po 396 Kč týdně. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 9 968 Kč. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 3 600 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení postoupení ze dne datum je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalované zaslala oznámení o postoupení.
7. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 25 713,84 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru.
8. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni předložila doklad o přiznání mateřské/rodičovské, nájemní smlouvu a složenku SIPO. Nebyla ověřena informace o údajném dalším příjmu ve výši 21 000 Kč, např. výpisem z účtu.
9. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nesplácení úvěru došlo k prodlení žalované s úhradou peněžitého plnění.
10. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník .
11. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
12. Z tvrzení žalobkyně a z listin jí předložených k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě na základě osobního pohovoru s žalovanou o jejích osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalované, je zřejmé, že žalovaná doložila, že je na mateřské dovolené a pobírá dávku státní sociální podpory – rodičovský příspěvek. Další tvrzený příjem ve výši 21 000 Kč nebyl upřesněn, ani ničím doložen. Výdaje a náklady žalované byly doloženy pouze nájemní smlouvou a složenkou SIPO, nebyly vyžádány např. výpisy z účtu. Věřitelka se spolehla toliko na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 věta první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.
17. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018 ).
18. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. - podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39 (číslo Sb. NSS).
19. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
20. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . anonymizována dvě slova (Právní rozhledy číslo s. 452)).
21. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalované zkoumala jen zcela formálně a nedostatečně, spokojila se pouze s údaji, které jí žalovaná sama sdělila. Z návrhu a z listin k němu připojených nevyplynulo, že by bylo provedeno šetření ve veřejných registrech a databázích dlužníků a že by informace žalované byly dostatečně ověřeny. Věřitelka se nedotázala a ničím neověřila údajný„ další“ příjem žalované ve výši 21 000 Kč, nenechala si předložit výpis z účtu, či potvrzení o takové výplatě. Věřitelka se spokojila se zjištěním, že žalovaná je na mateřské dovolené, pobírá sociální dávky, má tři nezletilé děti a bydlí v nájemním bytě, za který platí 9 000 Kč měsíčně.
22. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalované řádně nezkoumala. Žalovaná sice doložila rozhodnutí o výplatě sociálních dávek a tvrdila, že má další příjem ve výši 21 000 Kč měsíčně, tento příjem však neupřesnila a nebyla např. vyzvána k předložení výpisu z účtu, jímž by své tvrzení potvrdila. Předchůdkyně žalobkyně nedostatečně posoudila, zda je žalovaná schopna dluh splácet. Posouzení úvěruschopnosti žalované tak dle názoru soudu nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením ZSÚ s odbornou péčí.
23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Podle § 1958 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
25. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla celkem 13 000 Kč, avšak žalovaná, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, splatila pouze 3 600 Kč (dle žalobních tvrzení). Žalovaná je tak povinna žalobkyni zaplatit částku 9 400 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne datum.
26. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle uvedené domněnky došla zásilka žalovanému datum a od tohoto dne náleží žalobkyni úrok z prodlení. Protože v oznámení o postoupení byla žalované poskytnuta lhůta k zaplacení v trvání 10 dnů, dostala se žalovaná do prodlení dne datum. Od tohoto dne je povinna platit úrok z prodlení.
27. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 9 400 Kč s příslušenstvím, nikoliv však ohledně dalších nároků, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno).
28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , za situace, kdy poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl přibližně stejný tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.