Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 398/2020-55
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 10 040 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 700 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 340 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 300 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 700 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 340 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 300 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 040 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby úvěrovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO (ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba, převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru č. 5 2017. Podle této smlouvy byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku 15 210 Kč v měsíčních splátkách. Žalovaný zaplatil částku 5 530 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne datum společnost právnická osoba, o spotřebitelský úvěr ve výši 9 000 Kč. V tomto formuláři žalovaný prohlásil, že jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 11 313 Kč, náklady na bydlení činí 6 412 Kč, náklady na energie činí 1 250 Kč měsíčně a náklady na jídlo činí 5 000 Kč měsíčně. Výdaje domácnosti tak byly vyšší než příjmy. Z finanční analýzy bylo zjištěno, že do výdajů byly zahrnuty výdaje pouze ve výši 6 331 Kč, tedy bez výdajů na bydlení. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že není úplná, chyběly zejména podpisy stran, bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán na dobu určitou od datum do datum Nájemní smlouva k bytu rovněž nebyla úplná, byla doložena pouze první strana, ze které nebylo možné zjistit, jaké měl žalovaný náklady na bydlení, ani kdy a zda byla smlouva účastníky podepsána. Z vyúčtování mzdy za září 2017 bylo zjištěno, že žalovanému byla vyměřena mzda ve výši 6 413 Kč. Z přehledu různých plateb nebylo možné zjistit, zda se jedná o výpisy plateb z účtu žalovaného či někoho jiného.
4. Ze smlouvy o úvěru č. 5 2017 ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným. Podle této smlouvy žalovaný při jejím podpisu převzal v hotovosti částku 9 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s náklady na poskytnutí úvěru ve výši 6 570 Kč, tj. v celkové výši 15 570 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 170 Kč. V celkových nákladech na úvěr byl zahrnut úrok ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % p. a. u úvěru na 13 měsíců.
5. Z předžalobní upomínky ze dne datum a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k okamžitému zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru. Z podacího lístku byla zjištěno, že předžalobní upomínka byla podána k poštovní přepravě dne datum.
6. Ze smlouvy o prodeji části závodu bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, převedla část závodu na společnost právnická osoba Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, postoupila pohledávku žalobkyni.
7. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z.
10. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením předžalobní upomínky.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Na daný právní poměr se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo.
15. V řízení bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného a k prohlášení žalovaného si nechal doložit potvrzení o příjmech a výdajích. Z těchto listin však vyplývá, že žalovaný měl příjem nižší než 11 000 Kč uvedený v žádosti o poskytnutí úvěru, přitom sám žalovaný uvedl současně vyšší výdaje, než jaké měl příjmy (12 662 Kč), při finanční analýze ale byly zohledněny jen výdaje ve výši 6 331 Kč. Skutečná výše nákladů na bydlení nebyla řádně doložena, když nájemní smlouva nebyla úplná. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně s náležitou péčí neposoudila příjmy a výdaje žalovaného, proto je smlouva z tohoto důvodu absolutně neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu ve smyslu § 588 o. z.
16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
17. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
18. Podle smlouvy převzal žalovaný v hotovosti 9 000 Kč a do vyhlášení tohoto rozhodnutí vrátil 5 300 Kč, soud proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného k vydání rozdílu, jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.
19. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k okamžitému zaplacení předžalobní upomínkou, která byla podána k poštovní přepravě dne datum, doručena tak byla dle § 573 o. z. dne datum a žalovaný je tedy ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. v prodlení až od datum.
20. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , avšak pouze v sazbě uplatněné v žalobě, neboť ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o. s. ř. “), je soud vázán návrhem.
21. Lhůta k plnění byla soudem stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
22. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.