Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 91/2021-19

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu titul Gabrielou Černou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 24 322 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 863,65 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 286 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 863,65 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení; a dále částku ve výši 6 246,35 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 112 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 246,35 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 5 016 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 888,67 Kč a se zákonným úrokem

z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5 016 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení; a dále co do požadavku za zaplacení částky 9 196 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 505,76 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 196 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 863,65 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 286 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 863,65 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení; a dále částku ve výši 6 246,35 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 112 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 246,35 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 5 016 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 888,67 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5 016 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení; a dále co do požadavku za zaplacení částky 9 196 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 505,76 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 196 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 1. 2021 domáhá zaplacení částky 8 879,65 Kč s příslušenstvím a částky 15 442,35 Kč s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně tvrdí následující:

2. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřeli dne 30. 12. 2010 smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit věřitelce souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč, celkem se tedy zavázal zaplatit částku ve výši 11 016 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 186 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, uhradil celkem pouze 2 136,35 Kč.

3. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřeli dne 5. 12. 2010 smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit věřitelce souhrnný poplatek ve výši 9 196 Kč, celkem se tedy zavázal zaplatit částku ve výši 20 196 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 341 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, uhradil celkem pouze 4 753,65 Kč.

4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení obou pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 6. 2016.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena (náhradním doručením - , , dále jen „ “, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - a odst. 1 a ).

6. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek ( ). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

7. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

8. právnická osoba a žalovaný jako zákazník podepsali dne 30. 12. 2010 smlouvu o půjčce číslo na základě které společnost právnická osoba žalovanému poskytla částku ve výši 6 000 Kč v hotovosti. Žalovaný hotovost v uvedené výši převzal, což potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit věřitelce jistinu 6 000 Kč a dále souhrnný poplatek v částce 5 016 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 11 016 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 186 Kč. Ve smlouvě o půjčce je dále uvedeno, že její součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. (Prokázáno smlouvou o půjčce.) V čl. 8 smluvních podmínek je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má společnost právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbylé části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka (prokázáno smluvními podmínkami). Dne 17. 6. 2016 uzavřely společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek. V příloze smlouvy je mezi postupovanými pohledávkami uvedena pohledávka za žalovaným. (Prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a přílohou.) Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 6. 2016 (prokázáno dopisem ze dne 17. 6. 2016 a poštovním podacím archem). Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 29. 10. 2018 vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 29. 10. 2018 a poštovním podacím archem z téhož dne), nic však neuhradil (žalovaný v řízení neprokázal a netvrdil, že by uhradil víc, než uvedla žalobkyně).

9. právnická osoba a žalovaný jako zákazník podepsali dále dne 5. 12. 2010 smlouvu o půjčce číslo na základě které společnost právnická osoba žalovanému poskytla částku ve výši 11 000 Kč v hotovosti. Žalovaný hotovost v uvedené výši převzal, což potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit věřitelce jistinu 11 000 Kč a dále souhrnný poplatek v částce 9 196 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 20 196 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 341 Kč. Ve smlouvě o půjčce je dále uvedeno, že její součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. (Prokázáno smlouvou o půjčce.) V čl. 8 smluvních podmínek je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má společnost právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbylé části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka (prokázáno smluvními podmínkami). Dne 17. 6. 2016 uzavřely společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek. V příloze smlouvy je mezi postupovanými pohledávkami uvedena pohledávka za žalovaným. (Prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a přílohou.) Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 6. 2016 (prokázáno dopisem ze dne 17. 6. 2016 a poštovním podacím archem). Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 29. 10. 2018 vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 29. 10. 2018 a poštovním podacím archem z téhož dne), nic však neuhradil (žalovaný v řízení neprokázal a netvrdil, že by uhradil víc, než uvedla žalobkyně).

10. Po právní stránce soud posoudil zkoumané vztahy podle ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák. (podle ustanovení zákona

č. , „nového“ ).

11. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle § 39 a 41 obč. zák. platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

13. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

14. Podle , , dále jen „obč. zák.“, věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle

§ 526 odst. 1 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

15. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi stranami byly uzavřeny smlouvy o půjčce ve výši 6 000 Kč a 11 000 Kč (srov. § 657 a 658 obč. zák.). Ne všechna ustanovení smluv však byla platně sjednána.

16. Ve smlouvě číslo je uvedeno, že zákazník věřiteli vrátí předmět půjčky ve výši 6 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 016 Kč. Ve smlouvě číslo je uvedeno, že zákazník vrátí věřiteli předmět půjčky ve výši 11 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 196 Kč. Pojem„ souhrnný poplatek“ není ve smlouvě ani smluvních podmínkách nijak blíže definován. Není jasné, za co je tento poplatek sjednáván, co konkrétně představuje, co je v něm obsaženo a za co je tedy hrazen. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje obdobné půjčky opakovaně za účelem vytváření zisku

a pokud ve smlouvě není sjednána žádná jiná odměna nežli uvedený souhrnný poplatek, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o pevném úroku ve smyslu odměny za poskytnutou půjčku. Takové jednání vůči spotřebiteli však nemůže obstát vážení kritériem dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.), a to nejen co do způsobu ujednání, ale i co do výše požadované ceny peněz. Jde tak o neplatný úkon podle § 39 obč. zák. - viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. a , nejnověji např.

30Co 216/2017, , .

17. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. ). V daném případě výše ujednaného souhrnného poplatku odpovídá úroku ve výši 83,6 % z celé poskytnuté jistiny (která byla navíc postupně splácena), tedy ve výši, která i trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů převyšuje. Ujednání

o úroku je tak v daném případě absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. moderaci nepřiměřené výše sjednaného úroku z půjčky neupravoval, nelze proto dospět k závěru o neplatnosti jen té části ujednání o úroku z půjčky, která přiměřený úrok přesahuje (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. , či závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. , o tom, že absenci zákonné úpravy moderace nelze aplikací ustanovení obč. zák. nahrazovat).

18. Souhrnný poplatek tedy nebyl platně sjednán. Platby ve výši 2 136,35 Kč a 4 753,65 Kč, které žalovaný uhradil, je proto třeba považovat za určené na splacení jistiny (shodně rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. ). Žalovaný tak na jistině dluží částku 3 863,65 Kč (6 000 – 2 136,35) a částku 6 246,35 Kč (11 000 – 4 753,65).

19. Žalovanému bylo věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (§ 526 a § 524 odst. 1 obč. zák.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni.

20. Co do částek 3 863,65 Kč a 6 246,35 Kč (dosud nesplacená jistina) proto soud žalobě vyhověl, co do částek 5 016 Kč a 9 196 Kč soud vzhledem k výše uvedenému žalobu zamítl.

21. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě úroků z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák., § 1 nařízení vlády

č. ), avšak pouze z dlužných částek ve výši 3 863,65 Kč a 6 246,35 Kč.

22. O třídenní lhůtě k plnění soud rozhodl podle věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení ve spojení s  Žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, proto nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.