Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
109 C 19/2020-60
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr Lucií Treglerovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec a číslo - část obce
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
hlášená k trvalému pobytu na adrese stát. instituce anonymizováno číslo, PSČ, obec
o zaplacení částek 12 050,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11 455 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 455 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 25,05 % ročně z částky 9 896,93 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok od datum dosáhne částky 236 044 Kč,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Do smluvní pokuty ve výši 595,92 K, do úroku ve výši 70,85 % ročně z částky 9 896,93 Kč od datum do zaplacení a do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 11 455 Kč od datum do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení 932 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky titul. jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11 455 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 455 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 25,05 % ročně z částky 9 896,93 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok od [datum] dosáhne částky 236 044 Kč,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Do smluvní pokuty ve výši 595,92 K, do úroku ve výši 70,85 % ročně z částky 9 896,93 Kč od [datum] do zaplacení a do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 11 455 Kč od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení 932 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkem 12 050,92 Kč, skládající se z původní jistiny úvěru 9 896,93 Kč + dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru dne datum ve výši 1 558,74 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 200 Kč a smluvní pokuty 595,92 Kč po zesplatnění úvěru k datu vyhotovení žaloby, tedy k datum. Dále se domáhala úroku ve výši 95,90% ročně z částky původní jistiny 9 896,93 Kč od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 044 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 11 455 Kč ve výši 10% ročně od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne datum Smlouvu o úvěru číslo (dále jen Smlouva), na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, a to převodem na účet žalované, ke kterému došlo hned datum. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet formou 48 měsíčních splátek ve výši 4 098 Kč splatných vždy k 22 dni v měsíci. Celkem měla žalovaná se sjednaným 95, 90% úrokem ročně vrátit 196 704 Kč Poslední splátka měla být uhrazena datum. Žalovaná uhradila žalobkyni dne datum 4 098 Kč, datum 4 098 Kč a dne datum 52 393 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou 6, splatnou dne datum, žalobkyně v souladu s bodem 6. 3 Smlouvy 65 den od splatnosti, tedy ke dni datum celý úvěr zesplatnil a k původní dlužné jistině úvěru 9 896,93 Kč připočetl úrok za poskytnutí úvěru, který se stal ke dni zesplatnění součástí jistiny, takže nová jistina činila 11 455,67 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit v den zesplatnění. Za tím účelem byla žalovaná ještě vyzvána k úhradě dlužné splátky a byla jí poskytnuta lhůta 30 dnů. Žalovaná na zesplatněný dluh již ničeho nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy.
2. Zástupkyně žalobkyně se ze soudního jednání písemně omluvila, souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána fikcí doručení na adresu svého hlášeného trvalého bydliště. K žalobě, která jí byla zaslána spolu s předvoláním, se nevyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu.
3. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, prohlášením klienta a dalšími dokumenty, prokazující úvěruschopnost žalované, hodnocením klienta, předsmluvním formulářem, návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo oznámením o schválení úvěru, splátkovým kalendářem, dodejkou, výzvou k zaplacení s upozorněním na zesplatnění úvěru, oznámením o zesplatnění z datum a předžalobní výzvou z datum s dokladem o odeslání.
4. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalobkyně je firmou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze od datum pod sp. zn. B číslo. Mezi předmět podnikání patří i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně uzavřela s žalovanou na základě řádně vyplněných a žalovanou podepsaných dokumentů ke zjištění úvěru schopnosti Smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to na základě návrhu z datum potvrzeného žalobkyní dne datum s údaji, tak jak jsou uvedeny v bodě 1 tohoto rozsudku. Smlouvu stvrdila žalovaná svým podpisem. Podle splátkového kalendáře žalovaná měla žalobkyni celkem vrátit ve 48 splátkách po 4 098 Kč, poslední splátka byla splatná datum Celkem měla vrátit 196 704 Kč. Dopisem z datum byla žalovaná vyzvána k úhradě 6, 7 splátky, které byly splatné datum a datum, dopisem z datum byla pak vyzvána k úhradě ještě 8 splátky, která byla splatná datum a zároveň byla upozorněna na možnost zesplatnění celého dluhu a uplatnění vynaložených nákladů ve výši 200 Kč. Dopisem ze dne datum bylo žalované oznámeno, že k tomuto datu došlo k zesplatnění celého dluhu, který činí 11 455 Kč. Předžalobní výzvou z datum byla žalovaná ještě naposledy vyzvána k úhradě celkového dluhu.
5. Soud hodnotil veškeré důkazy podle § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti ze Smlouvy řádně neplnila, nezaplatila tři splátky číslo k datum využila žalobkyně svého práva a celý úvěr k tomuto datu zesplatnila v celkové výši 11 455 Kč (původní jistina 9 896,93 Kč, úrok za poskytnutí úvěru 1 558,74).
6. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl jako důvodné do částky 11 455 Kč (původní jistina 9 896,93 Kč, úrok za poskytnutí úvěru 1 558,74 ke dni zesplatnění).
7. Nemohl však žalobě vyhovět v rozsahu uplatněného smluvního úroku ve výši 95,90% ročně z částky 9 896,93 Kč, ode dne 30. 6., tedy po zesplatnění dluhu neboť tato výše je v rozporu s dobrými mravy, jak má na mysli občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 3 odst. l o. z. soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst.2 cit. ust. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 7 o. z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 6.4.2020 č.j. 35 Co 48/2020-85 zdůrazňuje, že dobré mravy jsou dlouhodobě chápány judikaturou Nejvyššího soudu jako korektiv v platnosti právních jednání, který se uplatňuje vedle zákona a dopadá na taková právní jednání, která sice zákonu přímo neodporují, přesto však pro rozpor s dobrými mravy nemohou obstát. Dobré mravy mají původ v jiných systémech než je právo, zejména v morálce či v sociálních normách, a mají povahu hodnot, jejichž porušení nelze přiznat právní ochranu. Institut dobrých mravů slouží jako nástroj ke korekci nepřiměřené tvrdosti, formálnosti či nespravedlnosti vyplývající z konkrétních okolností daného případu. Za rozhodující okamžik pro zkoumání rozporu s dobrými mravy je pak třeba považovat okamžik, kdy k právnímu jednání došlo; tj. v daném případě jde o okamžik uzavření úvěrové smlouvy.
8. Občanský zákoník ani zákon o spotřebitelském úvěru číslo Sb. přímo nestanoví, do jaké výše lze sjednat úroky ze spotřebitelského úvěru. Proto je možné za určité vodítko pro posouzení, zda byl sjednán nepřiměřeně vysoký úrok z úvěru či nikoliv, považovat právě (judikaturou Nejvyššího soudu uznávané) srovnání účastníky sjednané úrokové sazby s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. V rozsudku ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 Nejvyšší soud vyslovil názor, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Současně ale připustil, že u půjček (úvěrů) poskytovaných nepeněžními ústavy, kde je vyšší míra rizikovosti, nemusí být za nepřiměřený považován ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Stejný názor je vyjádřen i v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 212/2014 ze dne 21. 8. 2014.
9. Soud proto v souladu s judikátem odvolacího soudu - rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 6.4.2020 č.j. 35 Co 48/2020-85 jako vodítko pro zjištění úrokové míry v době uzavření Smlouvy (říjen 2019) pro daný druh spotřebitelského úvěru při zohlednění sjednaných podmínek použil s úřední činnosti mu známé údaje o úrokových sazbách v databázi ARAD ČNB. V době uzavírání předmětné úvěrové smlouvy činila dle této databáze úroková sazba pro spotřebitelské úvěry poskytnuté bankami domácnostem v České republice 8,35 % ročně, přičemž trojnásobek činí 25,05% ročně. Soud takto stanovený úrok žalobci přiznal z částky 9 896,93 Kč (z částky původní zbývající jistiny) a co do požadavku na zaplacení úroku přesahujícího tuto výši, tedy do úroku 70, 85% ročně z částky 9 896, 93 Kč žalobu zamítl.
10. Vzhledem k tomu, že žalovaná se prokazatelně dostala do prodlení, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobce z částky 11 455 Kč od datum do zaplacení. K tomuto datu činil úrok z prodlení 8, 25% ročně, tedy do 1, 75% ročně byl úrok z prodlení zamítnut.
11. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.
12. Soud nemohl žalobkyni přiznat smluvní pokutu 0,1 % za každý den prodlení z nové jistiny úvěru 11 455 Kč podle č.l. 6 Smlouvy, neboť tato smluvní pokuta zahrnuje období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů a požadavek na zaplacení této smluvní pokuty vyčíslené ke dni podání žaloby ve výši 595,92 Kč soud žalobu rovněž zamítl.
13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst.2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná jen částečně. Míru procesního úspěchu jednotlivých účastníků hodnotil soud nikoliv pouze podle jistiny žalované pohledávky, ale podle úspěchu v celém sporu, tedy i stran jejího příslušenství, v daném případě úroků z prodlení a obchodních úroků, smluvní pokuty ke dni rozhodnutí ve věci, tedy ke dni datum (Viz Nález Ústavního soudu I.ÚS 2717/08 ze dne datum).
14. Žalobkyně nárokovala ke dni rozhodnutí soudu celkem 12 050,92 Kč + obchodní úrok 95,90% ročně z částky 9 896,93 Kč od datum ve výši dle vypočtu soudu 7 501,77 Kč + úrok z prodlení 10% ročně z částky 11 455 Kč od datum ve výši dle výpočtu soudu 517, 31 Kč. Ke dni rozhodnutí tedy nárokovala celkem 20 070 Kč. Úspěch žalobkyně činí 11 455 Kč + obchodní úrok 1 959,53 Kč + úrok z prodlení 426,78 Kč Celkem tedy 13 841,31 Kč. Úspěch žalované tedy činí 6 228,69 Kč. Žalobkyně měla tedy ve věci úspěch z 69% a žalovaná z 31%. Žalobkyně má tedy nárok na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení ve výši rozdílu, tedy 38% Náklady zahrnují zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč, náklady právního zastoupení podle vyhl.č. 177/1996 Sb., a to odměnu advokáta za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastupování, sepis a odeslání předžalobní výzvy a sepis žaloby) po 300 Kč Podle § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb., dále paušální náhradu hotových výdajů 3x po 100 Kč. Podle § 137 odst.3 o.s.ř. má zástupce žalobkyně nárok z odměny a paušálních náhrad na 21% DPH ve výši 252 Kč. Vynaložené náklady celkem tak činí 2 452 Kč a přiznaných 38% činí 932 Kč.
15. Lhůta splatnosti je dána § 160 odst.1 věta prvá o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.